Na jedné straně tlak vlivného ministra financí Zbyňka Stanjury na snížení dotací vyplácených solárníkům, na druhé straně obavy z narušení pověsti České republiky jako férové země, která nepoškozuje práva domácích a zahraničních investorů. Poslanci hospodářského výboru dnes stáli před nelehkou volbou. Nakonec zvítězila střední cesta – poslanci výboru ke Stanjurovým návrhům nezaujali doporučující, ale ani zamítavé stanovisko.

Jedná se o čtyři body s označením D.14 až D.17, které byly na poslední chvíli jako přílepek propašovány do aktuální novely energetického zákona, známé pod názvem Lex OZE III. Zatímco samotný základ novely i většina pozměňovacích návrhů prošla hladce, kolem čtyř „Stanjurových bodů“ se rozpoutala delší a emotivní debata. Zapojili se do ní také přítomní hosté: k zamítnutí návrhů poslance vyzvali legislativní expertka Skupiny ČEZ a Hospodářské komory Zuzana Krejčiříková, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy František Chaloupecký a výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

Z přítomných poslanců se ostře proti schválení návrhů vyslovila zejména Berenika Peštová z hnutí ANO. „Vidím tady retroaktivitu, rozpor s notifikací, neprošlo to řádným schvalovacím procesem ani posouzením dopadů. Nikdy pro to ruku nezvednu,“ řekla Berenika Peštová. Varovala také před narušením podnikatelského a investičního prostředí v Česku a varovala, že tím vláda ohrozí plánované investice do nových solárních a větrných elektráren i do výroby biometanu.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na jednání výboru osobně nedorazil. Jeho ministerstvo zde zastupoval vrchní ředitel sekce daní a cel Stanislav Kouba, který se pokoušel rozptýlit obavy, že tato legislativní změna je v rozporu s notifikací od Evropské komise a že bude extrémně administrativně náročná či dokonce protiústavní.

Mohlo by vás zajímat

Rozpaky u koaličních poslanců

Poslanci vládní koalice byli na rozpacích, jak s citlivými pozměňovacími návrhy naložit. Jejich pocity shrnul předseda hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS), který řekl, že je má obhajovat, ale radost z toho nemá. Při hlasování, zda hospodářský výbor schválení „Stanjurova protisolárního balíčku“ poslancům ve třetím čtení doporučí, nezískal dost hlasů návrh na kladné ani záporné stanovisko.

Co je obsahem tohoto kontroverzního návrhu? Všechny solární elektrárny o výkonu nad 30 kilowattů, spuštěné do provozu v letech 2009 a 2010, budou muset projít individuálním posouzením ziskovosti. Sami se k tomu mají přihlásit, jinak jim stát přestane podporu vyplácet. Další bod otevírá cestu ke snížení hranice pro přiměřenou míru ziskovosti, která je stanovena jako vnitřní výnosové procento (IRR). Majitelé všech obnovitelných zdrojů s provozní podporou přijdou o dotace v době, kdy je na krátkodobém trhu záporná cena elektřiny.

Solární asociace již dříve před negativním dopadem vládních záměrů, které představil Stanjura spolu s ministrem průmyslu Lukášem Vlčkem na konci října, důrazně varovala. Kontroly se dotknou zhruba 3000 subjektů, mezi kterými nejsou zdaleka jen takzvaní solární baroni. Vzhledem k nešťastně zvolené hranici 30 kW budou každoročnímu posuzování ziskovosti podléhat třeba i města a obce, které mají fotovoltaiku na střechách škol, radnic či jiných budov.

Výsledkem schválení těchto vládních návrhů bude téměř jistě smršť soudních sporů a arbitráží proti České republice. První investoři již tento krok avizovali. Konkrétně se jedná o firemní skupiny Enery, Photon Energy Group a Voltaic Network, které v minulých dnech oznámily zahájení sporu, který vyplývá z porušení závazků České republiky podle Smlouvy o energetické chartě a podle Dohody se Švýcarskou konfederací o podpoře a vzájemné ochraně investic. Jde o první krok, který předchází zahájení mezinárodní arbitráže.

Jak dopadly další mediálně sledované pozměňovací návrhy k novele energetického zákona? To naleznete v přehledu níže:

  • bez stanoviska hospodářského výboru míří na plénum sněmovny také snížení pokut za předčasný odchod zákazníka od smlouvy na dobu určitou z 40 na 30 procent hodnoty neodebrané elektřiny (zavedení těchto vysokých pokut předpokládá komplexní pozměňovací návrh k novele Lex OZE 3, který dnes hospodářský výbor podpořil)
  • kladné stanovisko získal návrh, který rozšiřuje informační povinnost dodavatelů energií vůči zákazníkům; týká se to například zveřejňování kompletních smluvních podmínek na webu dodavatele
  • Hospodářský výbor podpořil – navzdory odporu ministerstva financí – osvobození bioplynových stanic od spotřební daně z plynu, který není přímo spotřebován k výrobě elektřiny
  • jen těsně výbor doporučil úpravu podmínek pro bioplynové stanice z let 2013 až 2015, které mají nevýhodně stanovenou výkupní cenu a jsou ztrátové
  • prošlo také zjednodušení podmínek pro umisťování bateriových úložišť, která souvisejí s fotovoltaickými elektrárnami včetně agrovoltaiky, na zemědělské půdě
  • poslankyně Berenika Peštová stáhla svůj pozměňovací návrh na zavedení dočasné finanční podpory, která by umožnila udržení uhelných elektráren v provozu

Novela energetického zákona nyní míří do závěrečného třetího čtení, které se má odehrát na plénu sněmovny v nejbližších týdnech.

David Tramba