Má to být jeden z nástrojů pomoci regionům a jejich rozvoji. Část těch, kterých se bezprostředně týká, ale nesouhlasí. Končící ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš tak má po zpackané digitalizaci stavebního řízení další problém. Řeč je o takzvaných metropolitních svazcích, které by podle ministerstva pro místní rozvoj mohly doplnit stávající rozdělení na státní, krajskou a obecní úroveň. Nové svazky by měly podle resortu vznikat v okolí velkých měst tak, aby například umožnily spravedlivější rozvoj obcí v regionu. Jenže zatímco zástupci měst a obcí jsou s výhradami spíše pro, tak zastřešující kraje celý návrh ostře kritizují a odmítají.
Potvrzují to výsledky meziresortního připomínkového řízení k návrhu novely zákona o podpoře regionálního rozvoje, který připravil úřad vedený končícím ministrem i šéfem Pirátů Ivanem Bartošem.
Ministerstvo novinku prosazuje například i s tím, že nové uspořádání usnadní čerpání dotací z evropských fondů.
Kritici návrhu mu naproti tomu mimo jiné vyčítají, že jde o další způsob, jak malé obce postupně donutit ke slučování do větších spolků a k rušení vlastních samospráv.
Velká města už mají možnost s okolními obcemi spolupracovat dnes a také to často dělají. Aktuálně v České republice působí třináct neformálních svazků jádrového města a okolní aglomerace. Například metropolitní svazek druhého největšího tuzemského města – tedy Brna – zahrnuje celkem 184 obcí a spolu s čtyřsettisícovou jihomoravskou metropolí v něm žije 730 tisíc obyvatel.
Problém je, že stávající neformální svazky nemají žádný právní rámec a nejsou tak příliš efektivní. Zejména menší obce navíc v rámci těchto partnerství takzvaně tahají za kratší konec provazu. I to se má podle resortu pro místní rozvoj změnit.
Nově má být metropolitní svazek právnickou osobou, která by měla závazné stanovy i své oficiální orgány. Ty mají tvořit zástupci takzvaného jádrového města a aspoň třetiny obcí nacházejících se v jeho okolí. Podmínkou však je, aby svazek zastupoval alespoň polovinu obyvatel dané aglomerace.
Podle krajů jde o nepovedený koncept
Plány ministerstva pro místní rozvoj jsou ale trnem v oku především pro představitele krajů. Jejich oficiální asociace se zakotvením metropolitní spolupráce přímo v zákoně podle znění svých připomínek „zásadně nesouhlasí”.
„Samotná koncepce návrhu, jeho možné dopady na spolupráci a regionální politiku v území, stejně jako dopady na kompetence krajů v rámci regionálního rozvoje, byly ze strany předkladatele zcela nedostatečně předjednány a zpracovány. Návrh je možné považovat za velice nepovedený koncept,” konstatuje nezvykle ostře Asociace krajů.
Takto zásadní změna legislativy a s ní souvisejících kompetencí v oblasti regionálního rozvoje měla podle jejích představitelů projít důkladnou diskusí všech zúčastněných aktérů a návrh měl odrážet jejich společné stanovisko. „Nic z toho se však nestalo,” konstatuje asociace.
Navrhovaná úprava podle ní do celého uspořádání veřejné správy a samosprávy v česku vznáší chaos a nepřehlednost. Kraje upozorňují na to, že současná struktura má podle jejich názoru vnitřní logiku z pohledu jejích součástí. „Přidáním části metropolitní spolupráce je tato vnitřní logika nabourána a výklad jednotlivých ustanovení z hlediska jejich použití v praxi se tím komplikuje,” jsou přesvědčení zástupci krajů.
Argumentují přitom mimo jiné tím, že novinka by způsobila značné výkladové problémy, a to zejména s ohledem na to, že součástí novely není jakékoliv propojení plánované metropolitní spolupráce se zákonem o obcích a zákonem o krajích. „Použití jiných obecných právních norem je také problematické a nejasné, z dikce návrhu lze usuzovat, že pouze některá ustanovení občanského zákoníku jsou na fungování metropolitní spolupráce použitelná a jiná nikoliv. Navrhovaná úprava by navíc bezesporu zatížila nejen veřejnou správu samotnou, ale rovněž i soudní systém,” poukazuje asociace.
Ministerský amatérismus?
Jedna z jejích hlavních výtek pak směřuje proti možnému omezení vlastního pole působnosti, tedy do pravomocí samotných krajů. „Což je nepřípustné a v rozporu s úpravou obsaženou v jiných právních předpisech, ale i v rámci zákona samotného, které svěřují krajům na určitých úsecích jasné pravomoci,” poukazují zástupci krajských samospráv.
Kromě obecné koncepce ale asociace napadá i konkrétní detaily návrhu a jeho ustanovení. Například to o nesené zodpovědnosti: „Navýsost nelogické se pak jeví ustanovení, které stanovuje, že za závazky svazku ručí pouze jádrové město, přičemž ostatní členové se k ručení mohou přihlásit pouze dobrovolně na základě obecné úpravy soukromého práva.” Asociace v této souvislosti upozorňuje, že úprava je i v tomto podle ní nesystémově odlišná od úpravy svazků obcí.
„V otázkách, ve kterých bude jádrové město přehlasováno, pak nedává smyslu, aby toto město samotné ručilo za závazky z takového rozhodnutí vyplývající, přestože s ním nesouhlasí. Zvláště s ohledem na to, že k ručení za závazky třetích osob je nutný souhlas zastupitelstva obce nebo kraje,” doplňuje asociace.
Poukazuje přitom mimo jiné i na to, že návrh zákona podle ní „naprosto nereflektuje” její vlastní postoj a je předkládán bez potřebné hlubší diskuze všech aktérů v území. Samotný návrh pak asociace označila za špatně a legislativně neodborně zpracovaný. „Doporučujeme jeho stažení nebo v minimální míře požadujeme vypuštění celé úpravy metropolitní spolupráce,” uzavírají zástupci krajů sdružení v asociace.
Problematický návrh, zní ze středních Čech
Proti se však vyjádřila i většina krajů jako takových. Například vlivný středočeský kraj argumentuje podobně – a to zásahem do pravomocí krajů. Zmiňuje přitom například to, že podle platné legislativy kraje schvalují strategii územního rozvoje svého území, což důvodová zpráva k ministerskému návrhu nijak nezohledňuje.
„Středočeský kraj považuje stávající návrh této oblasti jako velice problematický a požaduje jej přepracovat, aby bylo dosaženo konsensu mezi kraji, jádrovými městy a zástupci obcí a měst,” konstatují zástupci největšího tuzemského kraje.
Připomínají zároveň, že návrh cílí hlavně na čerpání peněz z EU pro programové období po roce 2028, ale v situaci, kdy vůbec není jisté, zda a v jaké výši budou tyto zdroje k dispozici.
„Předkladatel by se tedy měl ve větší míře zabývat i otázkou reálné potřebnosti a funkčnosti metropolitních svazků bez ohledu na zdroje EU,” poukazuje středočeský kraj s tím, že ochota jednotlivých obcí zapojit se zejména finančně do struktur svazku bude spojená zejména s otázkou, co jim takové členství přinese.
Podobně se pak vyjádřil i Jihomoravský kraj. „I my návrh odmítáme a jsme proti institucionalizaci nových veřejnoprávních struktur, které nesystémovým způsobem zasáhnou do uspořádání veřejné správy a samosprávy v České republice,” avizoval jihomoravský krajský úřad. Tamní dosavadní hejtman Jan Grolich z KDU-ČSL přitom povede kraj i v nadcházejícím období a i vzhledem k rekordnímu počtu preferenčních hlasů se o něm nahlas mluví jako o pravděpodobném příštím předsedovi koaličních lidovců.
„Jeho” úřad mimo jiné ve svých připomínkách konstatuje, že problematika regionálního rozvoje patří dle stávajícího zákona do kompetence ministerstva pro místní rozvoj, krajů a obcí a je takto plně funkční. „Rozšíření kompetencí o oblast regionálního rozvoje pro metropolitní oblasti a aglomerace by přineslo duplicitní a kompetenční nesoulad při výkonu rozvoje území,” jsou přesvědčeni jihomoravští úředníci.
Proti se ale postavilo i ministerstvo vnitra, které pro změnu vede předseda koaličních Starostů a nezávislých Vít Rakušan. Silový resort pod jeho vedením vznik metropolitních svazků tak, jak ho popisuje Bartošův návrh, jednoznačně odmítnul.
„Mezi hlavní důvody tohoto nesouhlasného postoje patří především nedostatečné zdůvodnění úpravy a dále výrazný kompetenční překryv s působností ministerstva vnitra,” uvádí resort s odkazem na to, že obě oblasti přímo dopadají na systém veřejné správy, který je podle kompetenčního zákona v jeho vlastní působnosti.
Ministerstvo také upozorňuje, že svůj nesouhlas dalo opakovaně najevo při konzultacích se zástupci předkladatelského úřadu, a také že podle příslušného usnesení vlády z roku 2014 by se návrhy legislativních opatření měnících organizaci veřejné správy měly předkládat pouze se stanoviskem ministerstva vnitra. “Které je v dané věci negativní,” shrnuje vnitro.
Myšlenka dobrá, ale…
Například Sdružení místních samospráv se na rozdíl od asociace krajů nevyjádřilo k návrhu jednoznačně odmítavě, uplatnilo ale i tak několik nesouhlasných připomínek ve vztahu k některým jeho detailům. Vadí mu například zvažované podřízení hospodaření metropolitních svazků povinnému každoročnímu přezkoumání. To podle zástupců místních samospráv přinese nadbytečnou byrokratickou zátěž jak svazkům, tak ministerstvu financí. Podotýká mavíc, že pokud by měly svazky přezkumu skutečně podléhat. bylo by zapotřebí změnit i příslušnou legislativu.
Co se dohledu nad činnosti metropolitních svazků týče, tak Hospodářská komora naopak vznesla pochybnost nad tím, že jejich činnost by neměla podléhat kontrole zmíněného ministerstva vnitra, které má veřejnou správu v gesci.
Například Svaz měst a obcí podobně jako Sdružení místních samospráv návrh jako celek neodmítá, uplatnil ale také dílčí výhrady. Upozorňuje například na to, že návrh v praxi přifoukne nutné papírování a s tím i potřebné personální kapacity. Každý svaz by totiž měl mít mimo jiné svou kancelář.
„Vznik nových úřadů povede k nárůstu byrokratické zátěže (personální agenda, zajištění prostor, zajištění vybavení, IT potřeb, atd.). V menších aglomeracích by se jednalo o velmi malé organizace o počtu 5 a méně osob, ale musely by současně zajistit totéž, co jakákoli organizace s vlastním IČO,” zmínil například svaz.
Samotnou myšlenku zakotvení metropolitní spolupráce označilo z věcného hlediska za prospěšnou a žádoucí hlavní město. Zároveň ale Praha označila současné nastavené parametry návrhu za nevhodné. Zástupcům metropole se nelíbí například podmínka zapojení nejméně třetiny obcí. Praha se vymezila také proti tomu, aby bylo podmíněné čerpání peněz či dalších výhod ze strategických projektů z nástroje ITI zapojením obcí do metropolitního svazku.
Tomáš Svoboda
