Opakovaně odeslat odpor a další přípisy ve správním řízení bez podpisu je obstrukce a zneužití práva. Takový byl případ muže, který jel po dálnici rychlostí 196 km/hod a byl odsouzen k půlročnímu zákazu řízení. Krajský úřad Kraje Vysočina s kasační stížností u NSS neuspěl. A to ani s odkazem na podobnou judikaturu. Úřad nevyzval k odstranění vad, ale dále jednal, jako kdyby muž odpor podepsal. Muž fakt, že odpor nepodepsal, napadl u soudu.
Muži ve škodovce byla na D1 dvě hodiny po poledni u Valašského Meziříčí směrem na Prahu naměřena rychlost 196 km/hodinu. V přestupkovém řízení mu příkazem Městský úřad ve Valašském Meziříčí uložil pokutu šest tisíc korun a zákaz řízení motorového vozidla na půl roku.
Muž podal proti příkazu odpor, pod který se ovšem nepodepsal. Úřad jeho osobu i napadený příkaz identifikoval a na základě odporu pokračoval dále v řízení. V něm vydal stejné rozhodnutí o dvou trestech a navíc muži uložil zaplatit náklady řízení. Odvolání muže zamítl Krajský úřad Kraje Vysočina.
Nejprve nepodepsal, pak u soudu napadl nepodpis
Muž poté napadl žalobou u Krajského soudu v Brně rozhodnutí jako nezákonné. Protože odpor, který podal proti rozhodnutí úřadu ve Valašském Meziříčí, nepodepsal.
Jak vyplývá z rozsudku, muž ve skutečnosti nepodepsal žádný přípis ani podání. „Byl uznán vinným ze spáchání přestupku příkazem, proti němuž byl podán odpor, který ovšem nebyl podepsán. Rovněž nebyla podepsána ani následná žádost o nařízení ústního jednání ze dne 30. 11. 2020,“ shrnuje NSS žalobu.
Chybějící podpis označil muž za vadu, pro kterou nešlo pokračovat v řízení. Úřad ho měl vyzvat k odstranění nedostatku podání, tedy k doplnění podpisu. To však neučinil, a proto nemohl pokračovat v řízení, cituje mužovu žalobu soud.
KS: Možná účelové, ale pro řízení vadné
Krajský soud shledal tuto námitku důvodnou. „Podle § 37 odst. 2 správního řádu je podpis náležitostí podání. Jestliže tato náležitost chybí, má správní orgán vyzvat podatele k odstranění vady podání podle § 37 odst. 3 správního řádu. To však správní orgán I. stupně neučinil,“ uvedl KS v Brně.
„V případě chybějícího podpisu na odporu a nezhojení této vady nemůže odpor vyvolat žádné právní účinky. Správní orgán I. stupně měl podle krajského soudu pokračovat v řízení pouze v situaci, kdy by došlo k doplnění podpisu na odporu. Stejné závěry platí i pro nepodepsanou žádost o nařízení ústního jednání. Ač se krajskému soudu jevila námitka ohledně vady podpisu na odporu jako účelová, šlo o natolik závažnou vadu, kvůli níž nebylo možné pokračovat v řízení o přestupku,“ uvedl KS v Brně s odkazem na judikaturu NSS.
Soud rozhodnutí zrušil a vrátil k dalšímu řízení na Krajský úřad Kraje Vysočina.
Kraj Vysočina: Sám žalobce jednal, jako kdyby byl odpor účinný
Proti rozhodnutí podal Kraj Vysočina kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu s odkazem na podobné případy, kdy žalobu za podobných okolností soud zamítl. „I zde byl žalobce v probíhajícím řízení o přestupku po podání nepodepsaného odporu aktivní, dařilo se mu doručovat. .. Sám krajský soud posoudil danou námitku spíše jako účelovou, avšak nezabýval se otázkou, zda zjištěná vada vyvolala nezákonnost rozhodnutí o přestupku,“ uvedl Krajský úřad.
Rovněž upozornil na závěry judikatury NSS které jsou na věc použitelné, neboť i zde si žalobce „vzpomněl“ na chybějící podpis odporu až v žalobě, a to poté, co „ve správním řízení aktivně využíval svých procesních práv“. „Sám žalobce totiž ve správním řízení jednal tak, že považoval odpor za účinný,“ argumentoval Krajský úřad Kraje Vysočina před NSS.
NSS: Správní orgán měl vyzvat k odstranění vady
Jenže Nejvyšší správní soud s odkazem na další svoji judikaturu shledal stížnost za nepřijatelnou. „Neshledal žádné pochybení krajského soudu, které by svědčilo o přijatelnosti kasační stížnosti. Z rozsudku jasně a srozumitelně vyplývá reakce krajského soudu na jednotlivé námitky,“ uvedl NSS.
Poté NSS znovu citoval správní řád: „Podle § 37 odst. 2 správního řádu musí podání vůči správnímu orgánu obsahovat i podpis osoby, která je činí. Podle § 37 odst. 3 správního řádu pak platí, že nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu,“ uvedl NSS.
„Podpis je tedy nutnou náležitostí podání, přičemž jeho nedostatek je vadou, která je odstranitelná skrze výzvu k doplnění podání. Obecně tedy platí, že nebyl-li podaný odpor podepsán, bylo primární povinností správního orgánu vyzvat žalobce k odstranění vady,“ dodal k tomu NSS.
Opakované nepodepsané podání je zneužití práva
Krajský soud v tomto případu dovodil, že řízení o přestupku bylo zatíženo natolik závažnou vadou, pro kterou nebylo možno v řízení vůbec pokračovat, což samo o sobě dává důvod ke zrušení napadeného rozhodnutí s tím, že ani následný postup žalobce v řízení takovou vadu nemůže zhojit, uvedl v rozsudku NSS.
Poté doplnil o stanovisko rozšířeného senátu NSS,, že „podává-li stejná osoba jako účastník či jako zmocněnec opakovaně listinná podání bez podpisu, není procesní chybou, pokud správní orgán nepostupuje podle § 37 odst. 3 správního řádu a osobu nevyzve k odstranění nedostatku podání.“
„Stejné závěry platí i pro osoby nějakým způsobem spojené s osobami tyto obstrukční taktiky využívajícími. Takovéto podání je v těchto výjimečných případech zneužitím práva, nepožívá právní ochrany a nevyvolá samo o sobě žádné procesní důsledky,“ uvedl Nejvyšší správní soud.
Úřad ale jednal, jako kdyby nepodepsané podání bylo perfektní
Jenže v tomto případu byly okolnosti jiné, když muž vůbec nebyl vyzván k doplnění podání, a Úřad přesto dále vedl řízení o přestupku. „Žalobce sice byl v pokračujícím řízení částečně aktivní a až do podání žaloby nerozporoval právní účinky podaného odporu, avšak současně ve správním řízení nikdy nepotvrdil, že by nepodepsaný odpor skutečně podal on,“ uvedl doslova NSS.
Ze spisu rovněž nebylo možné prokázat, že by stejná osoba (ať už žalobce, anebo jeho zmocněnec) v jiném řízení opakovaně podávala listinná podání bez podpisu. Takže není prokazatelné, že „by nepodepsaný odpor byl účelově obstrukčním podáním, jež má parametry zneužití práva“.
Krajský úřad naopak k podanému odporu přistoupil jako k perfektnímu podání, dodal Soud. „Skutečnost, že žalobce námitku ohledně vady postupu správních orgánů uplatnil až v soudním řízení, není pro posouzení věci relevantní. Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je totiž na žalobci, zda si ponechá určitou námitku až do soudního řízení,“ uvedl na závěr Nejvyšší správní soud.
Stížnost Krajského úřadu shledal Soud nepřijatelnou s tím, že muž má jako úspěšný žalobce nárok na náhradu nákladů. Muž, který se nepodepsal, však žádný nárok nevznesl.
Irena Válová
