Stovky českých domácností si stěžují na nevrácené přeplatky za energie. Problémy jsou hlavně s menšími firmami. Přetrvávající problém Ekonomickému deníku to potvrdil Energetický regulační úřad (ERÚ), který jen za první pololetí letošního roku rozdal dodavatelům energie téměř 30 pokut za 12 milionů korun.
Část dodavatelů nevrací spotřebitelům přeplatky za energie. Na ERÚ, který má tyto praktiky obchodníků s energií kontrolovat, se denně obracejí spotřebitelé, kterým dodavatelé nevracejí přeplatky z vyúčtování.
„Skutečně se setkáváme s případy, kdy dodavatel nevrátí požadované přeplatky. Velká část stížností přitom míří na několik málo firem – sice menších, avšak s chronicky špatnou pověstí,“ potvrdil Ekonomickému deníku Michal Kebort, mluvčí Energetického regulačního úřadu. Ten dále uvedl, že se jedná o frekventovaný problém. „V loňském roce to byly tisíce případů a i v letošním roce jich registrujeme stovky měsíčně. Meziročně se v tomto ohledu situace sice mírně zklidnila, nicméně stále jde o významný podíl z celkového počtu spotřebitelských podání,“ doplnil.
V posledních měsících pak podle úřadu výrazně přibylo situací, kdy obchodníci převedli své spotřebitele na jiného dodavatele v rámci takzvaného prodeje závodu. „Nový dodavatel následně mlží a nabádá spotřebitele, aby o vrácení přeplatku žádali původního dodavatele. Zažili jsme dokonce i situace, kdy nový obchodník nabízel, že se o vymáhání přeplatků postará, když ho k tomu lidé zmocní. Zákon ale hovoří jasně: Nastupující dodavatel přebírá zákazníka i se závazky a přeplatek mu musí vrátit on,“ vysvětlila Markéta Zemanová, členka Rady ERÚ.
Pokud by se nový dodavatel této povinnosti bránil, měl by mu zákazník zaslat písemnou výzvu k uhrazení dlužné částky. Jestliže firma přeplatek stále nevrací, má dvě možnosti. „Buď využít takzvaný úkon započtení, a dluh si postupně umazávat ze záloh, nebo vymáhat částku soudně, popřípadě využít mimosoudního řešení sporů u ERÚ,“ poradila Zemanová s tím, že neuhrazený přeplatek může být zároveň podstatným porušením smlouvy a umožňuje od ní okamžitě odstoupit.
Před podpisem firmu ověřit
Na nevyplácení přeplatků za energie upozornila i spotřebitelská organizace dTest. „Nevrácením přeplatku za energie v ujednané době se dodavatel energií ocitá v prodlení. Spotřebitel v takovém případě může žádat vyplacení přeplatku ihned, a navíc požadovat zákonný úrok z prodlení. Zadržuje-li podnikatel peněžní prostředky spotřebitele bez právního důvodu, jedná se navíc o bezdůvodné obohacení,“ uvedla Karolína Valouchová, vedoucí právní poradny dTest. Ohledně nedoplatků za energie je vhodné si předem ověřit společnost, se kterou dotyčný chce uzavřít smlouvu o dodávkách energií. „Pro ověření mohou spotřebitelé využít také náš stížnostní portál VašeStížnosti.cz, kde si mohou přečíst stížnosti spotřebitelů,“ dodala.
Uplatnění reklamaci je pak na místě, pokud dodavatel klientovi nevrátil včas přeplatky. „Reklamuje-li spotřebitel vyúčtování, je dodavatel povinen vyřídit reklamaci ve lhůtě 15 kalendářních dní. Nedodržení lhůty je sankcionováno v případě plynu částkou 750 korun za každý den prodlení, nejvýše však do částky 7 500 korun,“ uvedla Valouchová. V případě elektřiny je to pak 600 korun za každý den prodlení, ale nejvýší požadovaná částka je 24 000 korun.
Dodavatelům ale mohou hrozit i vyšší pokuty. „Sankce stanovené sankčním řízením mohou dosahovat výše několika milionů korun, což se také děje. U společnosti Lidová energie například pravomocně uložená sankce za potíže s vyúčtováním přesáhla dva miliony korun a nejde o sankci ojedinělou, protože se to týká i dalších,“ sdělil Michal Kebort. Společnosti Lidová energie pak v letošním roce byla dokonce zrušena licence pro neplnění finančních předpokladů držitele licence, což částečně souvisí i s problémy ohledně vracení přeplatků.
Stížnosti spotřebitelů ale ERÚ chodí dál i po odebrání licence Lidové energii. Drtivá většina aktuálních spotřebitelských podnětů na toto téma se přitom týká jediné společnosti – Virtual Energy, s.r.o., která koupila závod nejprve od společnosti Lidová energie, s.r.o., a podle informací zveřejněných v obchodním rejstříku mělo v posledních týdnech k této transakci dojít i se společností ELGAS Energy, s.r.o.
Zrušení licence hrozí i dalším
Podle energetického zákona je přitom možné licenci dodavateli zrušit pouze v krajním případě. U Lidové energie se úřadu podařilo prokázat, že dodavatel přestal splňovat tzv. finanční předpoklady. V minulosti ERÚ nuceně odebral licenci pouze jednomu dalšími dodavateli, společnosti Stabil Energy, která se opakovaně dopouštěla závažných protispotřebitelských praktik.
„Ačkoliv šlo doposud o poměrně výjimečný krok, mohu potvrdit, že v současnosti máme v hledáčku i další licence problémových obchodníků. Zásadní je ale očekávané zpřísnění legislativy. Zatím si totiž problémoví hráči, kterým jsme licence vzali, mohou velmi snadno opatřit nové. A v praxi se to bohužel skutečně děje,“ uzavírá Markéta Zemanová.
Energetický regulační úřad za první pololetí letošního roku uložil za protispotřebitelské praktiky dodavatelů a zprostředkovatelů 27 pokut za 12 milionů korun. Je to nejvíce za více než dvacetiletou existenci úřadu. Meziročně se hodnota pokut zvýšila o téměř sedm milionů korun. V prvním pololetí roku 2023 ERÚ uložil pravomocné pokuty ve výši 5,4 milionu korun, ve druhém pololetí pak za 3,1 milionu korun.
Nejvíce problémů, které úřad řeší, je okolo vyúčtování a reklamací. Letos dal úřad za pozdní vyúčtování dvě vysoké pokuty, a to 1,2 milionu korun společnosti Elgas Energy a milion korun Lidové energii. V lednu nabyla právní moci i historicky nejvyšší pokuta 4,75 milionu korun. Dostala ji firma Armex Energy, která v době začínající energetické krize především nedodržovala fixní ceny, rovněž nevyřizovala včas reklamace a požadovala platby za neobjednané služby.
Lukáš Karbulka
