Podle soudců jde rozhodnutí vlády o platech soudců proti nálezu Ústavního soudu. S tím souhlasí i exministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). „Podle mého názoru úprava výpočtu platu soudců neodpovídá nálezu ÚS. Nicméně nedovedu přesně konkretizovat, jaká by byla ještě přípustná, pokud se tedy rozhodla vláda do dosavadního způsobu výpočtu zasáhnout a změnit jej,“ uvedla poslankyně pro Českou justici.
Podle soudců znamená rozhodnutí faktické zmrazení platů. „Není totiž pravda, jak tvrdí vláda, že její návrh znamená růst platů soudců o 6,95 %. Bude-li návrh přijat, platy soudců vzrostou o cca 0,6 %,“ říká místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk.
Vláda podle špiček justice a dalších odborníků s návrhem, podle kterého platy vrcholných politiků i soudců a státních zástupců příští rok vrostou o 6,95 procenta, narazí opět u Ústavního soudu. Bývalá ministryně spravedlnosti Válková svůj názor formulovala na základě veřejně dostupných zdrojů. „Tak, jak to vláda nyní udělala, to podle mne ústavně konformní není,“ říká.
S Válkovou souhlasí i šéf Senátu Miloš Vystrčil. „Je to chyba, tímhle způsobem jsme postupovat neměli. Ta situace se měla řešit jiným způsobem, měla se řešit v okamžiku, kdy přišlo to rozhodnutí Ústavního soudu, nemělo se s tím čekat až na poslední chvíli,“ řekl v neděli v České televizi.
Pochybnosti má i šéf vládních legislativců Jan Kněžínek „Ačkoliv je navrženo snížit platovou základnu soudců a dosáhnout tak nižšího platu soudců na dobu jednoho roku, a to na kalendářní rok 2025, existuje riziko, že Ústavní soud tuto platovou restrikci i tak posoudí jako protiústavní,“ uvádí Kněžínek ve stanovisku Legislativní rady vlády.
„Riziko zrušení snížené platové základny pro soudce Ústavním soudem je samozřejmě vždy poměrně vysoké,“ řekl Novinkám Kněžínek.
Česká justice oslovila s otázkou ústavnosti návrhu i ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Ten odkázal na autora návrhu ministra práce Mariana Jurečku (KDU-ČSL). Ten však na dotazy nereagoval.
Spojení s administrativou
„Návrh zcela popírá návrh Ústavního soudu. Znamená to opět zmražení platů. Najednou se objevuje, že můžeme přidat administrativě soudů jen z peněz pro soudce. Proč pracovníci soudů nedostali peníze, kterých se soudci vzdali povodní či za covidu. Je to otázka politická. Nikdo nikdy dříve nepracoval s argumentací, že postaví administrativu proti soudcům,“ uvedl prezident Soudcovské unie Libor Vávra na sněmu Soudcovské unie. Vláda totiž původně měla platy politiků a soudců zvedat více. Nyní zástupci vlády uvedli, že „ušetřené“ peníze půjdou na administrativní pracovníky soudů.
Nastavením platů poslanců, senátorů, členů vlády, prezidenta či soudců se politici znovu zabývají v souvislosti s verdiktem Ústavního soudu. V minulých letech se totiž platy kvůli krizovým situacím zmrazily. Soudci se obrátili na Ústavní soud. Ten konstatoval, že snížení jejich platů po trvalé změně koeficientu odporuje ústavnímu pořádku.
Podle schváleného návrhu bude platová základna soudců v roce 2025 činit 2,822násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za předminulý rok. Platová základna státních zástupců bude představovat 90 procent platové základny soudců, zatímco představitelé státní moci budou pobírat 83,3 procenta základny soudců, uvedlo ve středu ministerstvo práce.
Eva Paseková
