Platy soudců a státních zástupců mají být stabilní a předvídatelné. Vláda do jejich výpočtu znovu zasahuje neústavním způsobem, shodli se na čtvrtečním jednání zástupci Justičního grémia. Špičky justice řešily také rozpočtové otázky soudů a státních zastupitelství nebo elektronizaci justice.
Vláda nedávno rozhodla, že platy soudců a státních zástupců se příští rok zvýší o 6,95 procenta namísto původně plánovaných 13,7 procenta. Uvedla, že ušetřenou částku, kterou vyčíslila až na 700 milionů korun, hodlá využít na platy administrativních pracovníků v justici.
Na Nejvyšším státním zastupitelství se ve čtvrtek sešli v rámci Justičního grémia vrcholní představitelé a představitelky soudů a státního zastupitelství. Setkání se zúčastnili i zástupci Soudcovské unie a Unie státních zástupců. Tématem jednání bylo finanční a materiální zabezpečení chodu soudů a státního zastupitelství a také problematiku elektronizace justice.
Justiční grémium se zabývalo otázkami souvisejícími s rozpočtovým krytím všech výdajů soudů a státního zastupitelství souvisejících s plněním jejich povinností. „Z hlediska dlouhodobého zajištění fungování justice na stávající vysoké úrovni považujeme za nezbytné nastavit takový způsob sestavovaní rozpočtů resortu spravedlnosti v příštích letech, který bude odrážet reálné potřeby soudů a státního zastupitelství jak v oblasti odměňování, tak v oblasti dalších výdajů. K tomuto účelu navrhujeme, aby vláda v příštích letech předem projednala příslušné kapitoly státního rozpočtu se zástupci Justičního grémia,“ uvedl za justici předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy.
V souvislosti s projednáním záležitostí souvisejících s platovým ohodnocením odborného justičního personálu vyzvalo Justiční grémium vládu k dodržení dohody o dorovnání objemu finančních prostředků určených na platy administrativy soudů a státního zastupitelství na celorepublikový průměr ve státní sféře v roce 2025.
Pro zajištění funkčních informačních systémů a elektronizaci justice je podle soudců a žalobců nezbytné kvalifikované projektové řízení přípravy těchto systémů a stabilní personální kapacity, která bude justiční informační systémy připravovat a spravovat. Nejlépe by to podle zástupců justice bylo cestou specializované servisní organizace.
Pravidla mají být stabilní a předvídatelná
Dalším bodem, kterým se Justiční grémium na svém jednání zabývalo, byl také současný legislativní návrh vlády na změny v platovém ohodnocení ústavních činitelů. K tomuto bodu přijalo grémium toto stanovisko:
„Justiční grémium podobně jako Kolegium předsedů krajských soudů lituje, že vláda opět zamýšlí neorganicky zasáhnout do platů ústavních činitelů. Platové poměry ústavních činitelů mají být podobně jako jiná pravidla fungování ústavních orgánů stabilní a dlouhodobě předvídatelná. Pravidla pro platy všech ústavních činitelů byla před mnoha lety z dobrých důvodů nastavena jako automat odvozený od trojnásobku průměrné mzdy ve státě. Taková úprava, pokud by do ní nebylo neustále ad hoc zasahováno, by poskytovala to, co od ní soudci i jiní ústavní činitelé dlouhodobě žádají – právní jistotu, platovou úroveň odpovídající významu a odpovědnosti daných ústavních funkcí i to, že ústavní činitelé mají mít svůj platový osud spojen s vývojem ekonomiky státu, jemuž slouží.
Ve vztahu k soudcům navíc návrh vlády vyvolává s ohledem na dlouhodobou judikaturu Ústavního soudu i judikaturu Soudního dvora EU velmi vážné pochyby o jeho ústavnosti.
Právní úprava platů ústavních činitelů jistě může být předmětem zákonné změny. Jí však má předcházet důkladná ústavní a politická debata. Jejím výsledkem má být změna promyšlená a opřená o dostatečně vyjasněné důvody. Takovou debatu však příslušní ústavní aktéři nevedou.
Vyzýváme proto vládu, aby právní úpravu platů ústavních činitelů nyní měnila jen způsobem, kterým bude naplněn závazný právní názor Ústavního soudu vyslovený v nálezech z května letošního roku, a v ostatním do platového automatu pro všechny ústavní činitele, odvozeného od trojnásobku průměrné mzdy ve státě, nezasahovala.“
Blažek platy soudců označil za privilegium
Kolegium předsedů soudů minulý týden připomnělo, že ÚS jako garant nezávislosti a ochrany právního státu jasně určil, že poslední snížení platů soudců bylo v rozporu s Ústavou. Jakékoliv snahy o revizi tohoto rozhodnutí podkopávají podle kolegia soudní nezávislost. „Politické zásahy do soudcovských platů, které se tváří jako rozpočtové úspory, jsou ve skutečnosti útokem na právní stát a jeho principy,“ napsali šéfové krajských soudů. Jejich stanovisko podpořila i Soudcovská unie. Ta už dříve uvedla, že krok vlády je vědomým porušením nálezu ÚS.
Soudce pobouřil výrok ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Ten na plénu Poslanecké sněmovny zpochybnil ústavnost rozhodnutí ÚS. „I já se hlásím k tomu, že nepovažuji dosavadní judikaturu Ústavního soudu, pokud jde o platy soudců, za ústavní,“ uvedl Blažek.
Jak ministr podotkl, nevadilo by mu, pokud by se Ústavní soud musel znovu zamyslet nad privilegiem soudců. Pokud bere krajský soudce 185 000 korun měsíčně, ministr nepovažuje za porušení jeho nezávislosti, pokud by měl 170 000 korun. „To už není chápání ústavnosti tak, jak si ji dovolím chápat já,“ řekl Blažek. „Poslední nález Ústavního soudu mě vede k tomu, že jsem připravený do takového sporu jít,“ doplnil.
Rozhodnutí vlády o růstu platů vrcholných politiků, soudců a státních zástupců o 6,95 procenta v příštím roce soudci opakovaně kritizovali. „Každý pozorovatel si musí klást otázku, zda stát, jehož vláda jde znovu a znovu vědomě proti nálezům Ústavního soudu, je ještě právním státem. Je to nedůstojné a zničující pro právní i politickou kulturu,“ řekl České justici místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk s tím, že opakované řešení problému se zmrazováním platů soudců a politiků už je „fraškou“. Jako závod ke dnu pak opakované zásahy do soudcovských platů, které jsou navázány na výpočet platů politiků, označil předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka.
(epa)
