Ministerstvo spravedlnosti požádalo o zhruba 725 milionů korun z vládní rozpočtové rezervy na pokrytí letošních platů soudců a státních zástupců. Vyplývá to z návrhu, který ve středu projedná vláda. Žádost o navýšení rozpočtu úřadu souvisí s nálezem Ústavního soudu (ÚS), podle nějž bylo trvalé snížení koeficientu pro výpočet soudcovské platové základny v rozporu s ústavním pořádkem.
ÚS v květnu rozhodl o dorovnání soudcovských platů zpětně od letošního ledna. Podle propočtů ministerstva je kvůli tomu zapotřebí navýšit ministerský rozpočet o 668,7 milionu Kč na platy soudců a související výdaje.
U dorovnání platů státních zástupců, které se odvozují od platů soudců, pak ministerstvo potřebnou částku vypočítalo na 45,7 milionu korun. K ní je podle úřadu zapotřebí připočítat ještě dalších 10,7 milionu na hrazení povinného pojistného u deseti evropských pověřených žalobců. Na státní zástupce tak ministerstvo žádá celkem 56,4 milionu korun.
Platy soudců se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy v národním hospodářství vždy za předminulý rok a zákonného koeficientu. Sněmovna tento týden podpořila v prvním čtení novelu, která pro příští rok stanoví platové základny ústavních činitelů přímo. Pro soudce je to 121.685 korun, což znamená, že by jim platy v podstatě stagnovaly, když se po letošním zásahu ÚS počítají ze základny 120.951 korun – nárůst by byl asi 0,6 procenta. Státním zástupcům určuje novela základnu na 109.516,5 koruny.
Mohlo by vás zajímat
Představitelé soudců a státních zástupců s návrhem vlády nesouhlasí, podle nich vyvolává velmi vážné pochyby o ústavnosti. Vláda uvedla, že ušetřenou částku, kterou vyčíslila až na 700 milionů korun, hodlá využít na platy administrativních pracovníků v justici. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) nedávno ve Sněmovně při projednávání návrhu státního rozpočtu prohlásil, že dosavadní verdikty ÚS ohledně platů soudců nepokládá za ústavní. Řekl, že je připravený jít do nového sporu. Soudci si podle něj vydobyli privilegium a jsou jedinou skupinou pracovníků státu, která si vždy může vysoudit výši svých platů, navíc podstatně odlišných od ostatních.
