Ministr vnitra Vít Rakušan Foto: Úřad vlády

Dočasně chránění Ukrajinci tvoří 3,5 procenta obyvatel ČR. Vláda a kraje řeší ubytovací kapacity

Dočasně chráněných Ukrajinců je v Česku 35 na tisíc obyvatel a tvoří 3,5 procent obyvatel. Většina z nich se znovu registrovala. Pro nově příchozí chce stát stále držet sníženou kapacitu dvacet tisíc míst. Zlínský kraj však dává přednost vyhlášení nouzového stavu, když stát prázdná místa neplatí. Ministerstvo pro místní rozvoj zase navrhuje nižší státní úhrady. Celkový počet registrovaných cizinců v ČR činí 1 079 094 osob. Z tohoto počtu je 578 454 Ukrajinců.

Počty cizinců vyplývají z aktuální Čtvrtletní zprávy o migraci, kterou čerstvě vydalo ministerstvo vnitra.

Snížení ubytovacích kapacit pro nově příchozí Ukrajince s dočasnou ochranou je obsahem novely nařízení vlády o poskytování ubytování a souvisejících služeb osobám s udělenou dočasnou ochranou. Vláda snižuje ubytovací kapacity pro nově příchozí Ukrajince v jednotlivých krajích a v Praze na 40 procent původní kapacity, z celkem padesáti tisíc na dvacet tisíc míst.

Z údajů v připomínkovém řízení ovšem vyplývá, že za deset letošních měsíců bylo přerozděleno do krajů a do Prahy celkem 4000 Ukrajinců.

Úplný návrh včetně důvodové zprávy je zde.

Vnitro myslí na nečekaný příliv nově příchozích

V Praze tak nově zůstane z původně devíti tisíc míst pro Ukrajince jen 3 600. Na zhruba polovinu, tedy 526 míst, klesne počet v Karlovarském kraji. Ve většině krajů se tato nabídka sníží na číslo kolem tisícovky. S výjimkou kraje středočeského, jihomoravského a moravskoslezského, kde počty povinně zajištěných míst pro Ukrajince přesáhnou dva tisíce.

Podle ministerstva vnitra došlo v roce 2024 k výraznému snížení osob, které po svém příchodu na území žádají o zajištění nouzového ubytování hrazeného státem. Počet takových žádostí klesl z 20 procent nově příchozích žadatelů o dočasnou ochranu na 3 procenta, uvádí vnitro.

Přesto kraje musí i nadále držet tisíce nouzových míst. „I snížený rozsah zajišťovaných ubytovacích kapacit však musí být dostatečný pro případ neočekávaného navýšení počtu nově příchozích,“ zdůvodňuje vnitro povinnost držet stále dvacet tisíc ubytovacích míst pro Ukrajince.

Není nástroj, jak nutit ubytovatele držet místa bez náhrady

Pro Zlínský kraj je snížení kapacity na 40 procent, tedy na 943 míst, která musí pro Ukrajince zajistit, málo razantní: „Žádáme o změnu ubytovací kapacity, a to snížení o 90 procent, tj. na číslici 100,“ uvedl kraj v rámci připomínkového řízení k novele nařízení vlády s tím, že nově platí stát přes kraj ubytování jen 90 dní.

Za rok bylo do Zlínského kraje přiděleno 213 Ukrajinců. Nyní tam pobývá 27 osob v časovém limitu 90 dní. Přesto má kraj zajistit předmětných 943 míst.

Lidé hledají ochranu před válkou na Ukrajině Foto: Pexels

„V návrhu nařízení uvedené zdůvodnění možnou druhou vlnou je irelevantní. Pokud by byla další mimořádná vlna, bude nutné vyhlásit na celé území ČR nouzový stav, tak jako tomu bylo v roce 2022. V současné době, kdy již není vyhlášen nouzový stav, je uzavírání smluv na zajištění ubytování dobrovolné, zcela na vůli ubytovatele. Pokud mají ubytovatelé proplaceny pouze skutečně obsazená lůžka, nechtějí mít vyšší kapacitu, kterou jim stát nehradí alespoň symbolickou částkou. Kraje nemohou nijak uzavření smluv vymoci, nemají pro to právní nástroje,“ ohrazuje se proti držení prázdných míst Zlínský kraj.

Více dočasně chráněných na pokoji vydělá dost peněz

Naopak snížit výši státní úhrady za místo navrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle ministerstva je částka 300 korun za bydlení v krajských zařízeních a 350 korun v jiných zařízeních, které nejsou bytem, příliš vysoké. „Vezme-li se v úvahu, že cizinci s dočasnou ochranou příslušné ubytování využívají převážně po celou možnou dobu, kdy jej mají bezplatně (tj. 90 dní), tak za jeden měsíc (30 dní) stávající celková náhrada na jednu osobu činí 9 000 Kč/10 500 Kč,“ uvádí ministerstvo.

„Pokud je na pokoji v nestandardním ubytování více cizinců s dočasnou ochranou, může se tato částka za jeden pokoj vyšplhat mnohonásobně výš. Domníváme se, že navržená nižší částka je dostačující a zároveň motivující pro ubytovatele, aby poskytli ubytování cizincům s dočasnou ochranou,“ myslí si ministerstvo práce a sociálních věcí.

Celkem bylo vydáno 651 457 dočasných ochran

Podle čerstvé Čtvrtletní zprávy o migraci pobývalo ke 30. září 2024 v ČR na základě dočasné ochrany celkem 378 432 Ukrajinců. Tento počet stojí za růstem počtu cizinců v ČR. „K 6. 10. 2024 bylo v České republice evidováno celkem 379 806 aktivních registrací dočasných ochran,“ uvádí vnitro ve zprávě o migraci. Do 6. října 2024 bylo Ukrajincům vydáno 651 457 dočasných ochran.

„Česká republika je dlouhodobě státem EU, který hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků v přepočtu na velikost populace. V září jich v zemi bylo přibližně 35 na každých 1000 obyvatel, tvoříce tak v České republice 3,5 % populace,“ uvádí doslova ministerstvo vnitra.

Nejvíce je jich z Kyjeva, Zakarpatí a Charkovska

K prodloužení dočasné ochrany se v roce 2024 registrovalo celkem 320 304 osob, z nichž výrazně převažovaly ženy (tvořily tři pětiny). Celkem 90 % uprchlíků se k prodloužení registrovalo opakovaně, uvádí dále vnitro.

„Podle výzkumu, který pro Ministerstvo vnitra zpracovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR a financoval jej UNICEF, uprchlíci nejčastěji pocházejí ze Zakarpatské a Charkovské oblasti či z Kyjeva,“ uvádí čerstvá zpráva ministerstva vnitra. „Mezi uprchlíky je poměrně vysoký podíl vysokoškoláků (46 %),“ vyplývá také z průzkumu.

Počet cizinců v ČR je od loňska nad milionem

Z ekonomicky aktivních Ukrajinců držitelů dočasných ochran je 61% žen a 39%  mužů, uvádí ministerstvo vnitra. Dětí do osmnácti let je 28%. Dočasně chránění mezi sebou mají rovněž 4% starších než 65 let. I mezi nimi převažují ženy nad muži.

Nejvíce chráněných Ukrajinců žije v Praze, kde jich je 26% v počtu 97 872. Následují Středočeský kraj (53 000), Jihomoravský kraj (40 000) a Plzeňský kraj (32 000). Po Praze nejvíce žijí v Brně a v Ostravě.

Ukrajinci také v celkovém počtu 578 454 osob tvoří největší skupinu cizinců a největší skupinu osob ze třetích zemí na území ČR.

Druhé místo v celkovém počtu cizinců opět zaujmuli Slováci, kterých v ČR žije 120 747, na třetím místě jsou Vietnamci, jichž je 68 000. Ke 30. září 2024 bylo v ČR registrováno celkem 1 079 094 cizinců. Do tohoto čísla se nepočítají lidé s krátkodobým vízem, bezvízoví nebo neregistrovaní cizinci. Téměř 80% z celkového počtu cizinců jsou lidé ze třetích zemí.

Irena Válová