Silné emoce vyvolává novela zákona o obalech, která má zavést povinné zálohování PET lahví a plechovek. Kritické hlasy hovoří kromě nákladů pro obce či zatížení malých prodejen také o tom, že systém nebude praktický pro zákazníky. Zkušenost obchodů, které systém již dobrovolně zavedly, však hovoří jinak. Lidé si jej prý pochvalovali. Pro zavedení zálohování hovoří i zkušenosti ze zahraničí.
Lidé budou muset doma skladovat PET lahve v „nesešlapané“ podobě. Budou je navíc muset nosit zpět do supermarketů, které mají zpravidla dál než kontejnery na tříděný odpad. Tak zní některé z argumentů proti zavedení povinného zálohování PET lahví, které navrhlo ministerstvo životního prostředí pod vedením Petra Hladíka (KDU-ČSL). Proti novele se staví Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy nebo Svaz měst a obcí.
Opačný pohled nabízejí obchody, které zálohování PET lahví již vyzkoušely v pilotních projektech. Konkrétně jde o vybrané pobočky Kaufland a Lidl. Oba řetězce tvrdí, že zákazníci byli spokojení a celou věc si pochvalovali.
„Zpětná vazba od zákazníků je veskrze pozitivní. Na základě zákaznické ankety jsme například zjistili, že až 37 procent zákazníků vrací nápojové obaly jedenkrát týdně a 13 procent dokonce častěji. Další zajímavou informací z ankety je, že 70 procent zákazníků neshledává problém s uskladněním nesešlápnutých nápojových obalů předtím, než je odnesou vrátit do prodejny. 71 procent našich zákazníků uchovává nápojové obaly v domácnosti a 29 procent zákazníků je uchovává v nebytových prostorech, jako je sklep nebo garáž,“ popsala Renata Maierl, mluvčí sítě Kaufland, která systém zatím nabízí na osmi prodejnách.
Podobně hovoří i zástupci Lidlu, který automaty na vracení PET lahví testuje také.
„Pouze 24,8 % našich zákazníků odpovědělo, že využívalo slevové kupony, což nás přivádí k velice milému zjištění, že většina našich zákazníků vracela nápojové obaly ze svého přesvědčení,“ uvedla mluvčí Eliška Froschová Stehlíková.
Průzkum: Zálohování podporují 3/4 lidí
Jde zatím jen o pilotní programy. Lidé za vrácení nedostávají zpět zálohu, ale slevové kupony na vybraný sortiment. V praxi budou zákazníci zpět dostávat zálohu, jejíž výše bude teprve stanovena vyhláškou. Momentálně se však mluví o čtyřech korunách. Na Slovensku, kde zálohovací systém již funguje, činí záloha 15 centů, tedy necelé čtyři koruny. Lidé budou moct nadále dávat PET lahve do běžných kontejnerů či netřídit vůbec, nedostanou však zpět zálohu. Zda kvůli ní nápoje zdraží, se klíčoví aktéři neshodnou. Svaz průmyslu a dopravy tvrdí, že ano, potravináři, že ne.
Ve prospěch zálohování každopádně hovoří i průzkumy veřejného mínění. Podle výzkumu agentury IPSOS z ledna 2024 podporují zavedení systému záloh na PET lahve a plechovky tři čtvrtiny Čechů. „Tři čtvrtiny spotřebitelů jsou pro zálohování plechovek a více než sedm z deseti je pro zálohování PET lahví. Ženy jsou přitom zálohování nakloněny častěji než muži a ochota zálohovat rovněž roste s klesajícím věkem. Nejvyšší podpora je u generace 27 až 34 let,“ uvedl tehdy analytik Michal Straka. „Klíčovou roli v podpoře hraje zájem Čechů o opakovanou recyklaci, ta je důležitá pro devět z deseti dotázaných,“ dodal.
Cílem novely je snížit množství odpadu povalujícího se v ulicích a také právě umožnit opakovanou recyklaci. Recyklace plastu ze žlutých kontejnerů je totiž nedokonalá. Z plastu se nestanou další PET lahve, ale jiné výrobky, které už dále recyklovatelné nejsou. Při vyšší kvalitě recyklace by přitom z materiálu mohly vznikat zase nové flašky.
Komora: Současný systém brání odpadáři, protože z něj těží
Zálohový systém již dnes funguje v 16 zemích Evropy, další země jej plánují zavést v nejbližší době. Jde třeba o Polsko nebo Rakousko. Na Slovensku zálohování zavedli v roce 2022. Systém tehdy čelil dílčím problémům – lidé třeba na začátku nevěděli, že lahve mají vracet nesešlapané – výsledky jsou ale, co do ekologie, pozitivní. Za loňský rok vysbírali 92 procent PET lahví, v ČR se pohybujeme kolem 73 až 75 procent.
Novelu podporují ekologické organizace, zástupci potravinářů nebo výrobců nápojů. Proti se naopak staví Hospodářská komora nebo Svaz průmyslu a dopravy. Ti argumentují náročností pro malé prodejny, jelikož automaty na zpětný odběr PET lahví budou muset zavést veškeré obchody s potravinami nad 50 metrů čtverečních a také čerpací stanice. Proti jsou také obce. Ty argumentují destabilizací současného systému třídění, jelikož sběr plastů je jedinou jeho ziskovou částí. Resort životního prostředí naopak tvrdí, že samosprávy tratit nebudou. Dostanou totiž 15 procent z nevybraných záloh, což vychází průměrně 39 korun na občana.
Podle Potravinářské komory ČR, která nový systém podporuje, na návrhu není nic kontroverzního. „Za ten (kontroverzní, pozn. red.) jej považují odpadáři a na ně napojené subjekty, kteří současný systém brání, jelikož z něj profitují. Jako kontroverzní spíše vnímáme jejich snahu o zachování současného systému, nepodporování cirkularity a naprostý nezájem řešit cíle sběru a recyklace v ČR,“ uvedl mluvčí Marek Zemánek.
Karolína Novotná
