Sněmovna patrně schválí zavedení dvoustupňových kárných řízení se soudci, státními zástupci a exekutory, tak aby se účastníci mohli proti verdiktu odvolat. Vyplývá to ze stanovisek ústavně-právního výboru k vládní novele, která obsahuje například také změny v kárných senátech a zavedení možnosti dohody o vině a kárném opatření. Poslanci by mohli o podobě předlohy hlasovat na schůzi, která začne příští týden.
V současnosti je jediným kárným soudem Nejvyšší správní soud (NSS) a rozhodnutí kárného senátu lze zvrátit pouze návrhem na obnovu řízení nebo ústavní stížností. Nově by podle novely vedly kárná řízení v prvním stupni Vrchní soudy v Praze a v Olomouci. Odvolacím kárným soudem by byl vedle NSS také Nejvyšší soud (NS).
Sněmovna pravděpodobně odmítne pozměňovací návrh právního výboru, který upravuje složení a početnost senátů pro prvostupňová kárná řízení. Členy by neměli být zástupci NSS a NS, jak předpokládá vládní verze. Výbor tento pozměňovací návrh Heleny Válkové a Zuzany Ožanové (obě ANO) podpořil v červnu v souvislosti s momentální opoziční většinou při jednání. Nově k němu zaujal záporný postoj.
Dohoda o vině a opatření
Novela dále zavádí možnost dohody o vině a kárném opatření. Ten, proti komu je návrh podán, v ní bude muset prohlásit, že spáchal skutek, který je předmětem dohody. Kárný senát dohodu neschválí, pokud ji bude považovat za nesprávnou či nepřiměřenou. Sněmovna by s ohledem na kladné stanovisko právního výboru měla do novely doplnit úpravu Vladimíra Balaše (STAN) o možnosti odvolání i kvůli závažnému porušení práv kárně obviněného při sjednávání dohody o vině a kárném opatření nebo v řízení o jejím schválení. Předloha také omezuje okruh případů, v nichž se soudcům a státním zástupcům dočasně zproštěným výkonu funkce zpětně doplácí část platu.
Soudcům i státním zástupcům hrozí za kárné provinění důtka, snížení platu či nejpřísnější odvolání z funkce, soudcům navíc odvolání z funkce předsedy senátu. Exekutora lze za kárný delikt postihnout napomenutím, pokutou nebo odvoláním z exekutorského úřadu.
Právní výbor doporučil plénu přidat k novele pozměňovací návrh Marka Bendy (ODS), jenž upravuje délku praxe nutnou pro jmenování do funkcí předsedů a místopředsedů soudů. Nyní je shodně pětiletá. Nově by měla být tato délka praxe předpokladem jen pro funkci předsedy Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a vrchního soudu. Předsedou krajského soudu by se mohl stát soudce s nejméně čtyřletou praxí a předsedou okresního soudu s nejméně dvouletou praxí. U místopředsedů soudů by byla podmínka praxe vždy poloviční než u předsedů.
(čtk)
