Půjčky členským státům na oživení ekonomik po pandemii covidu, půjčka Ukrajině na obranu před ruskou agresí, záruky na investiční projekty. Z evropského rozpočtu putovaly v posledních letech biliony korun, které se do něj mají časem vrátit. To však znamená riziko –⁠⁠⁠⁠⁠ výrazně narůstá výše takzvaných kontingentních závazků, neboli rozpočtových „překvapení“, kterým by evropský rozpočet mohl nebo nemusel čelit. Do roku 2027 by se měla oproti hodnotě z roku 2022 zdvojnásobit.

„Předpokládáme, že celkové kontingentní závazky se do roku 2027 více než zdvojnásobí a dosáhnou 612 miliard EUR,“ uvádí studie, kterou si nechal zpracovat Evropský parlament. Pro srovnání –⁠⁠⁠⁠⁠ na konci roku 2021 činily tyto závazky asi 223 miliard eur, na konci roku 2022 to už bylo 312 miliard. Odhadovaná výše za tři roky tak znamená několikanásobný nárůst částky, která by mohla zatížit evropský rozpočet. Kdyby věřitelé nespláceli.

Částka se skládá ze tří složek: rozpočtových záruk, makrofinanční pomoci a pomoci členským zemím. Největší část nyní tvoří právě finanční pomoc členským státům, konkrétně hlavně půjčky poskytnuté v rámci nástroje pro oživení a odolnost, který Evropská komise zavedla v rámci snah podpořit evropskou ekonomiku po pandemii covidu-19. Na druhém místě jsou záruky, které EU poskytuje na krytí ztrát partnerů, jako je Evropská investiční banka, v případě platební neschopnosti příjemců investičních projektů. Na třetím místě pomoc třetím zemím, jako je Ukrajina.

A zatímco k roku 2022 byly necelé čtyři desetiny této částky kryté rezervami, zbylých šest desetin krytých není. A s postupem času se očekává nárůst právě nekryté částky. „Rizika plynoucí z těchto podmíněných závazků jsou velmi nejistá a těžko předvídatelná,“ uvádí autoři studie.

Mohlo by vás zajímat

Pravidelné analýzy udržitelnosti dluhu

Ti tak doporučují, aby Evropská komise provedla některé změny, aby dokázala rizikům čelit. „Význam podmíněných závazků stoupl a bude stoupat,“ uvedl na slyšení v Evropském parlamentu jeden z autorů studie Atanas Pekanov. To podle něj vyžaduje na harmonizovanější risk management ze strany Evropské komise. Konkrétně by měla zajistit sbírání dat v reálném čase. Dnes se totiž informace objevují jen fragmentovaně ve výročních zprávách. Na místě podle něj je také zapojit Evropský parlament. „V některých národních parlamentech probíhá dvakrát ročně slyšení o těchto závazcích,“ upozornil.

Kromě toho by měla Komise dále rozvíjet post takzvané hlavní osoby zodpovědné za rozpočtové riziko, kterou nedávno zavedla, nebo pravidelně vytvářet a publikovat analýzu udržitelnosti evropského dluhu.

(knn)