Úředníci jsou kvůli nefunkčnímu systému donuceni vést stavební řízení v rozporu se zákonem. Stát může očekávat zastavování staveb a tisíce žalob o milionové náhrady škod. Stát jako investor staveb bude muset platit škody zhotovitelům. Obce, kterým úřad vydal protizákonně rozhodnutí na papíru, nikoli digitální, získaly nakonec konkurenční výhodu při získávání dotací. O českém stavebním řízení už se mluví i v cizině, což způsobí další ztráty.
Stát musí urgentně něco dělat s obdobím od 1. července 2024, kdy byl spuštěn digitální systém stavebního řízení. Ten nyní nefunguje v souladu se zákonem.
K takovým závěrům postupně docházeli účastníci středečního Kulatého stolu v Poslanecké sněmovně na téma „Odpovědnost státu za škody vzniklé v důsledku nefunkční digitalizace stavebního řízení“. Diskusi pořádal a odbornou veřejnost k ní sezval předseda ústavně-právního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO).
80 procent stavebních řízení je zdrženo
Podle dílčích výsledků ankety, jak ji uspořádal Svaz měst a obcí, dochází nyní v 80 procentech stavebních řízení ke zdržení. Stavebníci nemohli kolaudovat nebo řízení dokončit. U 25 procent stavebníků už vznikla finanční škoda. U 30 procent došlo k problémům s financováním kvůli nefunkčnímu stavebnímu řízení. Po města a obce je to problém jak na jejich straně, tak na straně stavebníka, uvedla výkonná ředitelka Svazu města a obcí Radka Vladyková.
Také města a obce jsou investory a stavebníky, jejich stavby se týkají infrastruktury, škol, školek či zdravotnických zařízení, většinou pomocí dotací. Jejich podmínkou je úspěšné a zákonné stavební řízení. Takové řízení v současnosti nelze zajistit.
Na základě nezákonně vedeného stavebního řízení například katastrální úřady začaly vracet žádosti o vklady. Jak je to možné? „Systém nevydává časové razítko. Katastr to jistou dobu toleroval, ale nyní začal vracet. Stavební úřady začaly vydávat znovu gumová razítka,“ uvedla Radka Vladyková příklad jednání v rozporu se zákonem, který už gumové razítko nezná. Takže nově začnou stavební úřady vydávat další papír. Což je rovněž v rozporu se zákonem.
Mohlo by vás zajímat
Podle Rady Vladykové jsou úředníci přinuceni „někde zákon ohnout“, ale nikdo se tím nechce vážně zabývat. „I když kolaudace nebyla vydána správně, jedná se jako kdyby byla správně vydána,“ uvedla ředitelka Svazu měst a obcí doslova. Z její zkušenosti šlo příkladně o kolaudace mateřských školek či škol, kdy stavební úřad musel vydat něco v listinné podobě, což je v rozporu se zákonem. Často jsou stavby postaveny z dotací, na které ovšem není nárok, takže žalobní situace není optimální.
Bude nás to dobíhat celá léta, protože kdykoli v následujících letech může nastat kontrola dotací z EU nebo kontrola NKÚ a přezkoumat celý spis, uvedla Radka Vladyková. Škody podle ní budou obrovské.
Stát jako investor zaplatí u zastavených staveb miliony
Na reálné riziko milionových a vyšších škod a následných žalob upozornila ve svém příspěvku Hana Nevřelová ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Ta upozornila, že zdaleka největším stavebníkem – investorem je sám stát. Na druhé straně staveb jako Barrandovský most, dálnice, mosty stojí zhotovitel. Zhotovitel se se stavebním řízením nesetkává jen na jeho začátku a konci, jak je převážně prezentováno. Každá změna záměrů, nález munice, archeologické vykopávky, vynucená změna projektu, zkušební provoz, předání do dočasného užívání, to vše je rozhodnutí stavebního úřadu, uvedla.
Kdo v těchto případech nese riziko povolování? Podle Nevřelové smlouvy obvykle riziko dělí mezi stát nebo obec a zhotovitele. Nebo riziko nese zhotovitel, pokud získává sám povolení, jako tomu bylo například v případě pražských tunelů.
Jaké jsou důsledky včas nevydaného povolení? Zhotovitel má nárok na náhradu nákladů, které mu tím vzniknou. Jsou to časové nároky v případech zastavení stavby, kdy musí na miliardové zastavené stavbě udržovat stroje, technologie i lidi. Tím vznikají firmám milionové škody. Ještě větší škody vznikají ve chvíli, kdy zhotovitel kvůli nefunkčnímu řízení nezkolauduje.
Nevřelová podle svých slov očekává obrovské soudní spory, které kvůli nefunkčnímu systému stavebního řízení vzniknou. Stát jako investor těchto staveb bude muset platit škody zhotoviteli.
Další typ škod jsou například škody na životním prostředí. Kdo ponese odpovědnost za tento stav? Pan ministr pro místní rozvoj přece věděl, co je to za systém, jaké má návaznosti a dopady, reagovala ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková. Podle ní může dojít i platební neschopnosti obcí.
Na škody způsobené celém u řetězci subdodavatelů včetně těch nejmenších firem pak upozornil tajemník Hospodářské komory Ladislav Minčič.
Žalovat je nutné ministerstvo pro místní rozvoj
Na příčinnou souvislost u prokazování způsobené škody nebo újmy se ve svém vstupu soustředil advokát JŠK, Advokátní kancelář s.r.o. Martin Sztefek. Podle jeho slov v minulosti Nejvyšší soud nepřipouštěl pravděpodobnost, tedy jak by to bylo, kdyby se něco stalo nebo nestalo. Upozornil rovněž na otázku nahraditelné škody jako je třeba ušlý zisk a zda k němu nesprávný úřední postup vede.
V právní reflexi situace pokračoval Pavel Černý z Frank Bold Advokáti s.r.o.. Podle jeho vyjádření ne každá vada digitalizace stavebního řízení může být příčinou způsobené škody podle zákona. Takovou příčinou musí být nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, jehož příčinou je digitalizace. Musí jít o příčinu podstatnou. Například průtahy působí majetkovou škoda a nemajetkovou újmu.
Se žalobou je nutné obracet se v každém případě na ministerstvo pro místní rozvoj a pak na územně správní celek a poté na konkrétního úředníka, uvedl Pavel Černý s tím, že si takový soud, který bude za škody způsobené digitalizací soudit úředníky, nedovede představit.
Spolky mají šanci snadno zastavovat kontroverzní stavby
Může být vydáno nezákonné rozhodnutí, když systém například nepoznává pozemky nevydává rozhodnutí ve lhůtě? Úřady si informace mohly vyměnit papírově. Mohly, ale neudělaly to. Měl jít úředník nad rámec zákona, aby dodržel lhůtu? Nebo měl neporušit zákon a tím způsobit prodlení? Úředník musí dodržet, co výslovně říká zákon, odpověděl na to advokát Pavel Černý.
Podle účastníků diskuse momentálně nefunguje správně dálkový přístup k nahlížení do spisu, jak je popsán v zákoně. A nahlížet do spisu mohou nejen stavebníci, jejich sousedé, ale také spolky a neziskové organizace. Kdokoli to napadne, nemůže neuspět. „Ano, všichni jsou kráceni na svých právech,“ upozornil právník Pavel Černý.
Stavební řízení se týká i notoricky kontroverzních staveb jako jsou solární parky nebo dálnice investované ministerstvem dopravy. Při napadení nesprávnosti evidence stavebních postupů si lze představit, že rozhodnutí bude zrušeno kvůli nezákonnosti.
Mezinárodní pověst, úředník v pasti, škody na HDP
Jak poté upozornil Emil Holub z Clifford Chance, „téma české stavební řízení už rezonuje mezinárodně“. Právě se vrátil z mezinárodního veletrhu realitních investic Expo Real v Mnichově, kterého se účastní čtyřicet tisíc firem a kde se podle něho nemluvilo v souvislosti s Českou republikou o ničem jiném. „Škoda na pověsti už vznikla,“ řekl Emil Holub s tím, že investoři velkých staveb se České republice obloukem vyhýbají.
„Úředník je v pasti. Až někdo zruší jeho rozhodnutí, protože nepostupoval digitálně, odnese to úředník. Když úředník dodrží zákon, nevydá zase rozhodnutí,“ popsal situaci Emil Holub, podle kterého vzniknou škody na HDP. Majitelé peněz se stáhnou z lokálních investic. Tato země nebude nikoho zajímat, vůbec nikoho, řekl.
Tomu přitakal Ladislav Minčič z Hospodářské komory, podle kterého jedem prostavěný milión má trojnásobný efekt. Pokud se neprostaví, promítne se to tedy třikrát. „Výsledkem je chudnutí,“ uvedl.
Čas běží a sním roste nezákonnost
Čemu dnes čelí developer nejčastěji? Položil v závěru diskuse otázku Zdeněk Soudný z Asociace developerů. „Projekt se snaží někdo napadnout,“ odpověděl si. Poté pokračoval: „Co tady padlo, otevřelo Pandořinu skříňku. Je to návod, jak se dostat do projektů a zastavit je,“ uvedl k nefungujícímu elektronickému nahlížení do spisů.
A ještě jednu zásadní vadu má současný digitální systém: Nemá digitální stopu, která by zpětně dokázala, co a kdy úředník udělal, upozornil za investory Zdeněk Soudný.
Na to reagovala Radka Vladyková příklady, kdy auditní stopa sehrála vážnou roli: Pád Trojské lávky, případ shořelé restaurace, uvedla. Dnes se znovu škola „kolauduje gumákem“ odkázala na nefunkční digitální razítka a neexistující digitální stopy.
Podle Zdeňka Soudného si musíme položit otázku: Fungoval systém spuštěný 1. července 2024 v souladu se zákonem? A je jedno, zda částečně funguje nebo někdy funguje, podstatná je odpověď na otázku, zda funguje v souladu se zákonem.
Podívejte se, čím žije reálný svět, vyzval poté Zdeněk Soudný. Zapomeňte na poznámky pod čarou a akademické debaty. Protože jak nabíhá množství žádostí, nabíhá objem nezákonností.
Irena Válová
