Poslance čeká nové hlasování o vládní novele omezující soudní rozhodování v senátech s přísedícími, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Špičky justice veto prezidenta překvapilo. Systém přísedících totiž většina soudců, kteří s nimi přišli do styku, hodnotí jako nefunkční. „Myšlenka přísedících zní hezky, ale v praxi již delší dobu z řady důvodů moc nefunguje a v současné podobě již nemůže pokračovat. Stát má jen dvě možnosti – buď přísedící zrušit či radikálně omezit, anebo pravidla výběru a fungování přísedících předělat a hlavně do toho nalít spoustu peněz. Úprava, která se nyní projednává, je tak jedním z legitimních řešení současného nefunkčního systému,“ řekl České justici místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk.
Podle předsedy Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho je ve většině případů třeba spíše posílit odborný pohled. Souhlasí s tím, že laický pohled může být přínosný u případů s lidským rozměrem. „U těchto případů ale přísedící zůstávají,“ upozornil. Poslanci mohou veto prezidenta přehlasovat většinou, návrh však již měnit nemohou.
Nízké honoráře a aktivita, která zajímá převážně nepracující seniory. Tak už roky hodnotí institut laických přísedících většina soudců. Vláda zrušení prosadila jako součást snižování byrokracie, očekávala osmimilionovou roční úsporu. Přísedící by podle novely nemohli spolurozhodovat v civilní oblasti už ani pracovněprávní spory a přestali by působit v trestních senátech okresních soudů. U těchto soudů by řízení vždy konal samosoudce. Omezení laického prvku se v novele týká také některých trestních řízení před krajskými soudy. Novela prošla celkem hladce Poslaneckou sněmovnou i Senátem a proto veto prezidenta všechny zaskočilo.
Proti omezení přísedících se v připomínkovém řízení vyslovily některé soudy. Na České justici argumenty prezidenta podpořil například soudce Okresního soudu v Kolíně Marek Jäger. „Spíše se proto zdá, že se hranice mezi zastánci a odpůrci přísedících více kryje s hranicí mezi soudci a soudními funkcionáři, ať současnými nebo bývalými, ovšem s výjimkou vysokých soudů. Vždyť Nejvyšší soud opakovaně vyslovil přesvědčení o prospěšnosti laického prvku v soudnictví, třeba i v povýtce zanedbané podobě, jakou máme nyní,“ uvedl.
Podle Pavla by stálo za zvážení, zda systém laických přísedících nezlepšit, než jej tak výrazně omezit. „Rovněž se domnívám, že přijetí tak důležité změny v soudnictví jako jednom z pilířů demokracie měla předcházet podrobná politická debata tak, aby předloha měla větší oporu i v hlasech opozice,“ dodal prezident. O rušení přísedících se ale v justici debatuje už řadu let. Kde se Pavlův razantní názor na omezení přísedících vzal, soudci netuší. „Se mnou věc pan prezident nediskutoval,“ říká předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy a dodává, že prezidentovi již při jeho vstupu do úřadu konzultace témat trápících justici nabízel. Pavlovi s otázkou soudnictví a spravedlnosti nejčastěji radí konzultační panel v čele s Janem Kyselou.
Válková varuje před zapouzdřením
Činnost přísedících chtěla omezit nejen současná vláda Petra Fialy (ODS), ale návrh byl na stole už za předchozí vlády Andreje Babiše a ministryně spravedlnosti Marie Bneešové. Proti teď byla ale opozice v čele s exministryní spravedlnosti Helenou Válkovou. Ta obvinila vládu z toho, že podlamuje důvěru ve spravedlivost rozhodování. „ANO bude hlasovat většinově (doufám) pro jeho veto, protože jsme hlasovali pro můj pozměňovací návrh, kterým jsem se pokusila „vrátit přísedícíc do hry“, tzn. laicky prvek zachovat v českém soudním systému, neboť jinak hrozí reálné „zapouzdření justice“, odtržení od veřejnosti, což by prohloubilo nedůvěru vůči profesionálním soudcům,“ napsala v pondělí České justici Válková.
Podobně mluví i předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. „My jsme proti tomu návrhu vystupovali dlouhodobě, nepovažujeme ho za správný, protože nesmyslně mění základní prvek justice, a to může vést v konečném důsledku až ke ztrátě důvěry v některá rozhodnutí. Veto pana prezidenta určitě podpoříme,“ napsala České justici v úterý.
Z řad soudců podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry varovala před omezením činnosti přísedících jen menšina. Byli to zejména ti, kteří s laickými přísedícími nikdy nesoudili, uvedl s tím, že takový názor tedy pokládá spíše za akademický. Upozornil, že k omezování činností přísedících dochází i jinde v Evropě.
Pavel využil svého práva vrátit zákon Parlamentu poprvé za téměř rok a půl ve funkci. „Přijatou úpravu považuji za nekoncepční, nedostatečně a nepřesvědčivě odůvodněnou a v kontextu evropské právní kultury za krajně neobvyklou,“ poznamenal dále prezident. Nedostatky současné právní úpravy soudních řízení, související s institutem přísedících spíše okrajově, po plánované redukci počtu přísedících podle Pavla nezmizí. Ve svém stanovisku argumentoval i právní teorií.
U krajských soudů by podle předlohy přísedící nadále působili v prvostupňových trestních řízeních o zvlášť závažných zločinech. Jde o úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let odnětí svobody – tedy například vraždy a závažnější případy loupeži, znásilnění a zabití. Výjimkou ale budou majetkové a hospodářské trestné činy, u nichž se podle důvodové zprávy předpokládá vysoká odborná náročnost projednávané věci. Účast přísedících by byla u krajských soudů výslovně možná také v prvním stupni řízení o trestném činu vraždy novorozeného dítěte matkou.
Eva Paseková
