Sněmovna dnes schválila zavedení dvoustupňových kárných řízení se soudci, státními zástupci a exekutory, tak aby se účastníci mohli proti verdiktu odvolat. Změnu předpokládá vládní novela, která obsahuje například také změny v kárných senátech a zavedení možnosti dohody o vině a kárném opatření. Předlohu nyní dostanou k posouzení senátoři.

V současnosti je jediným kárným soudem Nejvyšší správní soud (NSS) a rozhodnutí kárného senátu lze zvrátit pouze návrhem na obnovu řízení nebo ústavní stížností. Nově by podle novely vedly kárná řízení v prvním stupni Vrchní soudy v Praze a v Olomouci. Odvolacím kárným soudem by byl vedle NSS také Nejvyšší soud (NS).

Efekt změn zpochybnil v diskusi předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. „K demokratické společnosti patří možnost přezkumu rozhodnutí,“ uvedl k tomu Vladimír Balaš (STAN).

Na sněmu Soudcovské unie změnu kritizoval také předseda Ústavního soudu Josef Baxa. Podle něj zákonodárci mění fungující systém.

Mohlo by vás zajímat

Sněmovna odmítla pozměňovací návrh ústavně-právního výboru, který upravoval složení a početnost senátů pro prvostupňová kárná řízení. Členy neměli být zástupci NSS a NS, jak předpokládá vládní verze. Výbor tento pozměňovací návrh Heleny Válkové a Zuzany Ožanové (obě ANO) podpořil v červnu jen v souvislosti s momentální opoziční většinou při jednání. Válková dnes argumentovala také tím, že kárné senáty by měly mít lichý, a nikoli sudý počet členů.

Dohoda o vině

Novela dále zavádí možnost dohody o vině a kárném opatření. Ten, proti komu je návrh podán, v ní bude muset prohlásit, že spáchal skutek, který je předmětem dohody. Kárný senát dohodu neschválí, pokud ji bude považovat za nesprávnou či nepřiměřenou. Sněmovna do novely doplnila Balašovu úpravu o možnost odvolání i kvůli závažnému porušení práv kárně obviněného při sjednávání dohody o vině a kárném opatření nebo v řízení o jejím schválení. Předloha také omezuje okruh případů, v nichž se soudcům a státním zástupcům dočasně zproštěným výkonu funkce zpětně doplácí část platu.

Soudcům i státním zástupcům hrozí za kárné provinění důtka, snížení platu či nejpřísnější odvolání z funkce, soudcům navíc odvolání z funkce předsedy senátu. Exekutora lze za kárný delikt postihnout napomenutím, pokutou nebo odvoláním z exekutorského úřadu.

Dolní komora novelou upravila podle návrhu Marka Bendy (ODS) délku praxe nutnou pro jmenování do funkcí předsedů a místopředsedů soudů. Nyní je shodně pětiletá. Nově má být tato délka praxe předpokladem jen pro funkci předsedy Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a vrchního soudu. Předsedou krajského soudu by se mohl stát soudce s nejméně čtyřletou praxí a předsedou okresního soudu s nejméně dvouletou praxí. U místopředsedů soudů by byla podmínka praxe vždy poloviční než u předsedů.

(epa, čtk)