Podíl HDP věnovaný systému soudů je obecně výrazně nízký. Více investují do systému soudů chudé země. Věří, že soudy jsou pilíře právního státu. Vyplývá to ze zprávy Rady Evropy. ČR patří do skupiny druhých nejbohatších států ze 44 zapojených zemí. Do systému soudů dává 0,28 HDP na hlavu, přičemž 81,6 % jde na soudy, což činí 61 euro na obyvatele. Hluboko podhodnocené je české státní zastupitelství, které se dělí o zbytek rozpočtu s právními službami.
Aktuální hodnotící zpráva Komise pro efektivní justici při Radě Evropy (CEPEJ) za rok 2024 je založená na údajích za rok 2022 a je desátou zprávou hodnotícího cyklu. Analyzuje soudní systémy 44 členských států Rady Evropy a také dva pozorovatelské státy, kterými jsou Izrael a Maroko. „Toto je také první vydání zprávy s využitím dat po pandemii COVID, která ovlivnila i fungování justice v Evropě,“ shrnuje zpráva v úvodu.
Co rozumí Rada Evropy pod pojmem rozpočet soudního systému? „Rozpočet soudního systému, jak jej definuje CEPEJ, zahrnuje rozpočty určené pro soudy, státní zastupitelství a právní pomoc,“ vysvětluje obecná část analýzy.
Data získává Rada Evropy od národních korespondentů, které si určí jednotlivé státy. Přehledy obsahují čísla od hrubého národního produktu na hlavu až po inflaci v jednotlivých zemích.
ČR je mezi druhými nejbohatšími zeměmi
Pro účely analýzy totiž Rada Evropy dělí analyzované státy do čtyř skupin podle hrubého domácího produktu na hlavu. Kategorie nejchudších států A má HDP na obyvatele nižší než 10 000 euro. Do skupiny B patří státy s HDP na hlavu do 20 000 euro. Ve skupině C se nacházejí státy s HDP na obyvatele do 40 000 euro. Poslední skupinu D tvoří nejbohatší státy s HDP na hlavu vyšším než čtyřicet tisíc euro.
Úplná zpráva včetně tabulkové části a profilů zemí je zde.
Česká republika spadá pohledem údajů z roku 2022 do skupiny států C s HDP na obyvatele v rozmezí od 20 000 – 40 000 eur. V této skupině se dále nacházejí například Kypr, Španělsko, Francie, Portugalsko, Itálie a Litva, Lotyšsko a Estonsko.
Mezi nejchudší země patří státy bývalého Sovětského svazu, Srbsko či Albánie, zatímco v nejbohatší skupině se nachází severské státy, Rakousko, Švýcarsko, Německo či Belgie. Státy bývalého socialistického tábora jako je Polsko, Bulharsko či Maďarsko tvoři z hlediska dat roku 2022 skupinu B, tedy skupinu zemí méně chudých než nejchudších.
Rozpočty na soudní systémy jsou v evropských zemích velmi nízké
Obecně zpráva zdůrazňuje, že část vyčleněná ze státních rozpočtů na soudní systém zůstává celkově nízká ve většině evropských zemí ve srovnání s ostatními veřejnými sektory. Představuje průměrně 0,31 % HDP státu.
„Rozdělení rozpočtu soudního systému závisí na zdrojích zemí. Pro zajištění lepší srovnatelnost dat je analýza rozpočtu soudního systému rozdělena do dvou os – rozpočet standardizovaný s ohledem na obyvatele (měřeno v eurech na obyvatele) a rozpočet jako procento HDP na obyvatele,“ uvádí se v úvodu zprávy.
„Ve srovnání s financováním jiných služeb, je podíl HDP věnovaný soudnímu systému výrazně nízký. To platí, i když bylo v předchozích letech vynaloženo určité úsilí a nebyl pozorován žádný pokles. Průměrný realizovaný rozpočet v procentech HDP je 0,31 %, zatímco medián je 0,28 %,“ komentuje zpráva situaci v evropských zemích.
V průměru každá země Rady Evropy vydá za soudní systém celkem 85,4 eur na obyvatele. Je to o 7,31 eur více než v roce 2020.
Zvyšuje se částka investovaná do soudů: Průměrný realizovaný rozpočet soudů se za osm let od roku 2014 zvýšil na 46,8 eur v roce 2022.
Na státní zastupitelství vynaložily státy v průměru 18,6 eur na obyvatele, což odpovídá 0,09 % HDP. Průměrné náklady ve státním zastupitelství na obyvatele byly v roce 2022 celkem o 18,75 % vyšší než pro rok 2020, kdy činily 16 eur.
Chudé země věří, že soudní systém je pilíř právního státu
Jak dále uvádí zpráva, bohatší země obecně „přidělují na soudní systémy vyšší rozpočet, u některých částka přesahuje přesahující 200 eur na obyvatele“. Naopak méně bohaté země věnují na soudní systém vyšší procento svého HDP.
Česká republika vydala v roce 2022 na soudní systém 74,7 euro na obyvatele. Toto číslo se rovná mediánu států Rady Evropy, uvádí zpráva v části o profilech jednotlivých členských zemí. Je to podle přehledu investic všech zemí do soudního systému 0,28% HDP. Podobné číslo vykazuje například Albánie s 0,29%.
Jenže například Francie ze stejné skupiny jako ČR investuje do soudního systému z hlediska HDP na hlavu ještě méně: Pouhých 0,20 %. Což ovšem činí v eurech o tři eura více než investuje ČR: Celkem 77,2 euro na obyvatele. „Část výdajů věnovaná soudnímu systému ve vztahu k HDP je vyšší v zemích skupiny A a B (s průměrnou alokací 0,41 % HDP) než ve skupinách C a D (s průměrnou alokací 0 ,26 % HDP),“ uvádí k tomu komentář Rady Evropy.
„To odráží závazek méně bohatých zemí podporovat soudní systém jako základní pilíř právního státu,“ uzavírá zpráva Rady Evropy.
České soudy nad mediánem, státní zastupitelství hluboko pod
Jak se částka rozpočtu soudního systému dále rozděluje? V této kapitole je jedenkrát jmenovaná Česká republika: „Jak ukazuje obrázek 2.7, v roce 2022 Česká republika, Malta, Monako, Srbsko, Slovinsko a Španělsko věnovaly soudům více než 80 % svého rozpočtu na soudní systém,“ uvádí zpráva. ČR konkrétně rozdělila soudům 81,6% rozpočtu na soudní systém, což činí 61 euro na hlavu.
Existují ale státy, které mají jiný justiční systém a rozdělují peníze jinak: „Albánie, Ázerbájdžán, Bulharsko, Moldavská republika, Spojené království-Skotsko a Ukrajina (převážně země skupiny A) vynaložily více než 35 % svého rozpočtu na státní zastupitelství. Na Kypru představuje rozpočet určený pro státní zastupitelství 62 % rozpočtu soudního systému,“ komentuje zpráva.
„V průměru členské státy a subjekty vynakládají přibližně 2/3 svého rozpočtu na soudní systém na soudy, přibližně 25 % na státní zastupitelství a zbytek na právní pomoc (11 %). Podíl právní pomoci se zdá být vyšší v bohatších zemích a pohybuje se od 3 % ve skupině A do 24 % ve skupině D,“ uvádí dále zpráva.
ČR utratí za soudy již zmíněných 80% rozpočtu na soudní systém, konkrétně 61 euro na obyvatele, což je 0,23% HDP. Jde o částku nad mediánem států Rady Evropy.
Naopak jako podhodnocené vychází z přehledu české státní zastupitelství, kam jde z rozpočtu na soudní systém část ze zbylých dvaceti procent. Spolu s částkou na právní pomoc se tedy státní zastupitelství pohybuje pod mediánem Rady Evropy, uvádí se na profilu země.
Kam u soudů peníze míří? Na platy
Rozpočet soudů podle zprávy zahrnuje různé složky, včetně platů soudců i nesoudců, údržbu soudní budov, investice do nových zařízení, elektronizace, výdaje související se soudnictvím, školení a vzdělání a další různé náklady. „Na platy je v průměru vyčleněno 68,8 % soudního rozpočtu, 9,4 % na údržbu soudních budov, 6,9 % na výdaje související se soudnictvím, 5,9 % na informatizaci, 1,8 % na nové stavební investice, 0,6 % na školení a vzdělávání a zbývajících 6,6 % pokrývá ostatní výdaje,“ uvádí zpráva.
„V roce 2022 celkem 89 % států outsourcovalo alespoň jednu službu. Toto procento stabilně roste od roku 2012, kdy činilo 79%,“ uvádí zpráva.
Irena Válová
