Soudy přestanou rozhodovat od ledna některé spory v senátech s laickými přísedícími, dříve známými jako soudci z lidu. Znovu o tom dnes rozhodla Sněmovna, když přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla. Hlava státu vetovala vládní předlohu se zdůvodněním, že zrušení laických přísedících v tak velkém rozsahu, včetně trestních kauz na okresních soudech, měl předcházet důkladnější rozbor. Kabinet argumentuje snižováním byrokracie, očekává navíc asi osmimilionovou roční úsporu. Novela nyní zamíří k publikaci ve sbírce. /Podle exministryně spravedlnosti Heleny Válkové je to „velká škoda“.
Pavel využil začátkem září svého práva vrátit zákon Sněmovně k novému posouzení poprvé za zhruba rok a půl ve funkci. Dolní komora veto přehlasovala hlasy 107 ze 185 přítomných poslanců. Potřeba bylo nejméně 101 hlasů.
Prezident doporučoval diskusi o tom, zda systém laických přísedících raději nezlepšit než jej výrazně omezit. „Rovněž se domnívám, že přijetí tak důležité změny v soudnictví jako jednom z pilířů demokracie měla předcházet podrobná politická debata tak, aby předloha měla větší oporu i v hlasech opozice,“ uvedl Pavel. Zástupkyně ANO a SPD omezení přísedících i dnes kritizovaly, podle Heleny Válkové (ANO) se sníží důvěra veřejnosti v justici.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) naopak uvedl, že návrh zákona byl pečlivě projednaný v obou parlamentních komorách a v připomínkovém řízení i se zástupci justice. Podotkl, že o přísedících se debatuje už delší dobu. „Návrh je kompromisní, ale nutný krok k zefektivnění soudního systému,“ řekl.
Přísedící nebudou podle novely spolurozhodovat v civilní oblasti už ani pracovněprávní spory a přestanou působit v trestních senátech okresních soudů. U těchto soudů tak bude řízení vždy konat samosoudce, stojí v důvodové zprávě. Omezení laického prvku se v novele týká také některých trestních řízení před krajskými soudy.
U krajských soudů budou přísedící podle důvodové zprávy nadále působit v prvostupňových trestních řízeních o zvlášť závažných zločinech. Jde o úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let odnětí svobody – tedy například vraždy a závažnější případy loupeží, znásilnění a zabití. Výjimkou ale budou majetkové a hospodářské trestné činy, u nichž se podle důvodové zprávy předpokládá vysoká odborná náročnost projednávané věci. Účast přísedících bude u krajských soudů výslovně možná také v prvním stupni řízení o trestném činu vraždy novorozeného dítěte matkou.
„Rozhodování v senátu za účasti přísedících tím bude do budoucna v trestním řízení před krajským soudem omezeno na skupinu nejzávažnějších trestných činů, mezi nimiž zůstávají především násilné trestné činy, a to ve prospěch samosoudcovského rozhodování,“ uvedlo ministerstvo spravedlnosti.
(čtk, epa)
