Evropský parlament Foto: Steven Lek/Wikimedia

Nový Evropský parlament odmítl plán na snižování některých výdajů

Evropský parlament se postavil se proti plánu Rady Evropské unie respektive 27 členských zemí snížit některé výdaje. Vadí mu třeba škrty, které by se týkaly programu Erasmus a Horizon Europe.

Evropská komise, Rada EU a Evropský parlament zatím mají rozdílné představy o rozpočtu Evropské unie. Parlament ve středu odhlasoval částku na výdaje pro rok 2025 ve výši 153 miliard eur (asi 3,8 bilionu korun) a částku na závazky 201 miliardy korun. Tím sbor 720 poslanců, z nichž řada je nových, potvrdil své ambice udržet výdaje na vyšší úrovni, než si představuje komise a členské země.

Poslanci se například rozhodli, že nedovolí sáhnout na výdaje na program výměnných studijních stáží Erasmus a grantový program pro výzkum a inovace Horizon Europe. Těchto programů se totiž měly týkat škrty ve výši 1,52 miliard eur, které v září navrhla Rada v položkách závazků oproti původnímu návrhu rozpočtu, předloženému Komisí. Nižší příděly mají podle zářijového postoje Rady zasáhnout okruhy Jednotný trh, inovace a digitální technologie či třeba Soudržnost, odolnost a hodnoty. Rada ve svém stanovisku uvedla, že škrty „se zaměřují na snížení položek, které byly navýšeny ve srovnání se schváleným rozpočtem na rok 2024, zejména s cílem předejít rizikům, pokud jde o absorpční kapacitu, a omezit zvýšení výdajů na podporu na dvě procenta ve srovnání se schváleným rozpočtem na rok 2024“.

Reprezentanti evropské sedmadvacítky, zastoupení v Radě, naopak navrhli zvýšení položek závazků do okruhů Migrace a správa hranic, bezpečnost a obrana a sousedství a svět.

Závazky představují právní příslib vynaložit peněžní prostředky na činnosti, jejichž provádění se uskutečňuje v průběhu několika rozpočtových roků. Platby pokrývají výdaje vyplývající ze závazků, které byly do rozpočtu EU zapsány během běžného rozpočtového roku a minulých rozpočtových let.

Komise, europoslanci i členské země to vidí jinak

Názorová odlišnost na podobu rozpočtu Evropské unie na příští rok ale panuje i mezi Evropskou komisí a členskými zeměmi. EK navrhuje pro příští rok výdaje na závazky 199,7 miliardy eur, tedy o 10,3 miliardy více, než je naplánováno v letošním rozpočtu, zatímco členské státy se v Radě EU shodly na 191,5 miliardy eur. Na platby EK naplánovala 152,6 miliard eur a členské státy 146,2 miliardy.

Europarlament a Rada EU nyní mají asi tři týdny na to, aby se dohodly na konečném znění návrhu rozpočtu. Pokud dohadovací výbor k žádnému kompromisu nedospěje, bude muset Evropská komise přijít s novým návrhem.

Evropští poslanci a Rada EU budou hlasovat také o návrhu vyčlenit přes 18 miliard eur na pomoc sedmi zemím včetně České republiky, jež v září postihly povodně. Návrh den před zasedáním k rozpočtu navrhla Evropská komise.

Pro letošní rok byly celkové závazky unijního rozpočtu schváleny na 189,39 miliardy eur. Největší část z toho (74,56 miliardy eur) směřovala na podporu soudržnosti, odolnosti a hodnot. Druhá největší (57,34 miliard) na péči o přírodní zdroje a životní prostředí.  V příštím roce má nejsilnější proud peněz z unijního rozpočtu – 53,8 miliardy eur – podle návrhu Evropské komise směřovat na agrární politiku. Na druhém místě je co do výdajů kohezní politika na podporu strukturálně slabých regionů a vyrovnávání sociálních rozdílů. Sem má poputovat 49,2 miliardy eur.

Ivana Pečinková