Celkem 113 pozměňovacích návrhů na přesun zhruba 224 miliard korun podali poslanci při druhém čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok. Jen samotná opoziční SPD Tomia Okamury podala 35 návrhů na přesun 124 miliard korun. Opozice požaduje zejména posílení podpory bydlení, školství, sportu, výzkumu a vývoje či platů policistů a hasičů. Vládní ODS chce přidat zaměstnancům v justici.
Při jednání došlo také na kritiku nadhodnocených příjmů a naopak podhodnocených výdajů rozpočtu. Třetí, závěrečné čtení nejdůležitějšího zákona, by pravděpodobně mohlo proběhnout 4. prosince. Celkové příjmy rozpočtu ve výši 2 086,1 miliardy a výdaje 2 327,1 miliardy a tedy schodek 241 miliardy korun jsou na příští rok už pevně dané, poslanecká sněmovna je schválila v prvním čtení.
Jak při představování vládního návrhu státního rozpočtu před poslanci uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), původní návrh rozpočtu měl pět základních priorit, kvůli povodním k nim ale přibyla priorita šestá. I přesto ale podle něj státní rozpočet pokračuje v konsolidaci veřejných financí „což potvrdil svými říjnovými výsledky Eurostat, podle kterého má Česká republika pod kontrolou jak deficit veřejných financí, tak celkovou míru zadlužení,“ řekl Stanjura. Dále uvedl, že vláda kladla při přípravě rozpočtu velký důraz na posun ke znalostní ekonomice, což se projevuje výrazným navýšením přídělů na vědu, výzkum a inovace a že navržené kapitálové výdaje jsou rekordní stejně jako i podíl národních investic.
I přesto se ale objevily i pozměňovací návrhy ze strany vládní ODS. Například na přesun 533,36 milionu korun z peněz na platy soudců a státních zástupců na platy zaměstnanců v justici.
Hlavní opoziční strana ANO, jejíž lídři vystoupili krátce po ministrovi financí, však mají za to, že výzkum, vývoj a inovace jsou v rozpočtu naopak podceněné. Proto – kromě jiného – požaduje také posílení rozpočtu Grantové agentury, Akademie věd a technologické agentury v celkové výši 1,936 miliardy korun přesunem z vládní rozpočtové rezervy. Dále ANO navrhlo převést z vládní rozpočtové rezervy a z obsluhy státního dluhu dvě miliardy na mzdy ve vysokém školství, k tomu dvě miliardy na výzkum na vysokých školách, další 2,4 miliardy na soukromé regionální školství a 1,43 miliardy na nákup učebnic a školních pomůcek pro žáky.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš poslance seznámil s návrhem na snížení rozpočtu Úřadu vlády ČR (ÚV ČR) o 400 milionů korun a přesun těchto prostředků do oblasti sportu, tedy do kapitoly Národní sportovní agentura. Tento návrh posléze odůvodnila i předsedkyně poslaneckého klubu ANO a stínová ministryně financí Alena Schillerová, která kritizovala zvýšení počtu zaměstnanců ÚV ČR, interních i externích, výdaje na více služebních vozů a řidičů či nájemné za pronajímané kancelářské prostory mimo budovu Strakovy akademie.
Nutnost zvýšit příděl Národní sportovní agentuře v reakci na to zpochybnil člen výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Jakub Janda (ODS), který expremiérovi namítl, že Sportovní agentura není schopna se svěřenými prostředky řádně hospodařit. Připomněl rok 2021, kdy agentura dostala předěleno 11,2 miliardy, ale vyčerpala z nich jen asi čtyři či pět miliard. Navíc, řekl, Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě o hospodaření agentury v letech 2019 – 2022 uvedl, že agentura nepostupovala transparentně a v souladu s právními předpisy.
Více na školství a podporu bydlení
Mnoho poslaneckých pozměňovacích návrhů směřovalo k posílení finančních toků do podpory bydlení či školství. Piráti chtějí přesunou 4,66 miliardy korun mimo jiné na podporu bydlení, rodičovský příspěvek, dětské skupiny, platy učitelů či boj proti korupci.
Na podporu bydlení cílí také poslanecké návrhy SPD. Místo na dotace na obnovitelné zdroje energie by SPD chtělo 13,5 miliardy korun z rozpočtu ministerstva průmyslu a obchodu převést do kasy ministerstva práce a sociálních věcí na podporu bydlení. Dalších 10 miliard by podle SPD mělo jít místo odvodů do rozpočtu Evropské unie na platy nepedagogických pracovníků v regionálním školství a další miliarda z vládní rozpočtové rezervy na nákup učebnic a pomůcek pro žáky a šest miliard by SPD v rozpočtu kapitoly ministerstva školství místo na inkluzi rádo vidělo na podporu regionálního školství.
„Celkem SPD navrhuje transfery, tedy úspory na zbytných výdajích a přerozdělení za necelých 140 miliard korun, které bychom vzali primárně americkým zbrojařům, Bruselu, solárním baronům, ukrajinskému režimu a jako tradičně také zahraničním a domácím organizacím s ideologickým politickým programem, tedy takzvaným neziskovkám,“ uvedl šéf SPD Tomio Okamura.
Státní rozpočet ČR je Enron
Alena Schillerová v úvodní části rozpravy vystoupila s kritikou konstrukce rozpočtu. Odvolávala se přitom na stanovisko Národní rozpočtové rady (NRR), které upozornilo na podhodnocenost výdajů a nadhodnocenost příjmů, a hovořila o tom, že rozpočtový deficit je ve skutečnosti o 40 miliard korun. „Někteří z vás možná viděli na Oscara nominovaný dokumentární film o společnosti Enron z roku 2005…Film, který se vrací k vzestupu a pádu amerického gigantu Enron, tedy na počátku milénia jedné z největších globálních firem a zároveň jednoho z největších korporátních skandálů v historii vůbec. Musím říci, že čím více jsem se do návrhu rozpočtu ponořila, tím víc mě z jeho podobnosti s tímto filmem mrazilo. Připomenu, že tehdejší šéfové Enronu vyvinuli sofistikovaný systém složitých účetních metod, kdy například zakládali fiktivní dceřiné společnosti, do kterých přesouvali firemní ztráty, aby hlavní finanční výkazy vypadaly pozitivně,“ uvedla Schillerová. „Nepřipomíná vám to něco? Loňská přepůjčka SFDI? Položila auditoriu řečnickou otázku.
Management Enronu podle Schillerové postavil doslova toxickou firemní kulturu. Zaměstnanci byli odměňováni za okamžité účetní zisky zcela bez ohledu na dlouhodobé důsledky. „A když to všechno prasklo, byla z toho jedna z největších firemních ostud v dějinách Spojených států. Akcie společnosti se zřítily a mnoho lidí přišlo o své úspory. Návrh státního rozpočtu na rok 2025 je pro mě takovým malým českým Enronem. Odměnou za účetní triky je možnost členů vlády ohánět se opticky lepším deficitem. Toxickou rozpočtovou kulturou je chronické nafukování příjmů a podhodnocování výdajů bez ohledu na to, k čemu to příští rok může vést,“ zdůraznila Schillerová. „Vláda předstírá konzolidaci (schodku – pozn. red.), která se ve skutečnosti nekoná,“ uvedla bývalá ministryně financí a vicepremiérka kabinetu Andreje Babiše v závěru svého vystoupení.
Ivana Pečinková
