Advokátku a někdejší prokurátorku Marii Benešovou přivedl koncem 90. let tehdejší ministr spravedlnosti Otakar Motejl do čela Nejvyššího státního zastupitelství, kde strávila přes pět a půl roku. Později Benešová vstoupila do sociální demokracie, jejíž byla dva roky místopředsedkyní (2011-2013), a stala se také stínovou ministryní spravedlnosti.
Do křesla ministryně zasedla politička, která se netajila svou podporou bývalého prezidenta Miloše Zemana, ve vládě Jiřího Rusnoka v letech 2013-2014 a potom znovu ve vládě Andreje Babiše od dubna 2019 do prosince 2021, tehdy jako nestranička za hnutí ANO. Tehdejší výměna na postu ministra spustila vlnu demonstrací pořádaných spolkem Milion chvilek, který krok označil za účelový a vyjádřil obavy, že Babiš dostane pod kontrolu justici. Benešová zemřela ve věku 76 let.
Pražská rodačka (narodila se 17. dubna 1948) absolvovala v roce 1971 pražskou právnickou fakulty a poté pracovala 20 let jako okresní prokurátorka v Kladně. V té době podle vlastního životopisu dvakrát odmítla vstoupit do KSČ. Začátkem 90. let pak přišla na Generální prokuraturu ČR (později Vrchní státní zastupitelství). Předtím, než se stala nejvyšší státní zástupkyní, měla vlastní advokátní praxi. Jako šéfka žalobců se podle komentátorů významně podílela na stíhání korupce. Mimo jiné prosadila na státním zastupitelství vznik specializovaných odborů závažné hospodářské kriminality.
Z funkce byla odvolána v září 2005, jedním z důvodů byla její blízkost k ČSSD. Tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Němec tvrdil, že se Benešová více než jako nezávislá žalobkyně chovala jako představitelka politické strany. Benešová v prosinci 2007 označila Němce spolu s dalšími lidmi za součást „justiční mafie“. Sedm lidí, které zmínila, na ni podalo žalobu na ochranu osobnosti. Pražský vrchní soud v roce 2011 pravomocně rozhodl, že se Benešová musí omluvit. Nejvyšší soud počátkem roku 2013 vyhověl dovolání Benešové a nařídil nové projednání. O dva roky později případ skončil smírem, kdy Benešová získala zpět peníze, které uhradila jako náklady řízení, nestáhla ale omluvu.
Poté, co přijala funkci ministryně v Rusnokově vládě, chtěl tehdejší šéf ČSSD Bohuslav Sobotka, aby odešla ze strany, což Benešová odmítla. Po volbách 2013 za ČSSD usedla ve Sněmovně; v roce 2017 již nekandidovala a ohlásila odchod z politiky. Zdůvodnila to poměry v sociální demokracii, která podle ní vymýtila vnitrostranickou opozici.
V dubnu 2019 jmenoval tehdejší prezident Miloš Zeman Benešovou, tehdy jeho poradkyni pro justici, nástupkyní ministra spravedlnosti Jana Kněžínka. Kněžínek svůj úmysl odejít z vlády oznámil den poté, co státní zastupitelství informovalo o návrhu na podání obžaloby v kauze Čapí hnízdo, mezi obžalovanými byl i tehdejší premiér Andrej Babiš. Opoziční politici výměnu v čele resortu spravedlnosti kritizovali a dávali ji do souvislosti s návrhem na Babišovu obžalobu.
Výměna na postu ministra spustila vlnu demonstrací pořádaných spolkem Milion chvilek, který krok označil za účelový a vyjádřil obavy, že Babiš dostane pod kontrolu justici. Demonstranti zprvu požadovali především odchod Benešové, protesty se ale postupně stočily i k prezidentu Zemanovi a k požadavku na Babišovu demisi. Na dvou hlavních demonstracích na Letenské pláni se pokaždé sešlo přes čtvrt milionu lidí, jednalo se o největší shromáždění od roku 1989.
Benešová při svém odchodu z funkce v prosinci 2021 uvedla, že demonstrace proti jejímu jmenování podle ní nespravedlivě poškodily její profesní pověst. A dodala, že hodlá zejména odpočívat a později se chce vrátit k advokacii, avšak v menším rozsahu než před nástupem na ministerstvo.
Benešová také zaujala svým postojem ke kauze Vrbětice. Zatímco premiér Babiš i představitelé českých tajných služeb a orgánů činných v trestním řízení od dubna 2021 uváděli ruskou stopu jako jedinou prošetřovanou verzi, tehdejší prezident Miloš Zeman na konci dubna v televizním projevu hovořil o dvou, a Benešová dokonce ještě o více možnostech.
V roce 2020 jako ministryně spravedlnosti Benešová doporučovala prezidentu Miloši Zemanovi jako nového předsedu Nejvyššího soudu Roberta Fremra, což tehdy podporovala i řada odborníků. „Je to naprosto noblesní soudce, velice fundovaný, s evropskou praxí, jazykově vybavený. Neznám lepšího, kdo by justici rozuměl tak jako on,“ řekla tehdy Benešová. Zeman si ale vybral Petra Angyalossyho. Fremr se loni v srpnu vzdal nominace do Ústavního soudu kvůli tlaku vyvolanému pochybnostmi o jeho působení v předlistopadové justici.
Benešová byla vdaná a měla syna.
(čtk)
