Státní zastupitelství k nevyplácení záloh na ex offo obhajobu: Nehodláme řešit sociální situaci advokátů

Advokáti často nedostávají odměnu za obhajobu ex offo v reálném čase poskytování právní služby, ale mnohdy až s několikaletým zpožděním. To je podle České advokátní komory (ČAK) v některých případech neúnosné a ekonomicky takřka likvidační. „Advokáti totiž musí v době poskytování právní služby hradit jak provozní náklady své činnosti, tak běžné životní výdaje vlastní i své rodiny. Naproti tomu orgány činné v trestním řízení dostávají své platy pravidelně každý měsíc,“ uvedla mluvčí ČAK Iva Chaloupková. Státní zastupitelství v jednom z případů uvedlo, že není povoláno řešit finanční situaci advokátů

Poradní orgán představenstva ČAK – Výbor pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů (VOPOZA) nedávno poukázal na opakující se problém, kdy advokátům nejsou často vypláceny zálohy na mimosmluvní odměnu při výkonu ex offo činnosti, především obhajoby.

Úprava poskytování záloh na odměnu obhájce je obsažena v ust. § 151 odst. 3, věta třetí trestního řádu, podle níž na návrh obhájce můžeorgán činný v trestním řízení přijmout opatření, aby obhájci byla poskytnuta ještě před skončením trestního stíhání přiměřená záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů, jestliže je to odůvodněno dobou trvání trestního stíhání nebo jinými závažnými důvody.

To je však podle informací České justice praxí orgánů činných v trestním řízení vykládáno tak, že záloha je bez ohledu na situaci advokáta poskytována maximálně v případě trestního stíhání nejzávažnějších trestných činů, a to ještě trvajících několik let.

Mohlo by vás zajímat

ÚS odmítl návrh Městského soudu v Praze, který se týkal příspěvku na ubytování uprchlíků

Městské státní zastupitelství například v jednom z vyjádření k přezkumu odmítnutí žádosti o proplacení zálohy za služby ex offo uvedlo, že „orgány činné v trestním řízení nejsou nijak povolány řešit sociální situaci obhájců, kdy lze jen podotknout, že pokud by zákonodárce měl v úmyslu zavést povinnost poskytnout zálohu ve skutkově složitějších případech, jistě by ji vetknul do příslušného zákonného ustanovení.“ Státní zastupitelství dále uvedlo, že nepřiznávání záloh na odměnu „nevykazuje žádné známky svévole, stěží je lze považovat za protiústavní, když i Ústavní soud rozhodl, že poskytnutí zálohy je plně v rukou orgánů činných v trestním řízení.“

Podle názorů advokátů je tento problém vyvolán tím, že zálohy obhájců a zmocněnců jsou placeny z rozpočtu orgánů činných v trestním řízení, které tak mohou mít pocit, že je advokátům tzv. vyplácejí „ze svého“. „Navíc, policejní orgán a státní zastupitelství jsou pravidelně oponenty obhajob, což jistě nepřispívá k ochotě zálohy na odměnu obhájců vyplácet. Základním problémem však je neexistence samostatného odděleného resortního financování právních služeb ex offo,“ uvedla Iva Chaloupková.

Výbor proto doporučil představenstvu ČAK zahájit jednání s Ministerstvem spravedlnosti o možnosti přijetí metodického pokynu, aby v případě rozsáhlejšího poskytování právních služeb, byly vypláceny zálohy ve výši 70 procent skutečných nákladů za každé čtvrtletí poskytované právní služby. Předseda ČAK Robert Němec toto téma s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem již otevřel.

Eva Paseková