Zajistit férové digitální prostředí bylo jednou z priorit dosluhující Evropské komise. Kvůli tomu si v posledních letech posvítila na sociální sítě a další velké hráče. Jedna vystoupila z řady, když se proti pravidlům aktivně vymezovala: síť X, původně Twitter, patřící Elonu Muskovi. Jeho současné spojenectví s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem trápí evropské zákonodárce a ohrožuje efektivní vymáhání přelomové legislativy.
„Bon voyage,“ napsal Elon Musk bývalému komisaři pro vnitřní trh Thierrymu Bretonovi v září, když odstoupil ze své funkce. Breton měl mimo jiné na starost Akt o digitálních službách (DSA). Přelomovou legislativu, která si kladla za cíl zajistit férovější a bezpečnější on-line prostředí. A kvůli které se Musk opakovaně dostává s Evropskou unií do konfliktu.
Zmíněný incident ze září nebyl první. Když se v srpnu chystal rozhovor Muska s tehdejším kandidátem na prezidenta Trumpem, vydal Breton prohlášení, ve kterém Muska vyzýval k dodržování jeho zákonné povinnosti zastavit zesilování šíření škodlivého obsahu. Musk odpověděl vulgárním obrázkem. Jinou představitelku Evropské komise, Češku Věru Jourovou, která na digitálních regulacích také zanechala svůj otisk, zase nedávno nazval „ztělesněním banálního byrokratického zla“.
Tyto incidenty vypovídají o tom, jaký vztah má s představiteli unijní exekutivy Musk. Miliardář, majitel společností Tesla, Neuralink, X a SpaceX. A nyní člověk blízký zvolenému americkému prezidentovi, brzy možná dokonce člen jeho exekutivy v rámci nově vznikajícího „ministerstva pro efektivitu vlády“.
Europoslanci se ptají: Co s ním?
V Bruselu vyvolává situace obavy. Při slyšení kandidátky na eurokomisařku pro digitální suverenity Henny Virkkunen před výbory Evropského parlamentu padlo jméno Elona Muska hned několikrát. Třeba z úst německé europoslankyně zvolené za FDP Svenji Hahn. Ta upozornila na výrok Trumpova budoucího viceprezidenta JD Vance, který v září naznačil, že by USA mohly přestat podporovat NATO, pokud bude Evropa regulovat Muskovy sociální sítě.
„Naše pravidla platí pro všechny, kdo působí v Evropě, kdo v Evropě podnikají, a myslím, že je to také velmi spravedlivé: stejná pravidla pro všechny,“ reagovala nekonkrétně Virkkunen. Později dodala, že chce zrychlit vyšetřování nedodržování evropské legislativy. Musí však být založené na důkazech. O nutnosti regulovat velké technologické hráče však v průběhu slyšení – bez jmenování konkrétních platforem – mluvila jasně.
Muskovo jméno přesto zaznělo ze strany europoslanců ještě několikrát. „Víme, že vítězství Donalda Trumpa v USA úzce souvisí s podporou Elona Muska a dalších technologických magnátů, kteří budou mít silný vliv na americkou administrativu a chtějí se vyhnout jakékoliv formě legislativy. Oni to sami říkají,“ upozornila například europoslankyně za Zelené Alexandra Geese.
Jde o aktuální problém: Evropská komise nyní aktivně zkoumá, zda síť X neporušuje DSA. Vyšetřování započalo koncem loňského roku. Letos v červenci Komise uvedla, že podle předběžných výsledků tomu tak je. Konkrétně síti evropská exekutiva vytýká pochybení v souvislosti se systémem pro ověřování uživatelských účtů, transparentností reklamy a poskytováním dat výzkumníkům. Kromě toho Komise vyšetřuje i možné porušování požadavků u opatření proti šíření nezákonného obsahu a manipulacím s informacemi. Pokud se podezření potvrdí, vyměří firmě pokutu a bude požadovat výrazné změny jejích praktik.
„Klíčovým okamžikem bude, až evropské orgány dokončí své vyšetřování platformy X a jejích zásad moderování obsahu,“ píše bruselský server Politico.
Otazníky v regulaci umělé inteligence
Vztah s Muskem není jediný důvod, proč by Trumpovo prezidentství mohlo znamenat problémy pro evropská pravidla pro moderní technologie. Za prezidentství Joe Bidena totiž Evropa a USA v těchto otázkách spolupracovaly. V červenci 2021 vznikl Rada pro obchod a technologie, kde zákonodárci hledali společný postoj třeba v oblasti umělé inteligence. Cílem bylo nastavit globální standardy ohledně programů, jako je biometrická identifikace nebo sociální skórování, kterými by se pak mohl řídit zbytek světa. Nyní, pod Trumpem, hrozí, že Rada nebude pokračovat.
Trump se totiž chce zaměřit především na konkurenceschopnost USA v této oblasti. Již před volbami řekl, že zruší exekutivní příkaz Bidenovy administrativy týkající se umělé inteligence. Ten byl zaveden minulý rok, aby vytvořil základní mantinely pro technologii a zahrnoval opatření zaměřená na omezení potenciálně rizikového využití AI, ochranu proti diskriminaci ze strany algoritmů a zesílení federální kontroly nad nejsilnějšími modely. Trump prohlásil, že hned „první den“ jej zruší.
Zahraniční média přitom poukazují ještě na jeden fakt. Zatímco v minulosti podnikatelé z amerického technologického centra Silicon Valley poskytovali peněžité dary převážně Demokratické straně, v těchto volbách se řada z nich přiklonila k republikánům a Donaldu Trumpovi.
(knn)
