Muži ve výkonu trestu ve věznici Mírov ustanovil soud jako právní zástupkyni advokátku Janu Zwyrtek Hamplovou. Senátorka proti tomu podala kasační stížnost. Většinu času tráví v Praze, nikoli v kanceláři v Mohelnici a je zaneprázdněna funkcí, vysvětlila. Právní úprava ale nebrání soudům ustanovit právním zástupcem senátora zapsaného v seznamu advokátů ex offo. Senátorka nemůže odmítnout. Nejvyšší správní soud uvedl, že si umí představit jinou úpravu.
Muž je v současnosti ve výkonu trestu ve věznici Mírov. Ministerstvo spravedlnosti mu zamítlo žádost o posečkání s úhradou nákladů trestního řízení. Proti tomu se muž odvolal a současně požádal o osvobození od poplatků a ustanovení právního zástupce. Tomu Krajský soud v Ostravě vyhověl a právní zástupkyní odsouzeného ustanovil senátorku Janu Zwyrtek Hamplovou se sídlem v Mohelnici.
Proti tomu advokátka a senátorka Zwyrtek Hamlová podala k Nejvyššímu správnímu soudu stížnost. „Stěžovatelka namítala, že s ohledem na časovou zaneprázdněnost nemůže vykonávat právní zastoupení žalobce. Důvodem časové zaneprázdněnosti je skutečnost, že od 1. 10. 2022 byla zvolena senátorkou Senátu Parlamentu ČR, v důsledku čehož většinu času pobývá v Praze, a nikoliv v místě sídla své kanceláře, které se nachází v regionu předmětné věznice, ve které pobývá žalobce (Věznice Mírov),“ shrnul obsah stížnosti Nejvyšší správní soud.
Úplné rozhodnutí Nejvyššího správní ho soudu ze dne 4. října 2024, kterým soud kasační stížnost zamítl, je zde:
Není čas, jsou klienti, je to daleko, dejte to jinému
Podle Nejvyššího správního soudu senátorka „výslovně navrhla, aby soud napadené usnesení zrušil tak, aby mohl být ustanoven některý z jejích kolegů, který může právní zastoupení vykonávat s potřebnou péčí“.
Ministerstvo spravedlnosti jako v původní žalobě žalovaná strana uvedlo, že nemá námitek proti komukoli, kdo bude žalobce zastupovat. Poté však zpochybnilo „nedostatek času“ jako důvod, pro který by mělo být usnesení soudu o ustanovení advokátky zrušeno.
K tomu v replice senátorka uvedla, že k podání kasační stížnosti ji vedla „kumulace v kasační stížnosti uvedených důvodů: časová zaneprázdněnost vyvolaná výkonem funkce senátorky, vzdálenost mezi Prahou a místem současného pobytu žalobce a nutnost věnovat se své stávající klientele“.
Proto navrhla zrušení usnesení, aby se klientovi od jiného ustanoveného zástupce dostalo náležité péče. „V případě klasického výkonu (pouze) advokacie by k takovému kroku nepřistoupila, nyní je však zcela nezbytný, protože by zastoupení nemohla vykonávat s náležitou péčí,“ uvedla senátorka Zwyrtek Hamlová.
Neschopnost či absence kanceláře nevedou k neustavení
Jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, není to poprvé, kdy soud rozhodoval stížnost na ustanovení právního zástupce. V předešlé judikatuře už definoval, jaké chyby musí rozhodnutí vykazovat, aby byla stížnost na ustanovení právního zástupce úspěšná. Jde například o situaci, kdy soud nezohlední narušení důvěry mezi klientem a advokátem podle zákona o advokacii. Takovou věc však musí strana soudu oznámit, bez toho je rozhodnutí soudu bezchybné.
Narušení důvěry mezi klientem a advokátem však nelze zdůvodňovat například malou znalostí práva v dané věci. To není důvodem pro zrušení usnesení o ustanovení advokáta, uvedl NSS. „Jinými slovy, neschopnost poskytnout právní služby potřebné kvality z důvodu neznalosti určité právní oblasti, které se ustanovený zástupce pravidelně ve své praxi nevěnuje, není takovým důvodem,“ uvedl dále NSS.
„Důvodem, pro který nemůže být zrušeno ustanovení advokáta, není ani sídlo advokáta v jiném městě, či jeho pracovní vytíženost,“ vyjmenoval dále Nejvyšší správní soud s odkazem na případ advokáta, který neměl sídlo v Sokolově a stěžoval si na pracovní vytíženost.
Důvody pro nynější kasační stížnost opírá stěžovatelka o „výkon funkce senátorky a s tím spojenou časovou zaneprázdněnost, resp. vzdálenost od místa pobytu žalobce a nutnost věnovat se stávající klientele“. „Nejvyšší správní soud stěžovatelce nepřisvědčil,“ stojí v rozhodnutí.
Zákonodárce nebrání ustavovat advokátem senátory
Podle Nejvyššího správního soudu je i rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě bezchybné. S respektem k funkci a činnosti senátora soud nijak nezpochybňuje senátorkou uváděné skutečnosti.
„Právní úprava nestanoví, že by nebylo lze ustanovit zástupcem toho, kdo současně vykonává činnost senátora, popř. že by před ustanovením bylo třeba zkoumat v kasační stížnosti akcentované skutečnosti, resp. jejich kumulaci. Stejně tak právní úprava nestanoví, že by zvolení senátorem mělo za následek nemožnost výkonu advokacie; právní úprava připouští souběžný výkon obou činností,“ uvedl Nejvyšší správní soud.
Rizik s tím spojených si zákonodárce podle NSS zcela jistě musel být vědom. „Přesto nepřijal právní úpravu, která by bránila soudům ustanovovat jako zástupce i advokáty, kteří současně vykonávají i funkci senátora. V tomto ohledu tak krajskému soudu nelze nic vytknout.“
Změnit to může jen zákonodárce, tedy i senátor
Podle NSS krajský soud při ustanovení stěžovatelky respektoval i ustálenou praxi, při níž soud zohlední kromě sídla daného advokáta také to, zda dle registru České advokátní komory daný advokát s ustanovením ex offo souhlasí, či nikoliv. „V rozhodnou dobu byla stěžovatelka zapsána v seznamu pro ustanovování ex offo. Dávala tím tedy najevo, že chce být ustanovována jako právní zástupkyně,“ uvedl NSS o senátorce Zwyrtek Hamplové.
„Nejvyšší správní soud si samozřejmě dokáže představit i právní úpravu, podle níž by zvolený senátor vykonávající souběžně advokacii nesměl být ustanovován jako zástupce ex offo, popř. že v takových případech měly soudy přihlížet k jeho časové zaneprázdněnosti, vzdálenosti místa výkonu funkce senátora od sídla advokátní kanceláře, od místa pobytu žalobce atp., takto však právní úprava v současnosti koncipována není,“ podotkl NSS.
Ustanovená senátorka nemůže klienta odmítnout
V závěru svého rozhodnutí pal Nejvyšší správní osud stěžovatelce zopakoval, v jakých případech může být advokát zproštěn zastoupení klienta podle zákona o advokacii: Pokud dojde k narušení nezbytné důvěry mezi ním a klientem nebo neposkytuje-li klient potřebnou součinnost nebo pokud se ocitne v konfliktu zájmů.
„Ani zákon o advokacii tedy neopravňuje advokáta žádat o zrušení ustanovení v případech, na které poukazuje stěžovatelka,“ uvedl Nejvyšší správní soud. Podle zákona o advokacii se na daný případ ani nevztahuje možnost klienta odmítnout, protože tato možnost neplatí pro advokáty ustanovené soudem.
Irena Válová
