Slyšení, neboli takzvaná grilování kandidátů na pozice v nové Evropské komisi dosud většinou probíhala v poklidné atmosféře. Neplatí to však v případě navržené místopředsedkyně komise s odpovědností za zelenou tranzici, tedy španělské političky Teresy Ribera Rodríguez. Mnozí europoslanci jí vytýkali necitlivé prosazování politiky Green Dealu, odpor k jaderné energetice a dokonce i trhliny na fasádě právního státu ve Španělsku.
Francouzský europoslanec François-Xavier Bellamy (Republikáni/EPP) připomněl zprávu o stavu právního státu, kterou Evropská komise publikovala v červenci. V kapitole o Španělsku se objevila řada kritických připomínek k perzekuci novinářů ze strany státu, která zahrnuje „útoky na fyzickou bezpečnost a bezúhonnost novinářů, obtěžování a zastrašování, zadržování a věznění novinářů a další činy s mrazivým dopadem na svobodu médií.“ Nebo také zmínky o zastrašování soudců, kteří rozhodli některou kauzu v neprospěch levicové vlády premiéra Pedra Sáncheze.
Kritikou nešetřili hlavně španělští europoslanci z pravice; stranou teď ponechme opakované pokusy přičíst Terese Ribera odpovědnost za ničivý dopad záplav v provincii Valencia a s tím související výzvy k rezignaci na post eurokomisařky. Kritici připomněli i to, že Španělsko se vinou vstřícné až naivní migrační politiky stalo útočištěm pro ruské, italské, albánské a další mafiány (více se dočtete třeba ve zprávě zde), jejichž konexe někdy sahají až ke španělským ministrům.
Konflikt zájmů a netaktní výroky
Německý poslanec Markus Ferber (CSU/EPP) upozornil na možný konflikt zájmů španělské eurokomisařky. Evropská komise totiž aktuálně řeší sporné škrty v podpoře obnovitelných zdrojů ve Španělsku, o kterých rozhodla Sánchezova vláda. Vzniká tak důvodné podezření, že se Ribera pokusí spor rozhodnout v prospěch své vládní garnitury. Ribera na tato obvinění řekla, že je v kompetenci předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen, aby případný střet zájmů ohlídala.
Další europoslanci škodolibě připomněli fakt, že Teresa Ribera ostře kritizovala svou budoucí šéfku letos v květnu poté, co von der Leyen hovořila o možnosti zmírnit klimatické ambice Evropské unie. Vytáhli také nediplomatické výroky, které Ribera pronesla na adresu farmářů, kterým se nelíbilo dva roky staré rozhodnutí španělské vlády o omezení odběru vody z řek na zavlažování polí. Nebo také rostoucí španělský dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska.
Mohlo by vás zajímat
Teresa Ribera na nepříjemné dotazy odpovídala klidně, pouze jednou dala najevo emoce. A to ve chvíli, kdy poslankyně Anja Arndt z Alternativy pro Německo (AfD) zkoušela zpochybnit podíl lidstva na procesu globální změny klimatu a následně i celou agendu Green Dealu. „Data jsou děsivá, Golfský proud kolabuje, růst teplot už dosáhl 1,5 stupně Celsia. Neplýtvejme zde časem a nezpochybňujme realitu a vědecké poznatky,“ reagovala Ribera.
Na většinu věcných dotazů odpovídala Teresa Ribera hlavně obecnými frázemi, které proložila malým množstvím konkrétních sdělení. Potvrdila například, že bude prosazovat 90procentní redukci emisí oxidu uhličitého do roku 2040 (oproti výchozímu stavu roku 1990). Jako novinku lze označit snad jen záměr zablokovat nové projekty na těžbu fosilních paliv, nicméně dodala, že nejprve s tím musí souhlasit členské země EU.
Dotaz položili také čtyři čeští europoslanci. Tři z nich, jmenovitě Alexandr Vondra (ODS/ECR), Jana Nagyová (ANO/Patrioti) a Kateřina Konečná (KSČM) se ptali na budoucí perspektivu jaderné energetiky v Evropě a na případné zjednodušení a zrychlení procesu notifikace státní podpory pro jádro. Teresa Ribera odpovídala obecně a nekonkrétně, případně řekla, že souhlasí s tím, co na četné dotazy k jaderné energii v minulém týdnu odpověděl navržený eurokomisař pro energetiku a bydlení Dan Jørgensen.
Ubohá kvalita odpovědí se logicky europoslancům nelíbí. „Tato kandidátka v podstatě na žádnou z otázek konkrétně neodpověděla. Platilo to i pro mé otázky, které se týkaly zrovnoprávnění podpory obnovitelných zdrojů a jaderné energetiky a řešení krizové situace v autoprůmyslu,“ uvedl Alexandr Vondra. „Není překvapivé, že právě kvůli neuspokojivému slyšení Teresy Ribery se celý proces grilování Komise protahuje a nebyl ještě uzavřen,“ dodal Vondra.
Jméno, které vyvolává obavy
Španělská politička Teresa Ribera je v pravém slova smyslu kontroverzní osobou. Levicová část spektra je z ní nadšena, naopak u politiků napravo od středu je symbolem všeho špatného. Pro pravicově a protržně orientovaná média představuje oblíbený terč a schytává kritiku za ideologickou zaslepenost a podkopávání ekonomického růstu.
Jak Ekonomický deník již dříve upozornil, Ribera jako ministryně socialistické vlády premiéra Pedra Sáncheze prosadila odstavení všech jaderných reaktorů v zemi mezi lety 2027 a 2035. Navzdory odporu energetických a průmyslových podniků i doporučení expertů na tom Sánchezův kabinet nic nezměnil, a to ani v době vrcholu energetické krize. Naopak, španělská vláda vlastníky jaderných bloků dusí vysokou mimořádnou daní, kterou letos dále navýšila.
Mimořádné daně se ostatně nevyhnuly ani majitelům obnovitelných zdrojů energie, které španělská socialistická vláda zdanila podobně jako elektřinu z jádra. Energetická skupina Repsol, která v loňském roce zaplatila na daních včetně windfall tax celkem 10,4 miliardy eur, dokonce pohrozila, že místo ve Španělsku bude investovat raději jinde. Také další sporná rozhodnutí poukazují na značně protibyznysové zaměření španělské političky.
David Tramba
