Limity pro zakázky malého rozsahu, u kterých nebude nutné zadávací řízení, Sněmovna zřejmě zvýší o třetinu. V případě dodávek a služeb by se hranice měla zvýšit ze dvou milionů na tři miliony korun a u stavebních prací ze šesti na devět milionů. Sněmovní hospodářský výbor tuto změnu podpořil se souhlasem ministerstva pro místní rozvoj.
Změna je podle poslankyně STAN Elišky Olšákové, která ji prosazuje, reakcí na inflaci a sníží byrokratickou zátěž. Z povinnosti uskutečnit zadávací řízení vyjme podle ministerstva odhadem až třetinu dosavadních veřejných zakázek. Sněmovna zároveň zřejmě zvýší limit pro povinné uveřejnění zadávací smlouvy na zakázku z 500.000 korun na milion korun, což ulehčí práci menším zadavatelům včetně obcí.
Výbor naopak odmítl na návrh Olšákové zrušit ustanovení, že se pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek považuje za smlouvu také zápis mezi organizačními složkami státu, pokud je jeho předmětem úplatné poskytování dodávek, služeb nebo stavebních prací. Olšáková neprosadila ve výboru ani zavedení výjimky pro podlimitní veřejné zakázky, jejichž předmětem je nákup potravin nebo služby, kterou pro školy provádí žáci v rámci praktického vyučování. Podobně předseda pirátských poslanců Jakub Michálek neuspěl s návrhem upravit zveřejňování písemných zpráv o zakázkách.
Michálek nezískal podporu výboru ani pro návrh předložený s předsedy klubů STAN, TOP 09 a KDU-ČSL, jímž by chtěl ze zákona o střetu zájmů přenést do zákona o zadávání zakázek ustanovení, podle kterého musí být z řízení o zakázce vyloučena obchodní společnost, ve které má člen vlády přímo nebo prostřednictvím ovládaných osob více než čtvrtinovou majetkovou účast. Povinné vyloučení by navíc mělo platit nejen u ovládajících osob, ale u všech skutečných majitelů.
Vládní novela o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory má zpřísnit dohled nad velkými akvizicemi a veřejnými zakázkami za spoluúčasti firem ze zemí mimo EU. Má pomoci zajistit rovné podmínky unijních firem. Novela například upravuje součinnost mezi ministerstvem průmyslu a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže při poskytování informací a zakotvuje ochranu těchto informací.
Návrh evropského nařízení vznikl v roce 2021 kvůli obavám z rozmachu čínských firem, které EU vzhledem k jejich státním subvencím považuje za neférovou konkurenci. Vláda připomíná, že podpory poskytované podnikům v rámci členských státu regulují pravidla veřejné podpory, ale neregulují subvence třetích států podnikům na unijním trhu. To může těmto firmám do značné míry pomoci k lepšímu postavení na trhu. Proto EU přijala zmíněné nařízení. Zahraniční subvencí se v souladu s nařízením bude rozumět, pokud některá třetí země poskytne finanční příspěvek, který podniku přinese výhodu a který je omezen na jeden nebo víc podniků a odvětví.
(čtk)
