Musíme posílit klimatická opatření. Europoslancům to při svém slyšení před výbory řekl kandidát na eurokomisaře pro klima, uhlíkovou neutralitu a čistý růst Wopke Hoekstra. Nizozemec, který funkci komisaře pro oblast klimatu zastával již od loňského října, se zavázal k tomu, že navrhne začlenění slibu na snížení emisí o 90 procent do roku 2040 do evropského klimatického zákona. Kontinent podle něj musí urychlit svou dekarbonizaci a připravit se na narůstající množství klimatických katastrof. Potvrdil také, že nadále počítá se zákazem prodeje nových aut produkujících emise CO2 od roku 2035.
„Znamení doby je jasné. Ruská agrese na Ukrajině, ústup vlády právního státu, útoky na demokracii,“ zahájil Hoekstra svůj projev. Všechny tyto věci jsou podle něj připomínkou, že naše společné hodnoty nejsou samozřejmostí. Výzvy v oblasti geopolitiky a klimatické změny nás podle něj budou bohužel provázet v dalších desetiletích. A on se chce podílet na tom, abychom na ně byli připraveni.
„Věda to říká jasně. Klimatická změna bude mít za následek rostoucí hladinu moře, další záplavy, narušení naší potravinové bezpečnosti. Nemůžeme čekat. Máme zodpovědnost za dnešek a, co je ještě důležitější, za budoucí generace,“ řekl.
Připravenost na klimatické katastrofy
Je proto podle něj nutné řešit čtyři základní věci: klimatická opatření, konkurenceschopnost, spravedlivou tranzici a mezinárodní rozměr.
„Musíme posílit klimatická opatření a já jsem pevně odhodlán držet tento kurz,“ řekl Hoekstra. Europoslancům slíbil, že předloží návrh, který by do evropského klimatického zákona vložil závazek snížit do roku 2040 emise o 90 procent. Ten dnes obsahuje dva závazky: snížení o 55 procent do roku 2030 a klimatickou neutralitu do roku 2050. Předložit chce Hoekstra také návrhy, které by stanovily směr evropské klimatické politiky po roce 2030 tak, aby byla předvídatelná, spravedlivá a efektivní.
„Dopady klimatických změn jsou pociťovány bohužel už po celém kontinentu – letošní povodně ve Španělsku, ve střední Evropě, v severní Itálii, lesní požáry v Řecku a Portugalsku,“ připomněl staronový eurokomisař klimatické katastrofy, které Evropu zasáhly v tomto roce. „Musíme se lépe připravit na tak devastující události, protože bohužel jich bude čím dál více. Budeme potřebovat zlepšit klimatickou odolnost našich společností a ekonomik,“ řekl. Plánuje proto předložit evropský plán adaptace na klima a vytvořit způsob hodnocení klimatického rizika.
To je podle něj třeba nejen z hlediska ochrany životů a živobytí, ale také ekonomicky. Jen tak je totiž možné zajistit, že naše aktiva a investice nepropadnou. „Jsem hluboce přesvědčen o tom, že neexistují žádná opatření na ochranu klimatu bez konkurenceschopnosti a naopak,“ řekl.
Rychlejší dekarbonizace
Aby Evropa dosáhla svých cílů, musí podle Hoekstry urychlit svou dekarbonizaci. „Ceny základních surovin založené na tržním systému mohou být použity na dosažení čisté ekonomiky,“ řekl. Evropa se podle něj pyšní celou řadou skvělých malých a středních podniků, je však třeba investovat do čisté budoucnosti.
V prvních sta dnech svého mandátu plánuje předložit dohodu o čistém průmyslu. Ta má podle něj podpořit konkurenceschopnost a vytvořit rámcové podmínky pro čisté a dostupné technologie. S jeho pomocí chce podpořit průmyslovou dekarbonizaci, umožnit přístup průmyslu a ekonomiky k dostupné energii, vytvářet investiční pobídky a otevírat nové trhy.
„Velká většina našich občanů je znepokojena klimatickou změnou a cítí její bezprostřední dopady,“ řekl. Znepokojeni jsou podle něj ale také cenou transformace. Proto je podle něj třeba zajistit, aby byl přechod na čistší ekonomiku spravedlivý. Zmínil přitom sociálně-klimatický fond, který byl přijatý v minulém legislativním období.
Na dotazy europoslanců také potvrdil, že i nadále počítá se zákazem prodeje nových aut produkujících emise CO2 od roku 2035.
Evropa podle něj nemůže vyřešit klimatické výzvy sama. Připomněl, že Evropa dnes vytváří jen šest procent globálních emisí. „To je realita, které na světové scéně čelíme,“ řekl. Proto musíme jít příkladem, ale také být důraznější ohledně našich očekávání vůči zbytku světa, ať už jde o Čínu, USA nebo další velké emitenty emisí.
„Geopolitická situace, které čelíme, není dobrá. Bude to mít dopad na naši klimatickou diplomacii, ale nemůže to být výmluva pro nečinnost,“ myslí si.
Důležitá součást těchto snah je podle něj takzvané přeshraniční uhlíkové clo, známé také pod zkratkou CBAM. I tuto legislativu přijala již předchozí Evropská komise, dnes podle něj musí Evropa podpořit zbytek světa v tom, aby také naceňovala uhlík.
Zelenější daně
V příštích pěti letech vidí také příležitost převzít odpovědnost za zdanění. „Fiskalita je motorem, skrz který financujeme vše, co je pro nás významné. To, jak to dělme, říká mnoho o tom, co považujeme za spravedlivé,“ řekl. Právě daně jsou podle něj prostředkem, jak zajistit, aby „ty nejširší ramena nesly největší zátěž“ klimatické transformace.
O daních z větší části rozhodují členské státy. Hoekstra však bude usilovat o takové iniciativy, které usnadní ekologickou tranzici. Zaměřit se chce na vyplnění mezer ve vybírání daní, tak aby svůj díl odváděly i velké technologické společnosti a ne jen tradiční průmysl. Mluvil také o zdanění energetiky, „ozelenění“ systému DPH nebo boji proti daňovým únikům.
Snahy musí Evropa vyvíjet i na globální scéně, ať už prostřednictvím OECD či OSN. Tak, aby daňový systém vedl k zelenější ekonomice. „Máme kolektivní odpovědnost bojovat s klimatickou změnou. Společně můžeme vybudovat lepší budoucnost,“ řekl Hoekstra na závěr svého úvodního projevu před europoslanci.
(knn)
