Uložení trestu odnětí hodnosti je zásah do osobního stavu příslušníka, který ztrácí bezúhonnost. Vzniká překážka ke znovupřijetí do kteréhokoli bezpečnostního sboru, uvedl náměstek policejního prezidenta k případu příslušníka národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Tomu byla odňata hodnost až poté, co sám ukončil služební poměr, protože ukradl potraviny v Kauflandu. Nikdo není soudcem ve vlastním případu, vzkázal náměstek policejního prezidenta k argumentům muže.
S argumenty ředitele NCOZ, Městského soudu v Praze i náměstka policejního prezidenta se ztotožnil Nejvyšší správní soud, když zamítl kasační stížnost dnes už bývalého příslušníka proti odebrání hodnosti podplukovníka.
Úplný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze 16. října 2024 je zde.
Kázeňský trest odnětí hodnosti podplukovníka udělil příslušníkovi ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu za to, že v době mimo službu ukradl v prodejně Kaufland potraviny za 771 korun.
Věci postupně ukládal do kartonové krabice v nákupním košíku na kolečkách, který zaparkoval mimo dosah kamer. Ze zboží sejmul bezpečnostní štítky a u samoobslužné pokladny zaplatil jen 14,80 korun. Část ukradeného chybně namarkoval, místo bagety označil rohlíky a místo broskví cibuli řezanou, popisuje techniku krádeže rozsudek.
Zbytek zboží nechal v krabici, chybně namarkované zboží vložil zpět do krabice a bez zaplacení zbytku zboží prošel prostorem pokladen. Poté byl při odchodu z prodejny zastaven pracovníky ostrahy.
Za steak s broskví nakonec zaplatil
Co vše bylo v krabici příslušníka nalezeno, vypočítává rozsudek: 2 kusy maso Rumpsteak o celkové hmotnosti 430 g za celkem 160,95, broskve o celkové hmotnosti 646 g za 18,67 Kč, 2 kusy sýru Cheddar plátky za celkem 123,80 Kč, 3 kusy sýru Leadamer Light, 2 kusy bagety fitness za celkem 25,80 Kč, 5 kusů tyčinka proteinová (60 g) za celkem 184,50 Kč (36,90 Kč/kus) a 1 kus salámu Křemešník 80 g za 41,90 Kč.
Příslušník nakonec způsobil obchodu škodu pouhých 407,20 Kč, neboť „následně v prodejně uhradil kartou částku ve výši 179,62 Kč za maso Rumpsteak a za broskve“.
Sám se hodnosti nevzdal, a proto se mohl vrátit do služby
Jak dále vyplývá z rozsudku, muž s titulem inženýra svůj pracovní poměr u NCOZ sám ukončil. Přesto se odvolal k Městskému soudu v Praze proti rozhodnutí o odebrání hodnosti. Byl přesvědčen, že když sám ukončil služební poměr, mělo být řízení s ním o odebrání hodnosti zastaveno. Hodnost podplukovníka mu už nelze odebrat.
K tomu zpochybňoval důkazní řízení o přestupku, protože nebyly dohledány originály účtenky od jeho nákupu a před soudem nebyl přehráván záznam z kamery v obchodu. Dále se hájil tím, že byl pod vlivem vedlejších účinků Tramadolu a Diazepamu.
Městský soud v Praze s jeho argumentací nesouhlasil. Podle soudu, přestože rozhodnutí ředitele NCOZ nešlo exekučně vykonat, jelikož služební poměr žalobce již skončil, vyvolávalo právní účinky, na jejichž základě okamžikem právní moci tohoto rozhodnutí nebylo možné na žalobce pohlížet jako na podplukovníka.
Protože muž se sám hodnosti nevzdal, mohl v budoucnosti požádat o znovupřijetí ke sboru.
Seznam kradeného zboží sepsala hlídka Policie ČR
Soud nepřisvědčil ani pochybnostem o krádeži. „O řádně zjištěném skutkovém stavu věci nepanovaly důvodné pochybnosti. Tvrzení žalobce, že se zamýšlel vrátit i se zbožím zpět do prodejny přes oddělení ovoce a zeleniny a za zbytek zaplatit, městský soud označil za účelová,“ stojí v rozhodnutí.
Příslušník se nechoval podle kamerových záznamů zmateně, nezamýšlel se co nejkratší cestou se vrátit k pokladnám a zaplatit. „Opatřit originály účtenek nebylo účelné, jelikož z kamerových záznamů bylo po celou dobu jasně patrné, jaké zboží bylo v krabici, čemuž odpovídaly rovněž kopie a úřední záznamy sepsané hlídkou Policie České republiky,“ vysvětlil soud.
Městský soud v Praze rovněž poukázal na odlišnosti řízení o kázeňském přestupku a řízení o přestupku
Je možné vzít služební hodnost osobě, která není příslušníkem?
Muž však trval na svém. Jak uvedl v kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu, služební hodnost je podle něho úzce spjata s existencí služebního poměru. Podle zákona o služebním poměru se služební poměr zakládá rozhodnutím služebního funkcionáře, které obsahuje také jmenování do služební hodnosti. Každé služební hodnosti pak odpovídá hodnostní označení.
„Závěr městského soudu o tom, že se ukončením služebního poměru nevzdal své služební hodnosti, je tak absurdní. V důsledku této argumentace by i po zániku služebního poměru příslušníkovi náležel nárok na výkon služebního místa, na služební příjem a na používání hodnostního označení,“ uvedl doslova v kasační stížnosti.
Muž podle svého vyjádření nepopírá obecnou pravomoc odvolacího orgánu rozhodnout o odvolání i poté, co příslušník ukončil služební poměr. „Odnětí služební hodnosti osobě, která již není příslušníkem bezpečnostního sboru, je podle něj nemožné,“ uvedl v rozsáhlé kasační stížnosti bývalý příslušník.
Trest odnětí hodnosti, ztráta bezúhonnosti, návrat nemožný
Naopak žalovaný náměstek policejního prezidenta pro službu kriminální policie v argumentaci oponoval: „Smyslem trestu odnětí služební hodnosti není ukončení služebního poměru. Za dobrovolné uznání viny za jednání, které má znaky přestupku, pak nelze považovat ani postup stěžovatele, který ukončil služební poměr na vlastní žádost, jelikož by tím byly porušeny všechny principy demokratického právního státu a princip nemo iudex in causa sua (nikdo není soudcem ve vlastním případě).“
Kázeňský trest odnětí služební hodnosti jako nejpřísnější sankce spočívá jednak v samotném prohlášení viny za některé z jednání podle zákona o služebním poměru a rovněž v zásahu do osobního stavu příslušníka, který již nadále není oprávněn vykonávat služební činnost a nést svou služební hodnost.
„Uložením trestu odnětí služební hodnosti dále vzniká překážka případného opětovného znovupřijetí bývalého příslušníka do služebního poměru shodného či jiného bezpečnostního sboru, jelikož ztratil kritérium bezúhonnosti,“ uvedl náměstek policejního prezidenta.
Služební funkcionář vydal rozhodnutí před koncem poměru
Nejvyšší správní soud se s argumentací stěžujícího si bývalého příslušníka neztotožnil: „Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatel nerozlišuje mezi rozhodnutím o trestu odnětí služební hodnosti a mezi rozhodnutím o propuštění ze služebního poměru podle § 42 odst. 1 písm. e) zákona o služebním poměru,“ uvedl Soud.
Logickým následkem trestu odnětí hodnosti je propuštění ze služby. Takový příslušník ztrácí kritérium bezúhonnosti a nelze ho ani znovu přijmout.
Současně nelze souhlasit s tím, že smyslem trestu odnětí služební hodnosti je právě ukončení služebního poměru, což „z povahy věci nelze opakovat v případě, kdy již příslušníkem bezpečnostního sboru nebyl“, uvedl dále Soud.
„V posuzovaném případě stěžovatel k vlastní žádosti ke dni 30. 9. 2021 ukončil svůj služební poměr, přičemž rozhodnutí služebního funkcionáře bylo vydáno dne 9. 8. 2021,“ objasnil Nejvyšší správní soud. Služební funkcionář tedy rozhodl ještě v době, kdy muž byl příslušníkem sboru.
Tvrdil, že nakupoval zcela standardním způsobem
Smyslem trestu odnětí služební hodnosti je konstatování pozbytí jedné ze základních podmínek trvání služebního poměru, a to i do budoucna ve vztahu k případnému usilování bývalého příslušníka bezpečnostního sboru o znovupřijetí do služebního poměru, shodl se Soud s náměstkem policejního prezidenta.
Rovněž argumentaci o chybějících originálech účtenek a o nepřehraných kamerových záznamech NSS odmítl. Konkrétní skladba zboží, které měl při předmětném incidentu uložené v papírové krabici, byla dostatečně zjištěna pracovníky ostrahy předmětné prodejny panem T. a panem V., uvedl Soud a podotkl, že muž byl vyzván k úhradě zboží.
„Stěžovatel však sdělil, že si část tohoto zboží již nepřeje a zaplatil pouze za maso a broskve,“ shrnul Nejvyšší správní soud. Z kamerového záznamu nepůsobil muž jako pod vlivem prášků, byl vyrovnaný a klidný. „Ostatně tvrdil, že nakupoval zcela standardním způsobem,“ stojí v části rozsudku NSS, která se týká psychického stavu muže.
Irena Válová
