Polsko vyplatí za reformu justice po deseti tisících euro, Štrasburk případ vyškrtl proti vůli stěžovatelů

Jednostranné prohlášení Polska, že reorganizací justice došlo k porušení práva na spravedlivý proces, přijal Evropský soud pro lidská práva spolu s výplatou po deseti tisíci euro na stěžovatele. Dvaadvacet stížnosti vyškrtl ze seznamu, a to i proti vůli stěžovatelů. Bez mezinárodního rozsudku totiž může stěžovatel jen stěží dosáhnout v národním státu obnovy procesu. Soud pochválil Polsko za uzavřený smír založený na úctě k lidským právům.

Polsko přiznalo porušení práva na spravedlivý proces reorganizací soudního systému a vyplatí dvaadvaceti stěžovatelům po deseti tisících euro v případech Dudek a Luzar v. Polsko a I.G. a 19 dalších stěžovatelů v. Polsko. Celkem jde o dvaadvacet Poláků žijících v Polsku nebo v zahraničí, kterým bude vyplaceno více než pět a půl milionu korun.

Jejich případy se týkají soudních řízení, o nichž rozhodovala tělesa polského Nejvyššího soudu vzniklá reorganizací polského justičního systému.  Stěžovatelé u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) tvrdili, že soudní uskupení nebyla „ustavena jako nezávislý a nestranný soud v souladu se zákonem“.

Soud akceptoval jednostranné prohlášení Polska

Evropský soud pro lidská práva prohlášení Polska a výplatu odškodnění přijal a všechny případy vyškrtl ze seznamu případů, oznámil Soud 7. listopadu 2024. Není to poprvé, kdy Polsko nese následky justiční reformy a vyplácí za ni peníze, jak Česká justice informovala.

„Ve věcech Dudek a Lazur v. Polsko Evropský soud pro lidská práva akceptoval jednostranná prohlášení vlády včetně přiznání porušení článku 6 (právo na spravedlivý proces) Úmluvy a nabídky kompenzace. V ostatních případech Soud přijal smírné urovnání dohodnuté mezi stranami. Vzhledem k tomu, že nebyl důvod pokračovat v přezkoumání případů, soud stížnosti vyškrtl ze svého seznamu,“ uvedl k tomu ESLP.

Mohlo by vás zajímat

Kněz si vydržoval dívku na sex, Štrasburk rozhodl, že české orgány případ řádně nevyšetřily

Stěžovatel si přál pokračovat v řízení

V rozsudku Dudek a Lazur Soud zopakoval, že podle článku 37 Úmluvy může v jakékoli fázi řízení rozhodnout o vyškrtnutí žádosti ze svého seznamu případů. „Vyškrtnutí stížnosti ze seznamu stížností může nastat i na základě jednostranného prohlášení žalované vlády, a to přesto, že si stěžovatel přál, aby přezkoumání případu pokračovalo,“ uvádí doslova Soud.

„Soud shledal, že vznesené stížnosti jsou závažné povahy a míří na samu podstatu práva na spravedlivý proces. Vzal na vědomí kontext krize právního státu v Polsku a reorganizaci soudnictví. Zopakoval svá dřívější zjištění, že řada vzájemně souvisejících systémových problémů se rovnala opakovanému porušování základních principů právního státu, dělby moci a nezávislosti justice,“ uvádí k tomu zpráva Evropského soudu pro lidská práva.

Rozhodnutí znemožňuje obnovu řízení

Přesto ESLP polský případ vyškrtl ze seznamu a argumenty stěžovatelů pouze „vzal na vědomí“.

„Soud vzal na vědomí argumenty pana Dudka a pana Lazura, že pokud budou stížnosti vyškrtnuty ze seznamu bude to bránit ve znovuotevření jejich případů před vnitrostátními soudy. V souvislosti s odsouzením pana Lazura za trestný čin, které potvrdil Nejvyšší soud, vysledoval Soud, že článek 540 polského trestního řádu umožňuje znovuotevřít řízení před polskými soudy, pokud ,taková potřeba vyplývá z rozhodnutí mezinárodního tělesa jednajícího na základě mezinárodní smlouvy ratifikované Polskem´,“ stojí ve zprávě Soudu.

„Pokud jde o občanskoprávní spor pana Dudka, v zákoně není žádný srovnatelný postup pro znovuotevření případu po rozhodnutí mezinárodního soudu, jak je tomu u trestních případů. Proto se podle Soudu neprokázalo, že by stěžovatel byl v lepší situaci, kdyby Soud spíše vydal rozsudek, než učinil současné rozhodnutí o vyškrtnutí a přijetí kompenzace,“ uvádí ESLP.

Kromě toho Evropský soud pro lidská práva zdůraznil, že je na smluvních státech, aby rozhodly, jak provádět rozhodnutí Soudu v souladu se zásadou právní jistoty.

„S ohledem na přiznání vlády o porušení Úmluvy a výši kompenzace deset tisíce eur na stěžovatele, usoudil ESLP, že již není opodstatněné pokračovat v posouzení těchto stížností. Tyto stížnosti proto vyškrtl ze svého seznamu případů. Zdůraznil však, že pokud by vláda nedodržela podmínky jejich jednostranné prohlášení, mohou být stížnosti znovu zařazeny do seznamu podle článku 37 § 2,“ upozornil Soud.

Založeno na úctě k lidským právům

V případu stížnosti I.G. a dalších 19 osob v. Polsko vzal Soud na vědomí smírné urovnání mezi stranami. To spočívá ve „vzdání se jakýchkoli dalších nároků vůči Polsku v souvislosti se skutečnostmi, které vedly k těmto stížnostem“ spolu se závazkem  polské vlády zaplatit každému ze stěžovatelů 10 000 euro na pokrytí případné majetkové a nemajetkové újmy, jakožto i nákladů a výdajů.

„Soud je spokojen s tím, že urovnání bylo založeno na úctě k lidským právům, jak jsou definována v Úmluvě a jejích protokolech, a nenalezl žádné důvody pro pokračování přezkumu stížností,“ stojí ve zprávě ESLP. Vyškrtl proto případy ze svého seznamu podle článku 39 Úmluvy.

V současné době je u Evropského soudu pro lidská práva stále kolem 700 stížností proti Polsku, které se týkají údajného porušení práva na „nezávislý a nestranný soud zřízený zákonem“ v souvislosti s reformou soudnictví, jak se odehrávala v letech 2017 – 2023.

Irena Válová