Výběr spotřební daně z lihu se nevyvíjí tak, jak stát čekal. Ačkoliv se sazba daně od ledna zvýšila o deset procent, její inkaso oproti loňsku kleslo. Za prvních devět měsíců letošního roku vyměřil stát poplatníkům na lihové dani o více než čtvrtinu méně než v roce 2023. Výrobci lihovin hovoří o katastrofě. Prodeje jim propadly dokonce více než při metanolové aféře v roce 2012. Výběrem lihové daně se ve středu zabýval rozpočtový výbor poslanecké sněmovny.

Tak špatný rok jsme už dlouho nezažili, shodují se výrobci lihovin. Například vizovická likérka Rudolf Jelínek prodala kvůli vynucenému zdražení za první pololetí letošního roku o třetinu méně lihovin než loni. „Tak špatné to nebylo ani při metanolové aféře, kdy jsme měli v jednom čtvrtletí pokles o 40 procent, ale celoročně byl do 20 procent,“ uvedl ředitel likérky Pavel Dvořáček.

Klesá také výroba lihu v pěstitelských pálenicích. Podle údajů Unie výrobců a dovozců lihovin propadla mezi lety 2013 a 2023 o polovinu. „Částečně je to konzumací piva a vína, částečně to jde do černého trhu,“ varoval na středečním jednání rozpočtového výboru výkonný ředitel unie Vladimír Darebník.

Vrchní ředitel sekce hospodářské strategie a politiky ministerstva financí David Prušvic v reakci na to připomněl, že zefektivnit kontroly má novela zákona upravující kompetence celní správy. Návrh, který mění celkem 117 zákonů, vláda schválila letos v srpnu. „Balíček upravuje naše kompetence tak, abychom mohli efektivně vykonávat činnosti související s naším posláním a je součástí širšího projektu transformace celní správy. Ta by měla zpřehlednit naše činnosti a snížit administrativní zátěž podnikatelů,“ komentoval ho generální ředitel Celní správy ČR Marek Šimandl.

Mohlo by vás zajímat

Ministerstvo čeká silný konec roku

Co se týče výběru daně z lihu, ministerstvo financí věří, že dopad na státní rozpočet nebude tak dramatický, jak by se mohlo z dosavadních dat o výběru daně zdát. Za celý rok stát vybere podobné částky, jako se plánovalo. V letošním roce by mělo jít zhruba o 9,4 miliardy korun a v příštím roce by se mělo inkaso vrátit na úroveň přes 10 miliard, tedy takovou, jaká byla běžná v minulých letech. Výběry spotřební daně totiž tradičně na konci roku sílí a pomůže i efekt předzásobení před plánovaným zvýšením spotřební daně z lihu, ke kterému má dojít od ledna 2025.

Podle Prušvice má totiž inkaso daně značnou dynamiku. Na začátku letošního roku působil efekt předzásobení z loňska před lednovým zvýšením sazby daně o deset procent. Například v lednu tak v důsledku toho stát vyměřil na lihové dani jen necelou třetinu toho, co ve stejném měsíci předchozího roku. „Kdybychom ale srovnali inkaso za měsíc září vidíme meziročně nárůst o 23 procent,“ zdůraznil Prušvic na jednání rozpočtového výboru. V listopadu už ministerstvo financí čeká návrat daňového inkasa nad jednu miliardu korun, tedy na podobné hodnoty, jaké bývaly běžné v předchozích letech.

Příjmy státního rozpočtu za leden až září 2024 Infografika: Ministerstvo financí

Mladí alkoholu holdují méně

Prušvic nicméně také zdůraznil, že se v Česku prosazuje nový trend. Tím je dlouhodobý pokles spotřeby lihu. „U mladých generací už není alkohol tak často prostředkem zábavy a relaxe. Jedná se o generační zlom a přesun,“ uvedl.

Statistiky ukazují, že mezi lety 1995 až 2011 spotřeba alkoholu v České republice mezi mladými nejdřív kontinuálně rostla, avšak následně došlo k poklesu, jehož výsledkem je dnes stav srovnatelný s úrovní z poloviny 90. let minulého století.

Lidé se odklánějí nejen od pití lihovin, klesá také spotřeba piva a vína. Podle dat Českého svazu pivovarů a sladoven se loni průměrná spotřeba piva na jednoho Čecha snížila na 128 litrů za rok ze 136 litrů v roce 2022. Lidé více nakupují nealkoholické pivo. Změny spotřebitelského chování a nižší zájem zejména u mladší generace pociťují všechny státy Evropské unie.

„Pokles spotřeby alkoholu jde správným směrem. Protože důsledky zvýšené konzumace alkoholu jsou prokázány a jsou častou příčinou úmrtí,“ upozornil Prušvic.

Další pokles konzumace alkoholu má podpořit další zvýšení spotřební daně. Ta má od ledna vzrůst o dalších deset procent a v roce 2026 o pět procent. Tříletý harmonogram zvyšování vláda zavedla právě s ohledem na ochranu veřejného zdraví a boje proti závislostem. Podle ministerstva financí bude mít vyšší daň i v případě nižšího výběru smysl, protože bude mít pozitivní zdravotní dopady na lidi, díky čemuž pak stát ušetří na výdajích.

Darebník nicméně poukázal na to, že čísla o klesající spotřebě mohou být zkreslená reexporty a připomněl příklad zvýšení spotřební daně z lihu v Dánsku. „Došlo tam k tomu, že zákazníci začali jezdit pro lihoviny do okolních zemí, například do Německa. Tudíž v Dánsku nakonec spotřební daň opět snížili,“ upozornil.

Ke zvýšení daně z alkoholických nápojů naopak opakovaně vyzývá státy Světová zdravotnická organizace. Její šéf zdravotní osvěty Rüdiger Krech zdůraznil, že by to pomohlo ke zlepšení zdravotního stavu světové populace. To podle něj povede i ke zvýšení příjmů veřejných rozpočtů. „Předejde se také násilným činům a dopravním nehodám,“ dodal.

V českých podmínkách navíc letošní pokles výběru daně z lihu kompenzuje nárůst inkasa u dalších výrobků zatížených spotřební daní. Vyplývá to z údajů o plnění státního rozpočtu.

Alžběta Vejvodová