Znalecký ústav nedodal úplný posudek ani rok po lhůtě. Obviněný v kauze padělků obrazů si u ombudsmana stěžoval, že soudkyně nerespektuje pokyn vrchního soudu, nevymáhá nedodané posudky a naopak prodlužuje lhůty a působí průtahy. Odmítla také podat trestní oznámení na znalce. Soud musí lhůty střežit, vymáhat a nedodržení pokutovat, uvedl ombudsman Stanislav Křeček. Nenařízení posudku v plném rozsahu však průtahem není, upřesnil veřejný ochránce práv.
Muž si opakovaně stěžoval na průtahy a postup soudkyně v trestním řízení, v němž je obžalován ze spáchání zločinu podvodu. Poté nesouhlasil, jak místopředseda soudu stížnost vyřídil. Všechny stížnosti se týkají trestního řízení před Krajským soudem v Praze.
„Soudkyně ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudu, protože odmítla podat trestní oznámení na znalce,“ uvedl stěžovatel v přípisu ombudsmanovi. Podle stěžovatele soudkyně svým jednáním kryje trestný čin.
Případ padělků obrazů českého moderního umění
Stěžovatel se měl spolu s dalšími dvěma osobami dopustit podvodu při nakládání s obrazy, u kterých jde podle obžaloby o padělky uměleckých děl autorů českého moderního umění 20. století. V tomto řízení krajský soud vydal odsuzující rozsudek, který však zrušil Vrchní soud v Praze. Řízení proto pokračuje u krajského soudu.
V roce 2022 přibral krajský soud znalce. V prosince 2023 byl stěžovatel vzat do vazby, protože se měl vyhýbat trestnímu řízení. V době podání stížnosti veřejnému ochránci práv v květnu 2024 znalecký ústav úplný posudek stále ještě nedodal, ačkoli to bylo více než rok po stanovené lhůtě, vyplývá ze záznamu o stížnosti.
Úplný text záznamu o stížnosti včetně právních vět je zde.
Stěžovatel: Soudkyně nerespektuje pokyn nadřízeného soudu
Protože stěžovatel namítal průtahy v řízení, prověřil místopředseda soudu celý průběh řízení. Zjistil, že krajský soud dne 16. května 2022 přibral znalecký ústav Univerzity Karlovy, Katolické teleologické fakulty, k posouzení pravosti 26 zajištěných obrazů. V červenci 2022 toto opatření krajský soud rozšířil o další čtyři obrazy a v březnu 2023 o další dva obrazy. „Termín pro dodání znaleckých posudků krajský soud postupně na žádost znaleckého ústavu prodlužoval s tím, že deset posudků bude dodáno do 31. května 2023 a zbývající posudky do 30. června 2023,“ shrnuje ombudsman.
Stěžovatel uvedl, že odvolací vrchní soud vydal jasný závazný pokyn: Soudkyně má přibrat znalecký ústav, který přezkoumá znalecké posudky ve vztahu k celkovému počtu 180 obrazů.
Soudkyně však podle stěžovatele tento pokyn nerespektuje. Po vrácení věci od vrchního soudu nařídila znalecké přezkoumání jen u třiceti dvou obrazů. Znaleckému ústavu stanovila lhůtu do 5. května 2023, kterou následně prodloužila do 30. června 2023. „Od tohoto data nenařídila žádné další znalecké zkoumání. Navíc do stanoveného data 30. června 2023 znalecký ústav předložil znalecký posudek jen ve vztahu k třiceti dílům. Znalecké posudky ke dvěma zbývajícím obrazům znalecký ústav v době stížnosti, tedy více než rok po stanovené lhůtě, ještě soudu nedodal,“ stojí v záznamu o případu.
Přezkum rozhodnutí orgánem státní správy je zakázán
K námitce, že soudkyně nezadala zkoumání žádného dalšího uměleckého díla, místopředseda krajského soudu uvedl že „je nepochybně součástí nezávislé rozhodovací činnosti soudce, jaké důkazy se rozhodne pro účely trestního řízení opatřit, jaké důkazy nakonec provede a v jakém rozsahu“.
„Zdůraznil, že přezkoumávání rozhodovací činnosti orgánem státní správy soudu je výslovně zapovězeno zákonem o soudech a soudcích, a nelze se proto takového přezkoumání domáhat stížností,“ popisuje průběh stížnosti u Krajského soudu v Praze ombudsman. Ve vztahu ke stížnosti je soudní funkcionář pojímán jako orgán státní správy soudu.
K průtahům souvisejícím s porušením lhůty k vyhotovení znaleckých posudků ke dvěma obrazům, které měly být dodány do 30. června 2023, místopředseda krajského soudu uznal průtah na straně soudkyně, která na porušení stanovené lhůty nijak nereagovala a první urgenci znaleckému ústavu zaslala až dne 16. května 2024, tedy po téměř jedenácti měsících.
Místopředseda soudu dodal, že na tomto závěru nic nemění to, že „průběh řízení toto opoždění nijak zásadněji neovlivnilo, protože žádné hlavní líčení nebylo odročeno nebo odvoláno z důvodu nepředložení právě těchto dvou znaleckých posudků“. Po urgenci byly oba posudky doplněny dne 22. května 2024 a soud je obratem zaslal procesním stranám.
Soudkyně je povinna lhůty střežit, vymáhat, pokutovat
S posouzením průtahů v řízení se veřejný ochránce práv ztotožnil. „Místopředseda soudu dal stěžovateli za pravdu, že v řízení došlo k průtahu, když soudkyně neurgovala dodání znaleckých posudků poté, co uplynula soudem stanovená lhůta. Jestliže totiž soudkyně zadala znaleckému ústavu znalecký úkol a stanovila mu lhůtu, je její povinností dodržení takové lhůty střežit a činit další opatření v případě překročení lhůty (zjistit důvody prodlení, prodloužit lhůtu, uložit znalci pořádkovou pokutu a podobně),“ uvedl ombudsman.
„Jestliže překročení lhůty pro dodání znaleckého posudku ponechala soudkyně bez odezvy, dopustila se průtahů v řízení,“ uvedl veřejný ochránce práv v souladu s místopředsedou soudu. „Soudkyně tento průtah odstranila ještě před podáním stížnosti, místopředseda soudu proto již nemusel přijímat žádné opatření k nápravě,“ vysvětluje vývoj událostí ombudsman.
Ze sdělení vrchního soudu neplyne povinnost přibrat znalce
Nenařízení všech posudků podle pokynu nadřízeného soudu však ani ombudsman za průtahy nepovažuje: „Ani já pak nejsem toho názoru, že je možné za průtahy označit to, že soudkyně doposud nenařídila znalecké zkoumání ve vztahu ke všem obrazům,“ uvedl dále ombudsman s tím, že pokyn vrchního soudu není zdaleka tak jednoznačný, jak ho popisuje stěžovatel.
Podle ombudsmana vrchní soud pokynem poukázal na to, že jsou splněny zákonné podmínky, podle kterých u výjimečných případů a obtížných může policejní orgán, státní zástupce nebo soudce přibrat znalce k posudku nebo přezkumu. „Nemyslím si, že z něj plyne jediný možný postup, a sice že by měl krajský soud jako soud prvního stupně ihned nařídit znalecké zkoumání všech stěžovatelem vypočtených 180 výtvarných děl,“ uvedl veřejný ochránce práv.
Poté ombudsman vysvětlil: „Platí totiž, že krajský soud sice musí vzít v úvahu právní názor vyslovený odvolacím soudem, stále je to však krajský soud jako soud nalézací, kdo rozhoduje o tom, který konkrétní další procesní postup v řízení zvolí poté, co mu věc byla odvolacím soudem vrácena, jak konkrétně povede další dokazování, a zejména jak provedené důkazy posoudí.“
Nekonání v souvislosti s jinými úkony se neposuzuje jako průtahy
Podle ombudsmana by bylo chybou se domnívat, že „okamžité nařízení znaleckého posouzení všech stěžovatelem vypočtených obrazů je jediným možným postupem, kterým lze vyhovět tomu, co vrchní soud sděluje. „Pokud by místopředseda krajského soudu přistoupil na názor stěžovatele a konstatoval, že se krajský soud dopouští průtahů, pokud doposud znalecké zkoumání u dalších obrazů nenařídil, mohl by tím sám zasáhnout do nezávislého rozhodování soudu,“ dospěl ombudsman k totožnému závěru jako místopředseda soudu.
V takovém případě nelze podle ombudsmana nahlížet na postup krajského soudu jako na průtahy. „I při hodnocení průtahů v řízení je třeba důsledně rozlišovat, kdy je soud nečinný, ač činný být má (například nařizuje jednání s dlouhými odstupy), a kdy soud nekoná, protože určitý úkon v soudním řízení provést nehodlá nebo jej hodlá provést až v návaznosti na vyhodnocení dříve provedených úkonů,“ uvedl ombudsman
„Tyto druhé případy vedení soudu jako průtahy posuzovat nesmí, jinak by opět zasahovalo do nezávislého rozhodování soudu,“ uzavřel veřejný ochránce práv rozsáhlý případ, ve kterém si obviněný dále stěžoval na nepodání trestního oznámení na znalce i na nevhodné chování soudkyně kvůli hlavnímu líčení. Tyto stížnosti byly místopředsedou soudu vyhodnoceny jako nedůvodné.
Irena Válová
