Návrh vyhlášky ministerstva zdravotnictví, který mění pravidla u vydání řidičského oprávnění pro lidi s Aspergerovým syndromem nebo s onemocněním sluchu a snižuje zároveň délku bezpečného abstinenčního období, v připomínkovém řízení narazil. Zásadní výhrady zazněly například od ministerstev vnitra i dopravy. Úřady kritizují zejména zkrácení období abstinence.
Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Ondřeje Jakoba v rámci materiálu dochází v příloze III k transpozici směrnice Evropské komise, která se týká nemocí, vad nebo stavů kardiovaskulární soustavy vylučující nebo podmiňující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel. Návrh zároveň mění specifikace vylučující a podmiňující zdravotní omezení při řízení motorového vozidla. Jde například o onemocnění sluchu, duševní onemocnění a oblast návykových látek.
Ministerstvo zdravotnictví v odůvodnění k materiálu mimo jiné uvádí, že úpravou přílohy reaguje na podněty odborných společností a dalších subjektů ohledně diskriminace osob se zdravotním postižením. Současná podoba vyhlášky podle ministerstva vytváří diskriminační prostředí vůči určitým skupinám obyvatel, kteří v závislosti na zdravotním stavu nemohou žádat o řidičské oprávnění.
„V kapitole týkající se nemocí, vad nebo stavů sluchu dojde k úpravě v posuzování kritérií pro řidiče skupiny 2, kdy na základě medicínského vývoje došlo ke zmírnění požadavků pro získání řidičského oprávnění u skupiny 2. V oblasti duševních onemocnění v návaznosti na medicínský vývoj a změny náhledu na některá onemocnění došlo k úpravě kritérií pro získání řidičského oprávnění u osob s Aspergerovým syndromem,“ upřesnil Jakob. Dodal, že toto onemocnění již není vnímáno jako vylučující pro získání řidičského oprávnění, ale jako podmiňující na základě závěrů odborného vyšetření.
Jakob přiblížil i další změny, které materiál s názvem „Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel), ve znění pozdějších předpisů“ přináší.
Zkrácení doby abstinence
„V případě kapitoly nemoci, vady a stavy spočívající v závislosti na požívání psychoaktivních látek a kapitoly nemoci, vady nebo stavy způsobené závislostí na alkoholu došlo ke sloučení těchto kapitol do kapitoly onemocnění způsobené škodlivým užíváním psychoaktivních látek včetně alkoholu,“ uvedl Jakob s tím, že dále došlo k rozšíření kompetencí lékaře, který bude po uplynutí tří měsíců, což je zároveň navržená minimální délka abstinence, dále individuálně určovat délku bezpečného abstinenčního období.
„Vzhledem k tomu, že se materiál aktuálně nachází v meziresortním připomínkovém řízení, nelze jej považovat za finální a nelze vyloučit, že dojde k jeho zásadním změnám,“ připustil Jakob. Že ke změnám dojde, naznačuje i seznam připomínek, které se sešly v řízení.
Proti vyhlášce se ostře vymezilo například ministerstvo vnitra, které zásadně nesouhlasí se snížením bezpečného abstinenčního období. Úřad ve své připomínce uvádí, že navrhované tříměsíční období není v žádném případě možné považovat za „nezpochybněnou, důslednou a trvalou abstinenci“, zejména u takzvaných čtvrtletních alkoholiků.
Argumentuje i tím, že v důvodové zprávě k návrhu se hovoří o tom, že „vzhledem k tomu, že Česká republika vykazuje vysokou spotřebu alkoholu se značnou mírou rizikového užívání alkoholu, je důležité v případě navrhovaného změkčení aktuálně nastavené podmínky její zavedení podložit daty z praxe.“
„Tedy na jedné straně se připouští, že v České republice je vysoká míra rizikového užívání alkoholu, a na straně druhé je současně navrhováno změkčení právní úpravy, aniž by tato úprava byla jakkoliv podložena argumenty,“ uvádí ministerstvo vnitra. Podle úřadu neobstojí ani teze, která dává do souvislosti délku abstinenčního období a korupční příležitosti, zejména pokud je současně navrhováno přesunutí kompetencí na ošetřujícího lékaře, kde lze teoreticky presumovat vyšší riziko korupčních příležitostí.
Ministerstvo vnitra zpochybňuje také argument ministerstva zdravotnictví, že stanovení bezpečné abstinenční lhůty je pro pacienty demotivující. „V této souvislosti je třeba upozornit na to, že lhůta byla při poslední novele (zákonem č. 271/2015 Sb.) snížena ze dvou let na jeden rok, přičemž například na Slovensku je dosud ponechána lhůta dvouletá,“ uvádí v připomínce.
A pokračuje tím, že je návrh neakceptovatelný, a to i s ohledem na vysokou míru rizikového užívání alkoholu a stoupající trend požívání dalších psychoaktivních látek v České republice, jakož i vysoký počet silničních kontrol a dopravních nehod s následky na životě a zdraví, při nichž byl u řidiče zjištěn alkohol případně jiné návykové látky nebo jejich kombinace.
Nebezpečné zrakové vady
Totožné výhrady předkládá ve své připomínce k návrhu vyhlášky i ministerstvo dopravy. U abstinenčního období požaduje zachovat současnou délku jednoho roku a nedoporučuje zkrácení na dobu tří měsíců.
„Zkrácení abstinenčního období z jednoho roku na tři měsíce by bylo v přímém rozporu se snahou o zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, o práci s problémovými řidiči, kterými osoby řídící pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek jsou, a o snížení nehodovosti, a to zejména snížení počtu nejzávažnějších nehod často se smrtelnými následky, u kterých alkohol a jiné návykové látky za volantem hrají nezpochybnitelnou roli,“ varuje ministerstvo dopravy. Stejně jako ministerstvo vnitra uvádí příklad Slovenské republiky, která má abstinenční období nastavené na dva roky.
„Ze zkušeností vyplývá, že protialkoholní léčba trvá půl roku a následně osoba, která jej dlouhodobě užívala, vydrží abstinovat další tři až čtyři měsíce, nicméně poté začne pít znovu. Abstinence trvající tři měsíce proto neprokazuje, že se dotyčný závislosti úspěšně zbavil,“ konstatuje resort.
Zároveň žádá v rámci vyhlášky zapracování úpravy, která se týká zrakové ostrosti, tedy krátkozrakosti a dalekozrakosti. Podle úřadu mají obě zrakové vady negativní vliv na schopnost bezpečně řídit motorové vozidlo. Resort požaduje snížit hranici z osmi na šest dioptrií. Korekce zraku čočkami většími než šest dioptrií (plus i mínus pozn. red.) způsobuje podle ministerstva deformaci obrazu a může proto vést k horšímu odhadu vzdálenosti při řízení vozidla.
Ministerstvo také zdůraznilo, že se ustanovení týká zdravotní způsobilosti řidičů zařazených do skupiny 2, tedy řidičů z povolání a řidičů nákladních vozidel a autobusů. Počet nehod zaviněných řidiči nákladních automobilů patří mezi negativní ukazatele, u nichž se od roku 2021 nedaří naplňovat cíle vládní Strategie BESIP 2021 až 2030.
„Jejich vinou bylo usmrceno od ledna 2021 do srpna 2024 celkem 218 lidí, o téměř osm procent více, než předpokládá strategie. Stejně tak má velmi negativní vývoj počet usmrcených cestujících v nákladních automobilech,“ popsal resort dopravy.
Nehody zaviněné řidiči nákladních vozidel mají podle ministerstva dopravy závažné dopady rovněž na ostatní účastníky silničního provozu – chodce, cyklisty, motocyklisty a cestující v osobních vozidlech. „Dobrý odhad vzdálenosti pohybu ostatních účastníků silničního provozu a včasná reakce závisí na zrakovém vnímání řidiče,“ zmínil úřad.
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva k návrhu vyhlášky ve své připomínce uvedla, že se nedomnívá, že je vhodné vyčleňovat pouze osoby s Aspergerovým syndromem, protože i lidé s dalšími diagnózami ze skupiny PAS jsou schopni se plně integrovat do společnosti včetně řízení automobilu. „I na základě zkušeností ze zahraniční proto navrhuji přesunout do skupiny 2 všechny osoby s pervazivními vývojovými poruchami,“ uvedla.
Odůvodnila to tím, že už v současnosti mohou lidé s vážným sluchovým postižením včetně neslyšících získat řidičské oprávnění v rámci skupiny 1, a to bez negativních dopadů na bezpečnost silničního provozu.
Tereza Čapková
