Do konce příštího roku skončí funkční období třetině stávajících vedoucích státních zástupců, a to včetně čtyř krajských a pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové. Své posty mohou obhájit ve výběrových řízeních na uvolněná místa. Vyplývá to z informací od ministerstva spravedlnosti. Personální obměna funkcionářů souvisí s novelou zákona o státním zastupitelství, která jim nově omezila mandát na sedm let.
V Česku existuje celkem 86 okresních či obvodních státních zastupitelství, osm krajských, dvě vrchní a jedno nejvyšší. Funkce vedoucích těchto institucí doposavad nebyla časově omezená, novela však do konce roku 2025 ukončí působení 33 z nich.
„Vrchní státní zástupci, jakož i krajští státní zástupci, kteří byli ve funkci ke dni účinnosti novelizace zákona o státním zastupitelství, mohou být do svých funkcí ještě jednou jmenováni. Pokud budou samozřejmě úspěšní ve výběrovém řízení,“ uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Novela stanoví, že vrchní nebo krajský státní zástupce může u téhož úřadu dělat vedoucího nanejvýš dvakrát po sobě. U okresních státních zástupců pak zákon možnost jejich opakovaného jmenování nijak neomezuje.
11 šéfů končí
Na konci letošního roku vyprší mandát 11 šéfům státních zastupitelství. Deset z nich vede okresní instituce, ten jedenáctý – Martin Staněk – řídil od roku 2000 Krajské státní zastupitelství v Praze. Ministerstvo minulý týden oznámilo, že ve vypsaném výběrovém řízení na Staňkovo místo uspěl stávající šéf Městského státního zastupitelství v Praze Martin Erazím. Obsadit tak bude potřeba i jeho uvolněný post.
K 30. červnu 2025 pak musí skončit dalších devět vedoucích. Osm působí na okresech, devátým je královéhradecký krajský státní zástupce Pavel Hochmann, který je ve funkci od roku 2011.
Na sklonku příštího roku se završí mandát Bradáčové, jež vede pražské vrchní státní zastupitelství od roku 2012. Stejně dlouhou dobu řídí krajská státní zastupitelství v Plzni a Brně Anna Maříková a Jan Sladký, kteří budou muset k 31. prosinci 2025 rovněž skončit, stejně jako deset dalších okresních státních zástupců.
Možná personální obměna se bude týkat 28 okresních státních zastupitelství. V hlavním městě se příští rok dotkne obvodů 1, 3, 5, 7 a 9. Vedoucím státním zástupcům skončí do konce roku 2025 mandát také v Praze-východ, Kolíně, Příbrami, Táboře, Ústí nad Labem, Jičíně, Brně-venkov, Hodoníně, Olomouci, Přerově, Benešově, Mostě, Havlíčkově Brodě, Znojmu, Vyškově, Jeseníku, Mladé Boleslavi, Prachaticích, Domažlicích, České Lípě, Náchodě, Jihlavě a Opavě.
Málo zájemců o vedení na okresech
Z končících funkcionářů slouží nejdéle okresní zástupci z Kolína, Tábora, Jičína a Prahy-východ, kteří nastupovali do funkcí v roce 1994. O rok později začínali stávající okresní státní zástupci v Příbrami a Hodoníně.
Legislativní rozhodnutí, že okresní státní zástupci budou na rozdíl od krajských a vrchních moci své funkce bez omezení i nadále opakovat u stejných úřadů, zdůvodnilo ministerstvo rizikem toho, že by mohlo být nemožné tyto posty obsadit. Obdobný problém se podle něj v minulosti projevil u okresních soudů. Varianta, kdy by se zákaz opakování funkce nevztahoval jen na některá okresní zastupitelství s menším počtem státních zástupců, uplatnit nelze, sdělilo ministerstvo. „Byl by tím byl narušen princip rovných podmínek pro přístup k vedoucí funkci na stejném stupni soustavy státních zastupitelství,“ podotkl Řepka.
Vrchního, krajského nebo okresního státního zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh vedoucího státního zástupce, který stojí v čele nejblíže vyššího státního zastupitelství, nebo na návrh nejvyššího státního zástupce. Kandidát musí „svými odbornými znalostmi, profesními zkušenostmi a morálními vlastnostmi dávat záruky řádného výkonu funkce“. Předpokladem pro jmenování do funkce vrchního státního zástupce je nejméně šestiletá praxe na postu státního zástupce, u krajského jsou to čtyři roky a u okresního dva. Návrhu musí předcházet výběrové řízení před komisí, v níž zasedají čtyři nominanti státních zástupců a jeden ministerstva.
(čtk)
