Sněmovní sociální výbor ve čtvrtek doporučil zrušit změny u dohod o provedení práce, které mají platit od příštího roku. Byl také pro zvýšení daňového osvobození zdravotních benefitů či možnost digitálních žádostí o zprostředkování práce či o podporu v nezaměstnanosti. Upravil i limit pro podporu na zaměstnávání asistentů postižených pracovníků. Podpořil tak několik změn vládní novely o zaměstnanosti se změnou s úpravou státních příspěvků i takzvaného náhradního plnění za nepřijetí handicapovaných pracovníků.
Novela je před závěrečným hlasování. Sociální výbor ji posuzoval jako výbor garanční. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhl u dohod o provedení práce zrušit režim takzvané oznámené dohody, který se měl zavést od příštího roku. Navrhl také zvýšení daňového osvobození zdravotních benefitů až do hodnoty průměrné mzdy za zdaňovací období. Úpravy Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) se týkají digitalizace žádostí o zprostředkování zaměstnání a o podporu v nezaměstnanosti. Výbor je podpořil. Doporučil znovu už své dřívější návrhy, které se týkají vymezení nových kategorií zahraničních pracovníků, doplnění rodného čísla do evidence klientů, elektronického hlášení pracovních úrazů či za určitých podmínek prolomení mlčenlivosti u daní při kontrolách nelegálního a zastřeného zaměstnávání. Mezi doporučené patří i návrh opozičního poslance Igora Hendrycha (ANO) o posunutí maximálního limitu pro výši podpory mzdových nákladů asistentů na 1,5násobek průměrné mzdy.
Stát přispívá firmám na chráněném trhu práce s víc než polovinou postižených pracovníků, kteří mívají nižší výkon. Podniky teď mohou získat tři čtvrtiny jejich mzdových nákladů, ale nejvýš 15.700 korun. K tomu je možné pobírat paušál 1000 korun na provoz. Dá se žádat i o zvýšení podpory na další náklady na zaměstnávaní, tedy na asistenty, dopravu či přizpůsobení provozu.
Nově by součet všech navýšení na další náklady nesměl přesáhnout 0,8násobek poskytnutých příspěvků za čtvrtletí. Navýšení by se nevyplácelo na agenturního pracovníka či při práci z domova a jiného místa. Na znevýhodněné zaměstnance by se přestal poskytovat příspěvek 5000 korun a paušál 1000 korun. Podle ministerstva to spolu se změnou odvodů za neplnění povinného podílu postižených zaměstnanců přispěje k přesunu části lidí z chráněného na běžný trh práce.
Zaměstnavatelé s víc než 25 zaměstnanci musí mít aspoň čtyři procenta pracovníků s postižením. Pokud to neplní, mohou za každého nepřijatého odebrat ročně výrobky a služby od handicapovaných za nejvýš 28násobek průměrné mzdy, nebo zaplatit státu 2,5násobek průměrné mzdy. Nově by se odvod odstupňoval. Zaměstnavatelé s méně než procentem postižených zaměstnanců by platili 3,5násobek průměrné mzdy, s podílem od jednoho do tří procent dvojnásobek a od tří do čtyř procent pak průměrnou mzdu. Ministerstvo uvedlo, že novela postihuje také přeprodávání výrobků a služeb handicapovaných mezi propojenými firmami.
Inspekce práce by mohla zveřejňovat seznam firem, které zaměstnávaly načerno či zastřeně. Inspektoři by mohli také nahrávat skrytě bez vědomí kontrolovaných. V případech, kdy firma nedostatky odstranila či nebyly závažné, by mohla stačit domluva bez přestupkového řízení.
(čtk)
