Za novou třídu „důchodců“ mezi příslušníky bezpečnostních sborů označila Českomoravská konfederace odborových svazů návrh na zvýšení maximálního věku služby u vybraných příslušníků až na sedmdesát let. O pokračování ve službě kvůli důležitému zájmu má u řadových příslušníků rozhodovat funkcionář, u ředitelů pak ministr. Bez pravidel, se zátěží státního rozpočtu, upozorňují odbory. Pro jedinečné odborníky se mají tvořit civilní místa, navrhují alternativní řešení.
Českomoravská konference odborových svazů (ČMKOS) žádá toto ustanovení návrhu novely zákona o bezpečnostních sborech vypustit. Vyplývá to z výsledků připomínkového řízení k návrhu ministerstva vnitra.
Jako zásadní připomínku žádají odbory možnost zvyšovat kvůli důležitému zájmu věk příslušníků bezpečnostních sborů se souhlasem funkcionáře nebo ministra vždy po roce až do věku sedmdesát let z návrhu úplně vypustit.
„Nabízí se otázka, jaký důležitý zájem služby může u konkrétního příslušníka vést ke stanovení jiné věkové hranice. Praxi si lze snadno představit. Rovné zacházení s příslušníky bude opět přehlíženo. Bez stanovení pravidel a výběrově podle sympatií. S tímto ustanovením zásadně nesouhlasíme, neboť se zcela jistě nebude dotýkat řadového příslušníka. Veřejnosti se asi bude těžko vysvětlovat, že příslušník bude v 70 letech splňovat zdravotní způsobilost a fyzickou zdatnost,“ odůvodňuje odborová konfederace.
O nenahraditelnosti má rozhodovat nadřízený
V současnosti služební poměr zaniká dosažením věku šedesát pět let. O návrhu na zvyšování věku nenahraditelných příslušníků bezpečnostních sborů do hranice sedmdesáti let Česká justice už dříve informovala. Věk se bude moci navyšovat opakovaně vždy po roce a s příslušným souhlasem po vzoru zákona o státní službě.
Podle důvodové zprávy by to mělo týkat příslušníků, jejichž další služba je nezbytná pro plnění úkolů bezpečnostního sboru, a to zejména s „ohledem na zkušenosti, odbornou erudici nebo jedinečné dovednosti či schopnosti příslušníka“. Jak dále uvádí vnitro v důvodové zprávě, tyto jedinečné schopnosti se budou vyhodnocovat individuálně. Příslušník bude muset být i nadále „plně zdravotně, osobnostně a fyzicky způsobilý pro výkon služby“.
Místo klubu důchodců vytvořit civilní tabulková místa
K novému ustanovení požaduje odborová konfederace vysvětlení a klade k němu řadu otázek: „Bude naplnění kritérií bezúhonnosti, zdravotní, osobnostní a fyzické způsobilosti příslušníka ‚přezkušováno‘ při prodloužení věkové hranice u konkrétního příslušníka? Je počítáno s tím, že tímto dojde k navýšení zátěže státního rozpočtu?“ ptají se odbory.
„Obecně se jeví vytváření specifické kategorie ‚důchodců‘ příslušníků jako krajně nesystémové, lze si proto spíše představit vytvoření civilních tabulkových míst pro odborníky, kteří by mohli pokračovat v činnosti pro stát do dosažení hranice 70 let věku. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní,“ argumentuje proti návrhu odborová konfederace.
Jenže za pět let se hranice odchodu do důchodu posune
Jak ovšem upozornila v připomínkovém řízení Bezpečnostní a informační služba (BIS), návrh ministerstva vnitra vůbec neřeší, co bude s příslušníky, kteří dosáhnou nynější hranice pro odchod do důchodu, až bude tato hranice prolomena. To se má stát už za pět let.
„Návrh stále neřeší plánovanou zvyšující se hranici pro vznik nároku na starobní důchod, která se v roce 2030 posune nad 65 let. Pak by se mohlo stát, že ze zákona skončí služební poměr příslušníka dosažením věkové hranice, ale tento příslušník dosud nebude mít nárok na starobní důchod a skončí v evidenci nezaměstnaných,“ upozorňuje v připomínkovém řízení BIS.
Irena Válová
