Asistenti zákonodárců možná vypadnou z výčtu lobbovaných, jak jej obsahuje vládní návrh zákona o pravidlech pro lobbování. Vyškrtnutí asistentů poslanců a senátorů, stejně jako členů poradních orgánů vlády kromě Legislativní rady vlády, dnes doporučil sněmovní ústavně-právní výbor. Předloha je ve Sněmovně před druhým čtením, které slouží k podávání pozměňovacích návrhů.
Úprava okruhu lobbovaných vychází podle předsedy poslanců ODS Marka Bendy z principu, že by mezi nimi měly být jen osoby s rozhodovací pravomocí. Naopak šéf poslanců nyní již opozičních Pirátů Jakub Michálek se obává toho, že vypuštění asistentů zákonodárců povede k „dírám v zákoně“. „Obávám se, že schválíme zákon, který bude polovičatý,“ uvedl. Zuzana Ožanová (ANO) zase poukazovala na zodpovědnost zákonodárců za to, co dělají. „Přece se nenechám ovládat nějakými asistenty,“ podotkla.
Širší pozměňovací návrh koalice, který výbor podpořil, se týká také třeba státních společností. Jejich komunikace s exekutivou, tedy například s ministerstvy, by lobbováním nebylo. Lobbistickým kontaktem by ale byla komunikace zástupců těchto společností se zákonodárci. Výjimky ze zákona mají dostat územní samosprávy, tedy kraje a obce. Chránit se mají údaje o kritické infrastruktuře.
Registr lobingu
Návrh zákona předpokládá zejména zavedení registru lobbistů i lobbovaných. Opatření omezí podle vlády hrozby korupce, střetu zájmů nebo klientelismu. Platit mají od poloviny příštího roku.
Lobbování označuje návrh za legitimní součást demokratického procesu, pro kterou však aktuálně nejsou nastavena pravidla, což se odráží i na negativním vnímání lobbování. O zavedení zákonných pravidel se v Česku dlouhodobě diskutuje, v minulém volebním období Sněmovna vládní návrh schválit nestihla. Přijetí regulace lobbování do poloviny roku 2025 je podmínkou pro vyplacení peněz z Národního plánu obnovy.
Předloha vymezuje lobbování, lobbisty a lobbované. Hlavním nástrojem regulace má být zavedení registru. Lobbisté budou muset tuto činnost předem ohlásit ministerstvu spravedlnosti. Budou muset v registru uvést, v čím zájmu lobbují. Mají do něj podle vládního návrhu navíc vždy po půl roce vkládat veřejně přístupná prohlášení o lobbování, což má umožnit kontrolu veřejnosti. Poslanci chtějí administrativu související s informováním o lobbování zjednodušit.
Předloha předpokládá i sankce za nesplnění zákonných podmínek. Nejvyšší bude moci dosáhnout až milionu korun nebo tří procent hodnoty aktiv právnické osoby.
(čtk)
