Návrh státního rozpočtu na rok 2025, který počítá s deficitem ve výši 241 miliard korun, stojí na nereálných předpokladech. Zatímco příjmy jsou uměle navýšeny o 15 miliard korun, na výdajové straně rozpočtu ministerstvo financí zapomnělo na zhruba 30 miliard korun. Takto kriticky hodnotí vládou schválený návrh rozpočtu na příští rok Národní rozpočtová rada (NRR) vedená ekonomem Mojmírem Hamplem.
K tomu lze ještě přičíst makroekonomická rizika, která ohrožují růst české ekonomiky dle předpokladu ministerstva financí. „Naplnění makroekonomické predikce je však dle NRR ohroženo opakovaným zhoršováním ekonomické kondice našeho hlavního obchodního partnera – Německa, jakož i geopolitickými nejistotami. Dosavadní rizika se tedy kumulují pro rozpočet na nepříznivé straně,“ uvedla NRR ve vyjádření k rozpočtu, které zveřejnila na svém webu.
Největší dopad na straně výdajů zřejmě bude mít financování obnovitelných či podporovaných zdrojů energie. Ministerstva financí vedené Zbyňkem Stanjurou (ODS) na tyto provozní dotace vyhradilo v rozpočtu pouhých 8,5 miliardy korun, i když reálné náklady nejspíš přesáhnou 30 miliard korun. Jedná se o kauzu, na kterou Ekonomický deník v minulých dnech opakovaně upozornil.
„Na straně výdajů NRR nerozumí nesouladu ve vládou schváleném návrhu státního rozpočtu na rok 2025 a zatím neschváleného návrhu ministerstva průmyslu a obchodu na krytí dotací na obnovitelné zdroje energie. Z dosud předložených materiálů a veřejných vyjádření představitelů vlády vyplývá, že redukce požadované částky na rozpočtovaných 8,5 mld. Kč si nejspíše vyžádá změnu legislativy. NRR však upozorňuje, že návrh rozpočtu by měl zohledňovat aktuálně platnou legislativu a nemá být založen na možných scénářích, jejichž konkrétní podoba v době sestavování rozpočtu není známá,“ uvedl tým vedený Mojmírem Hamplem.
Povolenky, dividendy, důchody
Za problematické NRR považuje příjmy z prodeje emisních povolenek, které ministerstvo financí odhadlo na 30 miliard korun. Tato částka nebere dle NRR v potaz stažení emisních povolenek do rezervy tržní stability, ani pokles ceny emisních povolenek během letošního roku. „K naplnění příjmů uvedených v návrhu ve státním rozpočtu pro rok 2025 by tak průměrná cena emisní povolenky musela být zhruba 104 eur, což je vzhledem k historickému vývoji i k současné úrovni ceny emisní povolenky krajně nepravděpodobné až nerealistické,“ varuje NRR a dodává, že příjem státu je nadhodnocený o zhruba 10 miliard korun.
NRR má výhrady i k očekávanému nárůstu příjmů z odvodů organizací pod kontrolou státu, mezi něž patří ČEZ, ČEPS, Čepro nebo Lesy České republiky, o 8 miliard korun. „Jeví se jako nepravděpodobné, že by letošní zisk těchto organizací dosáhl výše předpokládaných odvodů,“ uvádí k tomu rozpočtová rada. Pokud by si stát nechal vyplatit takzvanou superdividendu, nebude ji možné podle pravidel Evropské unie započítat do řádných příjmů státního rozpočtu.
Výhrady má NRR také k objemu prostředků v kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na platy nepedagogických pracovníků. Další nesoulad rozpočtu s realitou Hamplův tým nalezl v důchodovém pojištění. Aktuální propočty NRR naznačují, že objem letos vyplacených prostředků na důchody bude o 5 až 7 miliard korun vyšší než předpokládá rozpočet.
Nerespektování principu reálnosti a úplnosti
„Na základě výše uvedeného NRR konstatuje, že návrh rozpočtu nerespektuje v některých položkách principy reálnosti a úplnosti. To má negativní dopady na kvalitu rozpočtového procesu, transparentnost a srozumitelnost veřejných financí a zejména pak na pravděpodobnost dodržení zákonem stanoveného limitu strukturálního salda, který je ze zákona hlavním indikátorem zdraví veřejných financí,“ dodává NRR na závěr.
Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti. Předsedou rady je Mojmír Hampl, který od března 2008 do listopadu 2018 zastával funkci viceguvernéra České národní banky. Dalšími členy rady jsou ekonomové Petr Musil a Jan Pavel s praxí hlavně z akademické sféry.
David Tramba
