Poslanci ve čtvrtek nestihli projednat novelu energetického zákona, známou pod označením Lex OZE 3, ve druhém čtení. Doslova se ztratili v záplavě pěti desítek nových pozměňovacích návrhů, které jejich kolegové předložili během posledních 24 hodin před zasedáním sněmovny. Mezi navržené změny patří i návrh omezit výkupní ceny pro elektrárny z doby solárního boomu. Není jisté, kdy se poslanci k projednávání novely vrátí.
Formálním předkladatelem staršího balíku pozměňovacích návrhů a také dvou desítek nových je předseda sněmovního hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS). Ten pro vysvětlení uvedl, že je „pouhým pošťákem“ a že skutečným autorem těchto návrhů je zpravidla ministerstvo průmyslu a obchodu. Adamec si na množství změn v energetickém zákoně sám postěžoval. „Příště si na ty návrhy vezmu vozík,“ glosoval počet předložených pozměňováků.
Zatímco vládní poslanci kritizovali změny na poslední chvíli spíše decentně, zástupci opozičního hnutí ANO byli ostřejší. „Chci, aby v téhle zemi platily nějaké dohody. A ty dohody jsou založeny na tom, že když tady někdo investuje, tak se mu nemůžeme podmínky několikrát měnit. A je úplně jedno, jestli se jedná o minoritní akcionáře ČEZu, anebo jestli se jedná o investory do nových technologií v oblasti energetiky. Vždyť se staneme banánovou republikou, vždyť nám nikdo nebude věřit! Jak potom chceme, aby tady někdo investoval?,“ řekl místopředseda poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO).
S další kritikou navázala poslankyně Berenika Peštová (ANO). „Tam je ještě další věc, ve které já spatřuju velký otazník a z které mám docela obavy. Podle nové (evropské) směrnice nedochází ke kompenzacím, pokud je záporná elektřina. Ale vy to měníte tak, že retroaktivně saháte na všechny uzavřené smlouvy, které byly ještě před touto směrnicí. Takže já tam vidím velký problém, že tady vzniknou velké arbitráže, protože se (investoři) budou logicky bránit,“ uvedla Peštová.
Hlavní původce těchto sporných návrhů, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), během debaty nevystoupil. Vládní poslanci, jako například Tomáš Müller (STAN) nebo Róbert Teleky (KDU-ČSL), představili aspoň své vlastní pozměňovací návrhy. Tomáš Müller chce například vrátit maximální výši pokut za odchod z víceleté smlouvy s cenovou fixací na 30 procent. Nesouhlasí tedy s kontroverzním rozhodnutím hospodářského výboru, které pod tlakem lobbistů velkých dodavatelů energií navrhlo limit zvýšit na 40 procent.
Teleky připomenul svůj dřívější návrh, který odstraňuje zmatek v oblasti zdaňování bioplynu spotřebovaného v bioplynových stanicích při výrobě elektřiny. Jeho pozměňovací návrh jednoznačně stanoví, že veškerý bioplyn použitý při výrobě elektřiny je osvobozen od daně. Finanční správa dnes často postupuje tak, že zhruba polovina spotřebovaného bioplynu je zdaňována sazbou 30,60 koruny za MWh.
Jak když pejsek s kočičkou pekli dort
V současné debatě zaniká původní podstata novely Lex OZE 3. Jedná se o otevření cesty pro využití moderních technologií v energetice, jako jsou velká bateriová úložiště energie, agregace a flexibilita. Tady se v převážné míře jedná o transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady číslo 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou. Česká republika v této věci doslova zaspala – příslušné změny měla do národní legislativy převést nejpozději v lednu roku 2021.
Novela Lex OZE 3 dále obsahuje několik opatření, která mají za cíl lépe ochránit zákazníky. Novinkou je možnost zákazníka ukončit smluvní vztah s obchodníkem, který nemá seriózní obchodní strategii. Dodavatelé energií budou mít nově povinnost oznamovat zákazníkům z řad maloodběratelů jakoukoli změnu ceny; dosud mají povinnost informovat pouze o zdražení. Přibude také povinnost obchodníka informovat zákazníka, který má smlouvu na dobu určitou s automatickým prodloužením, o blížícím se konci doby trvání smlouvy.
S postupem času to však dopadlo podobně, jako když pejsek s kočičkou pekli dort. Novela energetického zákona se stala „nosičem“ k prosazení všech možných opatření včetně „udržovací“ podpory pro ztrátové uhelné elektrárny či přípravy na zavedení podpůrných schémat pro nové plynové elektrárny. Poslední pozměňovací návrhy se týkají třeba škrtání v objemu provozní podpory pro starší obnovitelné zdroje, které ve středu představil ministr financí Zbyněk Stanjura a které ostře kritizuje Solární asociace.
David Tramba
