Evropská pomoc Ukrajině, situace na Blízkém východě, konkurenceschopnost, migrace. To jsou hlavní témata, která za týden proberou evropští lídři na dvoudenním zasedání Evropské rady. Podle premiéra Petra Fialy, který se jej zúčastní, začíná být právě konkurenceschopnost pro Evropu prioritou. To Česká republika prosazuje dlouhodobě, zbytek států však tento přístup v minulosti nezastával, řekl na zasedání sněmovního Výboru pro evropské záležitosti.
Evropští lídři by měli se měli při debatě o konkurenceschopnosti Evropské unie opírat o dvojici dokumentů, zprávu Enrica Letty o stavu unijního vnitřního trhu a zprávu Maria Draghiho, ve které bývalý šéf Evropské centrální banky představuje důvody zaostávání Evropy a svůj plán, jak to napravit.
„Draghi tam nebude, má se osobně zúčastnit toho dalšího zasedání,“ řekl Fiala poslancům. Očekává proto, že do hloubky debata půjde až na neformální schůzi Rady, která se má odehrát v Budapešti na začátku listopadu.
„Všichni se ujistíme v tom, že je pro nás konkurenceschopnost prioritou,“ dodal ale k setkání, které proběhne příští týden. To podle Fialy Česká republika prosazuje dlouhodobě, nyní ale začíná podobný přístup zastávat i zbytek Evropy.
„Musíme se soustředit na snižování regulací, administrativní zátěže, musíme více podporovat prohlubování vnitřního trhu a odstraňování bariér,“ řekl Fiala. Konkrétně je podle něj třeba zajistit například to, aby členské státy vzájemně nesoutěžily ve výši podpory pro své firmy, což vytváří neférovou výhodu. Zmínil také revizi některých opatření vyplývajících z evropského plánu na snížení množství produkovaných emisí, jako je zákaz prodeje nových automobilů na spalovací motor od roku 2035. Zatímco prohlubování vnitřního trhu obě zprávy zmiňují jako důležitý krok, v oblasti klimatických cílů Draghi hovoří spíše o větších investicí do „zelených“ technologií, aby Evropa udržela krok s Čínou, než o jejich revizi.
Mohlo by vás zajímat
Peníze pro Ukrajinu a migrace
Důležitým tématem jednání má být i situace na Ukrajině. Členské země mají znovu potvrdit svou podporu napadené zemi, zhodnotit situaci či probrat energetickou situaci země před tím, než začne zima. Tématem má být také plánovaná společná půjčka Evropské unie a zemí G7 v hodnotě až 35 miliard eur (zhruba 878 miliard korun) pro Ukrajinu na zajištění chodu státu v době války. Mechanismus má být financován mimo jiné mimořádnými příjmy ze zmrazených ruských aktiv. Zatím se však půjčku nepodařilo schválit, a to kvůli zdrženlivému postoji Maďarska.
Důvodů podle Fialy může být víc. „Jedna ze spekulací je, že Maďarsko čeká na výsledek voleb v USA,“ uvedl s tím, že pravdivost takové spekulace potvrdit nemůže.
„Uvidíme, zda Maďarsko názor změní,“ řekl Fiala. Tlak na něj podle premiéra jistě bude, z dosavadních jednání však náznaky, že by tamní premiér Viktor Orbán mohl změnit svůj postoj, nevyčetl. „Ono to blokuje způsobem, jestli to správně chápu, že jako předsedající země to nepředložila k hlasování,“ řekl o Maďarsku Fiala. Právě Budapešť totiž nyní předsedá Radě EU, má tak na starost program ministerských zasedání.
Přísnější azylová a migrační politika
Na programu setkání Evropské rady má být také migrace. Fiala uvedl, že si v uplynulých dnech volal s německým kancléřem Olafem Scholzem. Německo již od loňského října kontroluje kvůli nelegální migraci hranici s Českem, od poloviny letošního září pak i se všemi ostatními sousedy.
Fiala dnes řekl, že volný pohyb po Schengenském prostoru je podle řady občanů největším benefitem členství v Evropské unii. „Oni nepřemýšlí nad souvislostmi, jako je vnitřní trh. Oni oceňují to, že mohou jezdit bez překážek,“ řekl. Scholz podle něj nyní působí rozhodnutý podpořit přísnější migrační a azylovou politiku, a to i v kontextu nedávných zemských voleb, kde v některých státech vyhrála krajně pravicová Alternativa pro Německo.
Migrační a azylový pakt, který schválil Evropský parlament ve starém složení v první polovině letošního roku, je podle Fialy pokusem „někam vykročit“, Evropa však musí jít dál. Zmínil přitom společný dopis některých evropských ministrů vnitra z letošního května, ve kterém zástupci členských států požadují přísnější pravidla pro migraci. „Očekávám, že debata bude pokračovat,“ dodal Fiala.
(knn)
