Vláda to nestihla. Nikdo teď netuší, kdo a jak doplatí účet za obnovitelné zdroje

Vláda porušila svou zákonnou povinnost. Do konce září totiž nestihla určit výši příspěvku ze státního rozpočtu na úhradu části nákladů na obnovitelné zdroje a podporu teplárenství. Příčinou je spor mezi ministerstvy o výši státního příspěvku. Zatímco ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je ochoten proplatit 8,5 miliardy korun, ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) požaduje přes 32 miliard korun.

Podle platného znění zákona o podporovaných zdrojích energie má vláda výši příspěvku určit nejpozději do 30. září. Na tuto informaci marně čeká Energetický regulační úřad, který následně stanovuje výši regulovaných plateb za energie včetně výše poplatku na podporované zdroje energie (POZE) pro domácnosti a podniky. Ještě v horší pozici je státem vlastněný správce energetického trhu OTE, který provozní podporu majitelům „zelených“ elektráren a tepláren proplácí. Brzo už možná nebude mít z čeho.

Kvůli sporům mezi ministry nebyl návrh ministerstva průmyslu a obchodu na výši platby ze státního rozpočtu ve středu 25. září schválen. Nenalezneme jej ani na programu dnešního jednání vlády. Sektor energetiky se vinou této nečinnosti dostává do značné nejistoty. Rovnice totiž v tuto chvíli nevychází. Na jedné straně jsou výdaje na POZE v odhadované výši přes 51 miliard korun, na druhé platby vybrané od spotřebitelů elektřiny ve výši zhruba 19 miliard korun plus příspěvek ze státního rozpočtu, který chce ministerstvo financí zredukovat na 8,5 miliardy korun. K rovnovážnému stavu zde chybí 22,7 miliardy korun.

Neklid v řadách průmyslníků

Zpochybňování závazků státu v oblasti financování obnovitelných zdrojů kritizuje také vlivný Svaz průmyslu a dopravy ČR. Ten současně prosazuje návrat poplatku za POZE pro průmyslové podniky na úroveň roku 2021, slibuje si od toho zlepšení stávající nevýhodné pozice českých firem v mezinárodní konkurenci. 

„Proto naši podporu měl a má návrh ministerstva průmyslu na stanovení potřebných zdrojů na straně státu ve výši 31,2 mld. Kč k zajištění našeho požadavku vrácení poplatku za podporu podporovaných zdrojů energie ve výši z roku 2021. Ten bohužel minulý týden na vládě schválen nebyl a tedy nejistota pro firmy nadále trvá. Nejhorším výsledkem by bylo narušení podnikatelského, právního a investičního prostředí v České republice spolu se zdražením poplatku za POZE firmám,“ sdělil Ekonomickému deníku ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek.

Mohlo by vás zajímat

Boj proti korupci cílí na vysoké politiky i sport. Na zákon o lobbování se váží tři miliardy

Jak v pondělí uvedl zpravodajský web Novinky.cz, na ministerstvu financí zvažují několik variant, jak objem státních dotací na POZE snížit. „Jedná se o zvýšení solárního odvodu, zvýšení daně z příjmu právnických osob pro solární elektrárny, zkrácení podpory z garantovaných dvaceti let, zavedení individuálních kontrol výnosnosti a snížení vnitřního výnosového procenta ze současných 8,4 na 6,3 procenta,“ uvedly Novinky s odvoláním na nejmenované zdroje.

Takové návrhy kategoricky odmítají firmy působící v oboru zelené energetiky. „Současná vláda před dvěma lety potvrdila, že výnosnost solárních a dalších elektráren není nepřiměřeně vysoká, ale že je v průměru okolo 7 procent, přičemž zde nejsou započítané úroky z úvěrů. Kromě toho minulá vláda v roce 2021 zvýšila solární odvod pro elektrárny dokončené v letech 2009 a 2010 o dalších 10 procent. Český stát tehdy řekl majitelům elektráren, že již další kroky proti sektoru nepřijdou,“ připomněl výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

^{zdroj: MPO – Stanovení prostředků státního rozpočtu na POZE pro rok 2025}

Záměry ministerstva financí navíc ohrožují výstavbu nových obnovitelných zdrojů energie, protože řada investorů do nových fotovoltaik vlastní i starší elektrárny z doby solárního boomu. Pokud jim stát sebere podporu na stávající zdroje, banky jim nepůjčí na nové a firmy nebudou mít důvod v Česku investovat. „Pokud stát říká, že počítá do budoucna s výstavbou nových obnovitelných zdrojů, tak nevíme, kdo je bude chtít stavět, když stejný stát chce firmy v oboru likvidovat. Kromě toho hrozí další arbitráže, přičemž Česku již jednu kvůli solárnímu odvodu prohrálo. Dopady na českou ekonomiku tedy mohou být ve finále obrovské,“ dodává Jan Krčmář.

Obavy z přílepku na poslední chvíli

Jak doplnil legislativní expert Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek, cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ), které stanovilo výši provozní podpory pro obnovitelné zdroje a moderní teplárny v roce 2025, je už vydané. Zvažované škrty ve výši podpory by si vyžádaly změnu zákona, což není reálné za tři měsíce, jež zbývají do konce roku, stihnout.

Podle zdrojů Ekonomického deníku kolují po trhu divoké spekulace, že se Zbyněk Stanjura pokusí s pomocí spřátelených poslanců prosadit omezení plateb na POZE jako přílepek k novele energetického zákona. Ironií osudu by tak novela známá jako Lex OZE 3 mohla změnit v pravý opak původního záměru, kterým bylo podpořit rozvoj moderní, bezemisní energetiky.

David Tramba, Ekonomický deník