Zálohování plechovek zvýší náklady na svoz odpadu, varují obce

Plzeňský Prazdroj podporuje zálohování nápojových plechovek a PET lahví, které počátkem října schválila vláda; návrh zákona o obalech má začít posuzovat Sněmovna. Podle pivovaru současný systém sběru a recyklace plechovek nefunguje. Uvedl manažer udržitelnosti Prazdroje Ivan Tučník. Svaz měst a obcí ale uvedl, že zálohování zvýší náklady obcí na svoz a likvidaci ostatních směsných plastů, problematické bude také zajišťování sběrných míst na vesnicích a negativně to může ovlivnit i některé spotřebitele. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu se náklady na zálohování promítnou do cen nápojů.

„Návrh (zákona) teď získal číslo sněmovního tisku a půjde do prvního čtení ve Sněmovně, předpokládá se ke konci listopadu,“ řekl Tučník. Podle něj je to jediná cesta, protože současný systém nefunguje. „Z plechovek, které se vysbírají v ČR, nejde do nově vyráběných obalů ani gram. U nás je neumíme vytřídit a většinou skončí ve směsi s jinými kovy,“ dodal.

V ČR se prodá kolem 800 milionů plechovek ročně. Podle Tučníka 70 procent, tedy přes 500 milionů kusů, skončí na skládce nebo ve spalovně, což je 10.000 až 12.000 tun hliníku – materiálu, který je do recyklovatelný bez dopadu na jeho kvalitu. „A my to tady zahrabáváme do země,“ řekl. Podle manažera není v řadě regionů žádná infrastruktura na sběr plechovek, někde se sbírají společně s plasty a pak se třídí. Ale často se sbírají s jinými kovy a končí většinou jako směs v oceli.

V zemích, kde funguje zálohový systém, dosahují průměrně míru sběru plechovek i PET lahví kolem 90 procent, uvedl manažer. „Slováci už ve druhém roce od spuštění (zálohování) dosáhli 92 procent, Německo má 98 procent, Norsko je také kolem tohoto procenta. Většina skandinávských zemí, které už to mají zavedené delší dobu, je nad 90 procenty,“ řekl.

Mohlo by vás zajímat

Lex Plyn už je ve sněmovně. Zahrnuje delší provoz uhelných bloků a náhradu vzniklých ztrát

Navrhovaná cena čtyři koruny za PET lahev i plechovku, o korunu vyšší než u vratných lahví, je podle pivovaru rozumná. „Češi velmi dobře rozumí logice, že když ten obal vrátí, tak dostanou peníze zpět,“ míní. Připomněl, že u vratných lahví má Prazdroj návratnost 98 procent. Podle Tučníka není důvod, proč by měly zálohy zdražit nápoje. „Nikde v Evropě, kde se zaváděly zálohové systémy, k tomu nedošlo,“ uvedl. Obavy některých obcí, že by pro ně bylo zálohování nevýhodné a dražší, jsou podle něj také neopodstatněné.

„Nápojáři“ už teď vydávají podle Tučníka stovky milionů korun ročně za sběr, svoz a třídění plastu a plechu. „Nově to nebudou platit EKO-KOMu, ale novému operátorovi, který bude systém provozovat. Dostane tedy na provoz relativně hodně peněz. Zároveň vysbíráme mnohem více materiálu s výrazně vyšší hodnotou, protože bude čistší. A budeme schopni udržet hliník v koloběhu,“ řekl. Systému navíc podle něj pomohou peníze z hliníku, který teď končí na skládce, celkem jde asi o 450 milionů Kč, a menší sumou ještě zálohy od lidí, kteří obaly nevrátili do obchodů.

Zálohování podporují kromě Prazdroje také třeba Coca-Cola Česko a Slovensko, Heineken ČR, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873, kteří založili Iniciativu pro zálohování. Zálohový systém funguje v 16 evropských zemích.