Významným prvkem u PPP projektů, tedy partnerství veřejného a soukromého sektoru, je stabilita, prediktabilita a důvěryhodnost na straně zadavatele, tedy státu. To je důvod, proč do tak dlouhých projektů nakonec banky, investoři a koncesionáři jdou. V podcastu České justice a Ekonomického deníku Perspektivy Česka to uvedl ředitel projektového financování ČSOB Jan Troják.
„Mají důvěru v likviditu státu a to, že tam budou finanční toky i v budoucnu,“ popsal Troják. Zásadní podle něj také je, aby se stát choval předvídatelně a nedělal kroky, které by vedly k zpochybnění. Konstatoval, že PPP projekty mohou trvat až tři desítky let a stát by v tom horizontu měl být dostatečně důvěryhodným partnerem.
Česko v tomto směru podle dalšího hosta podcastu, ministra dopravy Martina Kupky (ODS), dostává dobré hodnocení, protože je o všechny chystané PPP projekty velký zájem. „Odpovídá to i tomu, že se daří snižovat deficit. Zejména v porovnání s evropským prostorem je hospodaření České republiky opravdu zdravé. Z nedávného hodnocení Evropské komise ve skupině zemí V4 Česká republika vyšla nejlépe, a je to přesně tak,“ zdůraznil Kupka.
Stát podle něj prostřednictvím zpětné vazby klíčových koncesionářů dostává určité vysvědčení, jak se jeví investorům a zda nabízí spolehlivé prostředí, kde je možné s jistotou investovat.
Česká republika aktuálně vybírá koncesionáře pro PPP projekt dostavby dálnice D35. Do zadávacího řízení se přihlásilo pět uchazečů. Ve finále je aktuálně dostavba úseku dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem, na jejíž realizaci se podílí i ČSOB. Ministerstvo dopravy také rozjelo první PPP projekt na železnici. Jde o modernizaci tratě z Prahy-Veleslavína na Letiště Václava Havla Praha. Náklady projektu jsou 1,1 miliardy eur, v přepočtu zhruba 27,5 miliardy korun.
Účastníci PPP projektů se podle Trojáka dívají na infrastrukturu z celoživotního pohledu. Unikátní je podle něj také to, že se v rámci výběrového řízení potkávají nejen ti, kteří projekt staví či plánují, ale i ti, co ho budou provozovat a financovat.
„Díky tomu, že je tady pohled přes celý životní cyklus, anebo přes významnou část životního cyklu té infrastruktury, tak se vlastně nastavuje částka, kterou stát platí,“ uvedl Troják. V případě, že by stát nedostal takovou službu, jakou si objednal, může být platba podle Trojáka navíc významně redukovaná.
Podle Kupky mohou stát PPP projekty více peněz, ale je to za cenu, že část rizik nese soukromý kapitál. Partner advokátní kanceláře PORTOS Jan Sůra zmínil, že soukromý investor je ale také zároveň garancí, že se projekt neprodraží, protože si hlídá náklady a to, aby byl projekt realizovaný včas. „Tím spíš, když mu za zády stojí konsorcium bank, které sleduje, zda dostane svoje úvěry zpět,“ řekl Sůra.
Ředitel projektového financování ČSOB Jan Troják připomněl, že u PPP projektů nejde pouze o infrastrukturu, ale o službu, kterou si stát objednává. Jan Sůra k tomu uvedl, že PPP projekty je možné využít také například pro stavbu nemocnic nebo kulturních center.
Díl najdete na všech podcastových platformách:
Minulé díly podcastu:
Potraviny zlevňují. Po skončení války na Ukrajině se situace více stabilizuje, říká šéf ÚOHS Mlsna
Tereza Čapková
