Obchodní společnosti by měly podle opozičních Pirátů uvádět ve svých výročních zprávách náklady vynaložené na lobbování. Šéf pirátských poslanců Jakub Michálek tak navrhl v úterním druhém sněmovním čtení doplnit vládní návrh zákona o pravidlech pro lobbování. Předloha předpokládá zejména zavedení registru lobbistů i lobbovaných. Opatření omezí podle vlády hrozby korupce, střetu zájmů nebo klientelismu. Platit mají od poloviny příštího roku.
Navrhovaná povinnost obchodních společností by měla podle Michálka dále přispět ke zprůhlednění lobbování. „Veřejnost bude schopna nejen identifikovat, které subjekty se snaží ovlivnit politická rozhodnutí, ale také kolik peněz na tyto snahy vynakládají,“ napsal ve zdůvodnění.
Ústavně-právní výbor navrhl už dříve vyškrtnout z výčtu lobbovaných asistenty poslanců a senátorů a členy poradních orgánů vlády kromě Legislativní rady vlády. Úprava okruhu lobbovaných vychází z principu, že by mezi nimi měly být jen osoby s rozhodovací pravomocí. Piráti chtějí nejbližší spolupracovníky zákonodárců do zákona vrátit.
Výjimky ze zákona mají dostat podle úprav právního výbor územní samosprávy, tedy kraje a obce. Eliška Olšáková (STAN) v úterý navrhla, aby ji měly i jejich organizace, jako je například Asociace krajů, Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv. Milan Brázdil (ANO) chce ze zákona vyjmout profesní komory zřízené zákonem. „Vzhledem k postavení profesních komor nelze souhlasit s tím, aby byla profesní sdružení degradována na úroveň lobbistických útvarů,“ napsal ve zdůvodnění.
Lobbování ano, ale podle pravidel
Lobbování označuje návrh zákona za legitimní součást demokratického procesu, pro kterou však aktuálně nejsou nastavena pravidla, což se odráží i na negativním vnímání lobbování. O zavedení zákonných pravidel se v Česku dlouhodobě diskutuje, v minulém volebním období Sněmovna vládní návrh schválit nestihla. Přijetí regulace lobbování do poloviny roku 2025 je podmínkou pro vyplacení peněz z Národního plánu obnovy.
Předloha vymezuje lobbování, lobbisty a lobbované. Hlavním nástrojem regulace má být zavedení registru. Lobbisté budou muset tuto činnost předem ohlásit ministerstvu spravedlnosti. Budou muset v registru uvést, v čím zájmu lobbují. Mají do něj podle vládního návrhu navíc vždy po půl roce vkládat veřejně přístupná prohlášení o lobbování, což má umožnit kontrolu veřejnosti. Poslanci chtějí administrativu související s informováním o lobbování zjednodušit. Předseda poslanců ODS Marek Benda v této souvislosti navrhl, aby lobbisté mohli uplatňovat připomínky k navrhovaným právním předpisům přímo prostřednictvím elektronické knihovny legislativního procesu.
Vládní předloha předpokládá i sankce za nesplnění zákonných podmínek. Nejvyšší bude moci dosáhnout až milionu korun nebo tří procent hodnoty aktiv právnické osoby.
(čtk)
