Omezení regulační zátěže pro malé a střední podniky, sankce proti Rusku nebo cla na elektromobily z Číny. To jsou některé z témat, na které se europoslanci z výboru pro mezinárodní obchod (INTA) a výboru pro ústavní záležitosti (AFCO) ptali slovenského kandidáta na eurokomisaře pro obchod a hospodářskou bezpečnost Maroše Šefčoviče během pondělního slyšení.
Hned první otázka na Šefčoviče, kterou položil zástupce Evropské lidové strany Jörgen Warborn, se týkala omezování regulatorní zátěže evropských firem. Warbon mimo jiné mluvil o tom, že evropské firmy čelí nadměrné regulaci. Za problém považuje také to, že malé evropské podniky jen v malé míře vyváží mimo Evropskou unii. Šefčovič v reakci připomněl, že se Evropská komise zavázala k dodržování principu „one in, one out“. Ten má v praxi znamenat, že pokud Unie přijme další povinnost, jinou by měla zrušit. Dodal, že by regulatorní zátěž malých a středních podniků chtěl snížit o 35 procent, namísto dříve avizovaných 25 procent. Kromě toho hovořil i o zavedení nového způsobu posuzování dopadů legislativ.
Dalších několik dotazů se týkalo mezinárodních obchodních vztahů. „Bez ohledu na výsledek amerických voleb přijdu s nabídkou spolupráce,“ řekl třeba Šefčovič na téma vztahů s USA. Dodal, že současně bude připraven postavit se za náš zájem, jestliže budeme čelit nějakému „znepokojivému scénáři“. Tím by mělo být druhé prezidentství Donalda Trumpa. S jeho případným vítězstvím by totiž mohla USA začít uplatňovat více protekcionistickou politiku. Šefčovič přitom poukázal i na současné nedostatky ve vztahu EU-USA. Například v rámci amerického programu s názvem Inflation Reduction Act jsou podle něj evropské firmy vyloučeny z využití některých subvenčních nástrojů.
V reakci na zástupce Evropských konzervativců Daniela Polato zase Šefčovič řekl, že Evropa nemůže být u kritických surovin závislá třeba z 95 procent na jednom dodavateli. Bude proto apelovat na snahu zajistit diverzifikaci zdrojů. Pomoci by mohly také společné nákupy kritických surovin, podobně jako tomu bylo u zemního plynu po začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Čína, Rusko a Izrael
Ze strany německého europoslance z Evropy suverénních národů, do které patří z českých politických stran SPD, pak přišla kritika protiruských sankcí. Konkrétně jejich dopadu na evropský průmysl. „Přijali jsme 14 sankčních balíčků a rád bych zdůraznil, že všechny jednomyslně. Jde o naprosto nezbytný nástroj, abychom zajistili, že agresor zaplatí za agresi a že činíme maximum pro to, abychom pomohli Ukrajině se bránit,“ reagoval Šefčovič.
Několik otázek se týkalo vztahu Evropské unie a Číny. EU totiž před několika dny zavedla cla na dovoz elektromobilů právě z Číny. Jde o reakci na vyšetřování, které se týkalo čínských subvencí. „Musíme znovu vyvážit naše vzájemné vztahy, zajistit spravedlivé podmínky,“ řekl Šefčovič na adresu Pekingu. „EU nemá zájem o obchodní války. Jde nám o novou rovnováhu ve vztazích s Čínou. Chceme postupovat prostřednictvím diplomacie a vyjednávání,“ dodal.
Evropa s Čínou podle něj musí znovu vyvážit vzájemné vztahy. Dále musí Evropská komise více investovat nejen do využívání nástrojů proti neférovému jednání na trhu, ale také do diplomatických nástrojů.
V souvislosti s Pekingem došlo i na slovenskou domácí politiku. Slovenská europoslankyně Miriam Lexmann z KDH se Šefčoviče ptala, jak si má kritiku vůči Číně vysvětlit ve světle jednání slovenského premiéra Roberta Fica, který je nyní v této zemi na návštěvě a dle čínských médií jedná o hospodářské spolupráci.
Šefčovič, který jinak hovořil převážně anglicky, reagoval ve slovenštině. „Uvědomujeme si, že Čína je druhou největší ekonomikou,“ řekl. Naznačil tak, že zemi nelze ignorovat. Právě její velikost je však podle něj do značné míry důvodem, proč řešit nekalé praktiky.
Irská europoslankyně Lynn Boylanová z frakce Levice se Šefčoviče ptala na vztah EU a Izraele. Uvedla, že Evropská unie je největším obchodním partnerem této země, a to navzdory tvrzením, že se v Pásmu Gazy dopouští genocidy. „Situace v Pásmu Gazy je strašlivá, čelíme bezprecedentní humanitární krizi,“ reagoval Šefčovič. Doplnil, že Evropská unie dělá vše pro to, aby bylo dosaženo příměří.
Hodnocení médií: Šefčovič si vedl dobře
Podle bruselských médií si Šefčovič při slyšení vedl dobře. „Na otázky odpovídá stručně a s lehkostí přeskakuje z jednoho tématu na druhé,“ napsal třeba bruselský deník Politico. „Šefčovič odvádí na tomto slyšení dobrou práci, sebevědomě se vyrovnává s náročnými otázkami a prokazuje své odborné znalosti v obchodních záležitostech. Jeho klidné a jasné odpovědi jednoznačně zanechají na členy výboru silný dojem,“ napsal zase EUObserver.
Slyšení před europoslanci jsou tříhodinová. Začínají vždy patnáctiminutovým projevem kandidáta, následně se europoslanci ptají dle předem stanoveného klíče. Šefčovič proceduru neabsolvoval poprvé – v Evropské komisi působí již od roku 2009. Je jedním z prvních kandidátů, který letos předstoupil před výbory Evropského parlamentu. Ty jej buďto mohou potvrdit, případně si mohou vyžádat další slyšení. Pokud by jej ani opakovaně neschválili, muselo by Slovensko nabídnout nového kandidáta. Pokud budou všichni kandidáti stvrzeni, proběhne následně hlasování na plénu, kde budou europoslanci schvalovat celé nové složení Evropské komise.
(knn)
