Mezi rizika použití umělé inteligence (AI) v justici patří například ochrana soukromí a bezpečnosti informací, ohrožení transparentnosti rozhodnutí nebo riziko diskriminace těch, kteří by k technologii v řízení neměli přístup. Přínosem může být rychlejší rozhodování, automatizace rutinních úkolů a snížení administrativní zátěže pro soudy. Na dnešní konferenci o umělé inteligenci v justici to řekl místopředseda Vrchního soudu v Praze Roman Horáček.
„Pokud se budeme domnívat, že rozhodnutí nevytvořil soudce, ale umělá inteligence, budeme o něm přirozeně pochybovat,“ řekl Horáček.
Použití AI v justici podle něj vyvolá nejen právní, ale i etické otázky, na které bude nutné odpovědět. „Je soud od toho, aby zajistil účastníkovi přístup k AI v případech, kdy ho druhá strana mít bude?“ uvedl místopředseda jednu z nich. Právě otázky etiky a transparentnosti považuje Horáček za klíčové.
Místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová upozornila na to, že umělá inteligence nesmí nahradit rozhodovací činnost soudců. Náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák uvedl, že umělá inteligence může být v justici užitečná, musí ale být spolehlivá.
Mohlo by vás zajímat
