Napravit rovnováhu mezi lidmi a životním prostředí. To je cílem nařízení o obnově přírody, které v červnu po bouřlivé debatě přijala Rada EU. Pro Česko to znamená zvýšit množství stromů ve městech, obnovit rašeliniště i kilometry volně tekoucích řek. Do krajiny chce také přimět vrátit se ptáky nebo včely. Jak k zákonu přistoupit a kde se do revitalizace pustit, bude od října řešit pět pracovních skupin.
Pracovní skupiny by na úkolu měly pracovat dva roky. „Biodiverzita nám klesá, reprezentovaná i indexy polních ptáků a podobně, retenci vody máme zhruba na polovině,“ popsal na semináři zaměřeném na implementaci nařízení o obnově přírody před několika týdny pirátský náměstek ministra životního prostředí Jiří Lehejček.
Poukázal přitom na současnou povodňovou situaci. Zatímco běžně půda v kvalitním stavu zadrží v jednom metru krychlovém 400 litrů vody, dnes jsme v Česku zhruba na 200 litrech. I proto je podle něj třeba ekosystémy obnovit.
„Aby nebyly jen pro biodiverzitu, ale také součástí integrované ochrany obyvatelstva, aby krajina byla bezpečná a činila nám co nejméně stresu,“ vysvětlil.
Mohlo by vás zajímat
Více motýlů, ptáků, stromů
Právě snaha zmírnit změnu klimatu a dopady s ní spojených přírodních katastrof jsou důvody, proč Evropská unie nařízení přijala. Cílem je zavést do roku 2030 opatření na obnovu alespoň 20 procent pevninských a mořských oblastí v Evropské unii, do roku 2050 pak úplně všech ekosystémů, které obnovu potřebují. Pro kontext: Podle Evropské komise je v současnosti 80 procent všech přírodních stanovišť a 70 procent půdy na území EU ve špatném stavu
Nařízení přináší právně závazné požadavky. Členské země musí společně kromě již zmíněného také třeba zvrátit úbytek opylovačů, jako jsou motýli, brouci nebo včely, nebo posílit biologickou rozmanitost v zemědělských ekosystémech. Například od roku 1991 totiž vymizelo téměř 30 procent lučních motýlů. A nová pravidla by měla přispět právě ke zvýšení populace motýlů, ale i polních ptáků. Tedy zvířat, na kterých je závislá i produkce potravin.
Obnova se má týkat i zemědělsky využívaných odvodněných rašelinišť. Do roku 2030 jich má Evropa obnovit 30 procent, do roku 2050 50 procent. Země, pro které by tento požadavek představoval nadměrný problém, však mohou číslo snížit. Zemědělská krajina má být rozmanitější, ať už díky remízkům nebo rybníkům, ve městech se zase mají rozšířit zelené plochy. V lesích by mělo zůstávat více mrtvého dřeva, které poskytuje stanoviště mnoha lesním organismům a přispívá k tvorbě půdy. Navíc mají členské státy do roku 2030 přispět k výsadbě nejméně tří miliard stromů po celé EU.
V poslední řadě se nařízení týká také řek. Ty dnes v Evropě obsahují přes milion umělých překážek, jako jsou přehrady, jezy a stupně. To však narušuje pohyb vody, sedimentu, ryb a dalších organismů. Cílem proto je řadu bariér odstranit a obnovit nejméně 25 000 kilometrů volně tekoucích řek po celé EU.
Dané cíle, flexibilní cesta k nim
Jak toho členské země dosáhnou, je na nich. Některé cíle, třeba právě zmíněné řeky, jsou společné pro celou Evropskou unii. Každá země tak má přispět dle svých možností. U řek je odhad pro Česko mezi 500 až 900 kilometry, počítá se převážně s obnovou částí menších toků ve výše položených oblastech. Jinde nařízení počítá s procenty, která jsou pro každou zemi stejná. Je však na nich, jaké lokality pro obnovu zvolí.
A právě cíl tyto oblasti nalézt, má pět pracovních skupin, které dalo dohromady ministerstvo životního prostředí společně s ministerstvem zemědělství. Věnovat se budou vždy jedné z oblastí od lesů přes řeky až po zemědělské plochy. Zastoupení v nich mají zástupci lesníků, vodohospodářů, ale také akademiků a neziskových organizací. Čas mají do 1. září 2026. To je totiž lhůta, do které mají národní země dodat své národní plány obnovy přírody k posouzení Evropské komisi.
Výzvou přitom není jen místa vybrat a obnovit je, ale také sledování výsledků těchto snah. U řady ukazatelů je totiž třeba vylepšit monitorovací systém.
Těžká cesta k přijetí
Nařízení o obnově přírody spadá pod sadu iniciativ známou jako Zelená dohoda pro Evropu. Evropský parlament jej schválil letos v únoru, tedy několik měsíců před volbami. Výsledek hlasování byl tehdy nezvykle těsný. Pro tehdy hlasovalo 329 poslanců, proti jich bylo 275, zdrželo se 24.
Návrh totiž odmítla podpořit velká část evropských lidovců, tedy největší frakce v Europarlamentu, podle nichž přinese neúměrnou zátěž pro zemědělce. A to navzdory tomu, že přísnost nařízení byla ve vyjednávání výrazně oslabena. Do textu se během vyjednávání EP s unijními zeměmi dostala řada výjimek či „nouzová brzda“, která ve výjimečných případech zastaví platnost některých opatření. Vypadla rovněž zmínka o minimálně deseti procentech zemědělské půdy, na nichž se má obnova přírody odehrát.
Zatímco podle kritiků přináší i finální verze příliš velkou byrokratickou náročnost, zastánci hovořili o tom, že projednávání bylo velmi zpolitizované právě kvůli blížícím se volbám.
Karolína Novotná
