Evropa je z 80 procent závislá na moderních technologiích pocházejících ze třetích zemí. Změnit to chce Henna Virkkunen, finská kandidátka na místopředsedkyni Evropské komise pro technologickou suverenitu, bezpečnost a demokracii. Při svém slyšení v Evropském parlamentu mluvila o dvoufázovém přístupu zahrnujícím podporu inovací a investic na jedné straně a zajištění bezpečnosti a spravedlivých pravidel na digitálním trhu na straně druhé.
„V oblasti technologií nás čeká mnoho práce. Evropa je stále příliš závislá na třetích zemích, pokud jde o digitální technologie – 80 % našich technologií pochází ze zemí mimo EU. Máme však i své silné stránky, které můžeme a musíme posilovat,“ řekla při svém úvodním projevu Virkkunen.
Její řešení zahrnuje dvě „fáze“. „Za prvé musíme podniknout všechny kroky k posílení inovací a investic do průlomových technologií. Za druhé musíme zajistit rovné podmínky, bezpečnost a bezpečný online prostor pro naše občany. Každý, kdo chce podnikat v Evropě, musí dodržovat evropská pravidla,“ myslí si. Za klíčové technologie, které budou formovat naši budoucnost, označila umělou inteligenci (AI), kvantové technologie, cloudové technologie, polovodiče a vesmírné technologie.
Navázat chce na řadu již rozběhlých iniciativ. Přímo zmínila evropský akt o čipech. Ten podle ní již pomohl zmobilizovat přes 80 miliard eur veřejných a soukromých investic. Aby Evropa dosáhla svého cíle vytváření 20 procent světové produkce, musí však udělat více. „Budu zvažovat další kroky nad rámec zákona o čipech,“ slíbila Virkkunen europoslancům.
AI továrny a rozvoj cloudových služeb
Připomněla také akt o umělé inteligenci, který byl schválen v první polovině tohoto roku jako první legislativa zaměřující se na tuto oblast na světě. Jejím cílem je především regulovat rizikové způsoby využití, jako je biometrická identifikace či sociální skórování. „Zákon o AI brzy vstoupí v platnost po celé EU, chránící naše občany. Zajistím, aby byl rychle implementován jako nástroj podpory inovací v transparentním a předvídatelném rámci. Chci, aby se Evropa stala kontinentem AI – nejlepším místem na světě pro vývoj důvěryhodné a pokročilé umělé inteligence díky následujícím opatřením,“ řekla Virkkunen.
V prvních 100 dnech mandátu proto plánuje spustit iniciativu „AI továren“. Ty mají evropským start-upům či výzkumníkům poskytnout přístup k superpočítačům, aby mohly umělou inteligenci snáze rozvíjet. Předložit chce také strategii na aplikaci AI do praxe, a to takovou, aby zvedla produktivitu zaměstnanců.
Další iniciativy, které chce Virkkunen předložit, zahrnují zákon o digitálních sítích, který by podpořil budování 6G sítí, a akt o rozvoji cloudových a AI služeb. Právě poptávka po cloudových službách v posledních letech prudce stoupá, Evropa však zůstává závislá na firmách ze třetích zemí. Oblast AI je pak jednou z priorit nové Evropské komise. Oficiální cíl Komise je, aby umělou inteligenci do roku 2030 využívalo 75 procent firem. V praxi by to však podle posledního odhadu mohlo být jen 17 procent.
„Evropa má také značný nevyužitý potenciál v oblasti vesmíru. Pokud budu potvrzena, navrhnu ve spolupráci s komisařem pro obranu a vesmír strategii pro evropský vesmírný průmysl,“ řekla dále Virkkunen. Aby byla taková strategie úspěšná, je však podle ní investovat do rozvoje dovedností. „EU je stále daleko od cíle 20 milionů odborníků na ICT a tohoto cíle nedosáhneme, pokud nebudeme přitahovat nejlepší talenty, včetně dívek a žen,“ dodala.
Spravedlivý on-line prostor
Mezi dalšími prioritami Virkkunen zmínila efektivní vymáhání aktu o digitálních službách a aktu o digitálních trzích. Dvojice legislativ, která má zajistit férové on-line prostředí pro uživatele i firmy. Zmínila také férovou soutěž v oblasti e-commerce nebo řešení dopadu sociálních sítích zejména na děti.
„Abychom mohli chránit naše základní hodnoty a demokracii, budu všemi možnými způsoby hájit právní stát, zejména svobodu informací a projevu. Těším se na přípravu ‚Štítu pro demokracii‘ společně s komisařem pro demokracii, spravedlnost a právní stát, abychom ochránili naše demokracie před volebními zásahy, dezinformacemi a manipulacemi ze strany nepřátelských zahraničních aktérů,“ řekla Virkkunen.
Jako poslední klíčový bod zmínila kyberbezpečnost. Současná geopolitická situace podle ní ukazuje, že je třeba se na toto téma zaměřit zejména v kritických sektorech, jako je zdravotnictví. „Pokud budu potvrzena, ve spolupráci s komisařem pro zdravotnictví navrhnu během prvních 100 dní akční plán pro kybernetickou bezpečnost nemocnic a poskytovatelů zdravotní péče,“ řekla.
Při tom všem je podle ní důležité, aby technologie, které sami vyvíjíme, nemohly být použity proti nám. „Proto bychom měli společně s našimi spojenci bojovat proti úniku technologií do rizikových zemí. Musíme zabezpečit naši komunikaci, cloud a připojená zařízení. Musíme zajistit, že dodávky kritického telekomunikačního vybavení budou v rukou důvěryhodných dodavatelů. Rovněž předložím konkrétní návrhy na zlepšení odolnosti naší infrastruktury podmořských kabelů,“ dodala Virkkunen.
Virkkunen, která v posledních deseti letech zastávala roli europoslankyně, paří mezi poslední z „grilovaných“ kandidátů na eurokomisaře. Pokud všichni uspějí, mohla by nová Evropská komise po schválení europarlamentem začít fungovat už 1. prosince.
(knn)
