Větší podpora nezaměstnaných na začátku, menší v následujících měsících, delší zkušební doba či umožnění brigád pro žáky základních škol. Začátkem příštího roku má vejít v platnost tzv. flexibilní novela zákoníku práce. Změny vytvořené Ministerstvem práce a sociálních věcí však nyní čeká první čtení v Poslanecké sněmovně. Ekonomický deník přináší detailní přehled všech novinek a jejich hodnocení odborníky.
Jednou z nejnovějších částí novely je například úprava podpory nezaměstnaných. „Jedná se o zvýšení podpory v nezaměstnanosti v prvním podpůrném období. Toto navýšení by mělo být na úkor snížení podpory ve třetím období,“ informoval Ekonomický deník Jakub Augusta, mluvčí ministerstvo práce a sociálních věcí. Konkrétní podobu však zatím neprozradil, protože návrh ještě není hotov. Znamenalo by to tak, že v prvních dvou měsících by nezaměstnaný dostal od státu více než nyní a naopak méně v posledním období. Tedy v části, ve které ještě po několik posledních měsíců vyplácí nezaměstnaným podporu.
Cílem změn je podle Augusty posílení podpory lidí, kteří budou nuceni nebo se rozhodnou změnit své zaměstnání. „Při současném nastavení systému podpory v nezaměstnanosti se totiž lidé dostávají do situací, kdy je pro ně obtížné hradit své závazky. To je může vést k setrvání v současném zaměstnání, i když jim plně nevyhovuje,“ uvedl dále mluvčí ministerstva s tím, že změna zaměstnání zvyšuje mzdy většinou o osm až 12 procent. „Změnit práci tady znamená dostat vyšší mzdu a občasná změna je tedy pro zaměstnance výhodou,“ dodal. Tyto změny by se pak měly objevit ve druhém čtení jako pozměňovací návrh flexibilní novely zákoníku práce.
Odbory nesouhlasí
Systém podpory nyní funguje tak, že v prvních dvou měsících dostane nezaměstnaný podporu v nezaměstnanosti ve výši 65 procent z původního čistého příjmu. Zde však platí strop, který pro letošní rok činí 24 608 korun měsíčně, což je 58 procent měsíční průměrné mzdy v Česku za první až třetí čtvrtletí předchozího roku. V následujících dvou měsících – tedy ve druhém podpůrném období – dostane dotyčný 50 procent a ve třetím období, které podle věku žadatele trvá jeden, čtyři či sedm měsíců, stát vyplácí 45 procent.
Nárok na tuto podporu však nemá každý. Žadatel ji dostane v případě, že v uplynulých dvou letech odpracoval minimálně 12 měsíců a během této doby si platil důchodové pojištění. Nárok na podporu tak mohou mít nejen zaměstnanci, včetně těch, kteří dali výpověď sami, ale také OSVČ. A to pokud přerušili, či ukončili svou činnost. Dotyčný nesmí pobírat starobní důchod.
Mohlo by vás zajímat
Se změnami však nesouhlasí odboráři. „Nevidíme pro to žádný důvod. Vadí nám i snížení dávek pro ty, co budou delší dobu nezaměstnaní, protože to zpravidla nejsou lidé, kteří by nechtěli pracovat,“ namítl Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Vadí mu také, že tento návrh nebyl dříve komunikován s ostatními.
Brigáda od 14 let?
A odboráři nesouhlasí ani s již dokončenými částmi „flexi“ novely zákoníku práce, kterou by v následujících dvou týdnech měli v prvním čtení probrat poslanci. Jednou z nich je například umožnění sezonní brigády o letních prázdninách pro čtrnáctileté. „Žádným nadšením neoplývám. Obávám se, aby v tomto případě nebyla překročena mez, která by mohla negativně ovlivnit vývoj takto mladého člověka,“ uvedl odborový předák Středula. Podle zákona mohou nyní brigádně pracovat pouze osoby starší 15 let s ukončenou povinnou školní docházkou.
„Má se jednat se o lehké práce, které v žádném případě nemají dospívajícímu škodit zdraví, morálce nebo vzdělávání,“ přiblížil pro Ekonomický deník Petr Hůrka, který přednáší o pracovním právu na Právnické fakultě Masarikovy Univerzity v Brně.
Sezonní práce by měly být pouze práce nerizikové. „Tedy ty, jež jsou zařazené v první kategorii prací dle míry rizika. Nejedná se tak o práce přímo lehké, jednoduché, ale bezpečné, při nichž není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví,“ vysvětlil odborník na pracovní právo Petr Hůrka, který se na vytváření novely podílel. Do první kategorie tak podle něj například spadá administrativní práce. Před podepsáním pracovní smlouvy bude nutné přiložit písemný souhlas rodičů.
Zkrácení výpovědní doby a prodloužení té zkušební
Velmi diskutovanou změnou by mělo být zkrácení výpovědní doby. V momentě, kdy je doručena výpověď zaměstnavateli či zaměstnanci, běží dvouměsíční výpovědní doba. Nyní začíná až od prvního dne následujícího měsíce.
Výpovědní doba by se u určitých výpovědních důvodů mohla zkrátit dokonce jen na jeden měsíc. Taková doba by se dala uplatnit v případech, kdy se zaměstnanec na pracovišti choval nevhodně, nebo i přes upozornění nadřízených si neplnil povinnosti.
Proti jsou odbory, mimo jiné kvůli tomu, že lidé přijdou o část příjmu. „Nevidíme pro to žádný důvod. Uvědomme si, že změna se týká i lidí, kteří mají nízké a průměrné měsíční výdělky, což je okolo 20 až 30 tisíc čistého. Jakmile se zkrátí doba, je tím ještě více ohrožen zaměstnanec,“ upozornil Josef Středula.
Kromě kratší výpovědní doby má novela zákoníku práce počítat i s prodloužením maximální délky zkušební doby. A to u běžných zaměstnanců ze tří měsíců na čtyři a ze šesti měsíců na osm u pracovníků na vedoucích pozicích. „Praxe ukazuje, že u specifických odborných pozic je aktuální zkušební doba nedostatečná,“ zdůvodnil v tiskové zprávě již dříve ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). I s touto změnou nesouhlasí odbory. „Myslím si, že je to jen snaha o prodloužení doby, kdy někdo může někoho vyhodit bez udání důvodu,“ sdělil Středula.
Podle současného zákoníku práce není zkušební doba povinná. Zaměstnanec a zaměstnavatel se na ní musejí dohodnout. Nejdelší možná „zkušebka“ u nevedoucích pozic trvá tři měsíce, u vedoucích pozic nejvýše šest měsíců. Pokud zaměstnanec ve zkušební době například onemocní, je chráněný před propuštěním jen prvních 14 dní nemocenské a současně se doba jeho zkušební doby prodlouží o počet dní, kdy nepracoval.
Další z přichystaných změn je možnost vyplácet pracovníkům honorář v cizí měně. To bude možné hlavně v těch případech, kdy zaměstnanec firmy pracuje v zahraničí nebo tam bydlí. To do této chvíle firmám umožněno nebylo.
Návrat na stejnou pozici po mateřské
Podle „flexi“ novely zákoníku práce by zaměstnavatelé měli rovněž lidem na rodičovské dovolené držet jejich pozici do věku dvou let dítěte. „Zaměstnavatel bude nově muset dát zaměstnanci, jenž se vrací po této dovolené, naprosto stejné pracovní místo, které vykonával před odchodem,“ popsal Hůrka.
Zaměstnanec tak získá větší jistotu. Nyní má po rodičovské zaručeno pouze to, že bude přijat na místo podobné, kde bude dělat práci, kterou má v původní smlouvě. V případě, že se žena vrátí už po skončení mateřské dovolené a nevyužije tedy následnou rodičovskou, má nárok na stejnou pozici.
Novinka však není bez překážek. Pracovník se totiž může vrátit na původní místo, ale druhý den mu může být zadána jiná práce, která je v souladu s pracovní smlouvou. V praxi by to tedy vypadalo tak, že zaměstnankyně má v pracovní smlouvě druh práce účetní a vykonává pozici vedoucí mzdové účtárny. Díky novele by se po ukončení rodičovské a před druhými narozeninami dítěte vrátila na svou pozici. Zaměstnavatel však může zjistit, že mu chybí například účetní, a jestliže má dotyčná ve smlouvě uvedenu pouze pozici účetní a ne vedoucí mzdové účtárny, může ji tuto práci přidělit. Původní plat či mzda jí však zůstane. A pokud došlo k navýšení výplaty pro ostatní zaměstnance, má na to stejné právo.
Změny navržené ministerstvem práce a sociálních věcí se týkají rovněž vyplácení odškodnění u zaměstnanců, kteří trpí nemocí z povolání a nemohou již práci vykonávat. Zaměstnanec stejně jako nyní obdrží náhradu ve výši dvanáctinásobku jeho ročního průměrného výdělku z povinného pojištění zaměstnavatele. Nově však odstupné bude hradit pojišťovna, nikoliv zaměstnavatel.
„Nemoc z povolání musí potvrdit lékařský posudek, pak má zaměstnanec na odškodnění plné právo. Je velmi dobře, že částku hradí pojišťovna, a to i proto, že zaměstnavatel platí za svého zaměstnance pojistné,“ uvedl Hůrka s tím, že se tedy již nebude jednat o odstupné, ale o náhradu škody.
Výpověď bez důvodu
V rámci novely zákoníku práce se také debatovalo o možnosti dát výpověď pracovníkovi bez udání důvodu. Takovou možnost však Jurečka začátkem letošního dubna zamítl. „Nekloním se k tomu, aby téma bylo spojené s tím, že současné podmínky překlopíme do nějakého módu ‚výpověď bez udání důvodu‘. To z mého pohledu není cesta,“ vysvětlil ministr s tím, že v novele tedy tato změna obsažena určitě nebude.
Právě v tomto bodu je kabinet Petra Fialy (ODS) nejednotný. Například ODS bude chtít ve sněmovně prosadit pozměňovací návrh, v němž by právě určitá možnost dát výpověď bez důvodu byla. Název ‚výpověď bez udání důvodu‘ je však podle Jana Skopečka (ODS) zavádějící. Jde totiž pouze o to, aby se rozšířily možnosti zdůvodnění výpovědi, které nyní nejsou uvedené v zákoníku práce.
„Například by to mohlo být v případech, kdy zaměstnavatel není spokojen s odvedenou prací zaměstnance, který ale ničím neporušil pracovněprávní vztah,“ zdůvodnil. Podle odborů i opozice by byla tato změna diskriminační. Doplatili by na to hlavně starší zaměstnanci ženy s malými dětmi.
Lukáš Karbulka
