Působení privátních bezpečnostních služeb v České republice připomíná léta tak trochu „pole neorané“. Česká republika je jednou z posledních zemí v Evropě, kde doposud soukromá bezpečnostní činnost není upravena samostatným zákonem. Navíc nikdo přesně neví, kolik subjektů se poskytováním privátních bezpečnostních služeb živí. Některé agentury poskytují nekvalitní služby, leckteré vyplácí svým pracovníkům malé výplaty, v horších případech jsou některé privátní služby zneužívány k různým politicko-zpravodajským hrám. Vládou před nedávnem bez větší pozornosti veřejnosti prošel soubor opatření, které by měly džungli bezpečnostních agentur poněkud zcivilizovat. Nepůjde ale o samostatný zákon. Ministerský materiál nejspíš nepotěší bezpečnostní agentury, které se snaží léta poskytovat kvalitní služby s dobrým renomé a dlouhou dobu volají po zmiňované úpravě legislativy.
Materiál Soukromé bezpečnostní služby-aktuální problémy a jejich možná řešení stručně popisuje problémy z oblasti soukromých bezpečnostních služeb, které dlouhodobě identifikuje ministerstvo vnitra. Jedná se zejména o problémy spojené s bezpečností dodavatelských řetězců pro kritikou infrastrukturu, bezpečnost měny při zpracování tuzemské hotovosti, kriminalitu podnikatelů a jejich zaměstnanců v této oblasti, problematiku veřejných zakázek na fyzickou ostrahu a neefektivně nastavené podmínky pro získání koncese k provozování soukromých bezpečnostních služeb.
Přestože experti léta volají po zákonu, který by činnost agentur jasně vymezoval, řešení zmíněných problémů podle resortu Víta Rakušana vyžaduje jen buď důslednější vymáhání stávajících právních předpisů nebo drobné legislativní změny předpisů v gesci jiných ministerstev.
Jak už bylo zmíněno výše, oblast soukromých bezpečnostních služeb se dlouhodobě potýká s celou řadou problémů. Jejich hlavní příčinou jsou velmi nízká kritéria bezúhonnosti a odborné způsobilosti jak pro vstup do podnikání v soukromé bezpečnosti, tak pro zaměstnance bezpečnostních agentur.
Mohlo by vás zajímat
Ministerstvo vnitra se v minulosti opakovaně pokoušelo upravit působení soukromých bezpečnostních služeb samostatným zákonem. Opakovaně předkládané návrhy však podle vnitra dostatečně neřešily identifikované a popsané problémy a předpokládaly enormní nárůst administrativní zátěže, a tedy nákladů jak na straně státu, tak na straně podnikatelů.
„V průběhu vyjednávání se z předložených návrhů vždy stal především návrh regulace soukromého podnikání, aniž by jím byla dostatečně efektivně řešena bezpečnostní rizika popsaná v tomto materiálu. Regulace soukromého podnikání věcně ministerstvu vnitra nepřísluší,“ tvrdí ministerstvo vnitra v materiálu vládě.
Bezúhonnost a a odborná způsobilost především
Základním řešením je podle Rakušanových úředníků úprava bezúhonnosti a odborné způsobilosti v rámci
živnostenského zákona pro získání příslušné koncese, a to v těsné spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu.
„S ohledem na ochranu významných bezpečnostních zájmů České republiky považujeme za žádoucí upravit nástroj pro bezpečnost dodavatelského řetězce v rámci zákona upravujícího odolnost subjektů kritické infrastruktury. Drobnou úpravu navrhujeme do zákona o obcích k zamezení nežádoucí privatizace bezpečnosti. Navrhovaná opatření jsou jednoduchá, efektivní, nezvyšují administrativní zátěž podnikatelů a nepřináší vyšší náklady pro státní správu. Ostatní negativní jevy spojené s oblastí soukromých bezpečnostních služeb je možné řešit za stávající legislativy jejím důslednějším vymáháním. Z výše uvedených identifikovaných problémů z oblasti soukromých bezpečnostních služeb jsou ty stěžejní již v řešení. Ministerstvo průmyslu a obchodu avizuje rozsáhlejší novelu živnostenského zákona. Ministerstvo školství rozeslalo novelu zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání do mezirezortního připomínkového řízení. Ministerstvo vnitra předložilo vládě návrh zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury. S ohledem na výše uvedené nejsou na základě tohoto materiálu navrhovány žádné úkoly a slouží pouze pro informaci,“ stojí v ministerském materiálu, který nejspíš nepotěší bezpečnostní agentury, které se snaží poskytovat kvalitní služby s dobrým renomé a léta volají po zmiňovaném zákonu.
Aktualizované programové prohlášení vlády z března 2023 předpokládá přípravu moderního legislativního vymezení činnosti soukromých bezpečnostních agentur, a to na základě odborné debaty. V předkládaném materiálu byly v oblasti soukromých bezpečnostních služeb identifikovány tyto příležitosti k posílení vnitřní bezpečnosti:
a) Posílení bezpečnosti dodavatelských řetězců u subjektů kritické infrastruktury z hlediska významných bezpečnostních zájmů České republiky.
b) Posílení zabezpečení měny při zpracování tuzemské hotovosti soukromými bezpečnostními službami.
c) Kriminalita podnikatelů a zaměstnanců v oblasti soukromých bezpečnostních služeb.
d) Veřejné zakázky na bezpečnostní služby za dumpingovou cenu.
e) Soukromé bezpečnostní služby a privatizace výkonu veřejné moci, a neefektivně nastavené podmínky odborné způsobilosti k získání koncese.
„Tyto aktuální výzvy jsou blíže popsány v předkládaném materiálu. Moderní přístup se promítá především ve skutečnosti, že navrhovaná nelegislativní i legislativní opatření nezvyšují administrativní zátěž podnikatelů a nepřináší vyšší náklady pro státní správu. V tomto směru předkladatel zohlednil východiska uvedená v návrhu prorůstových opatření Národní ekonomické rady vlády. Materiál prošel mezirezortním připomínkovým řízením. K materiálu bylo uplatněno celkem 31 zásadních připomínek. Připomínková místa v zásadě nepovažují navrhované dílčí změny předpisů v jejich gesci za nezbytné,“ konstatuje ministerstvo vnitra.
Ministerstvo financí spolu s Českou národní bankou považují za dostatečné a systémové řešení při ochraně významných bezpečnostních zájmů České republiky ustanovení § 14 v návrhu zákona o kritické infrastruktuře (bezpečnost dodavatelského řetězce, pravomoc ministerstva vnitra k vydání varování, omezení, stanovení podmínek nebo zákazu činnosti problematického dodavatele ve prospěch subjektu kritické infrastruktury). „Toto ustanovení pokryje v případě ohrožení významných bezpečnostních zájmů větší penzum subjektů finančního trhu, včetně zpracovatelů hotovosti,“ tvrdí vnitro.
Ministerstvo průmyslu a obchodu v současné době pracuje na komplexnější novele živnostenského zákona (včetně otázky obecné bezúhonnosti podnikajících osob).
V současné době se v mezirezortním připomínkovém řízení nachází rozsáhlá novela zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, ke které ministerstvo vnitra uplatnilo připomínky.
Ministerstvo vnitra na základě uplatněných připomínek a jejich vypořádání upravilo text předkládaného materiálu a změnilo jeho charakter jen „na informativní“.
Přetrvávají rozpory s Hospodářskou komorou, Svazem průmyslu a dopravy, Svazem měst a obcí, Svazem
místních samospráv a Unií zaměstnavatelských svazů. Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy odmítají materiál jako celek, vymezují se i vůči jednotlivým návrhům řešení. Spolu s Unií zaměstnavatelských svazů odmítají úpravu bezpečnosti dodavatelských řetězců v rámci návrhu zákona
o odolnosti kritické infrastruktury. Svazy měst a obcí a místních samospráv odmítají, že by si obce najímaly soukromé bezpečnostní služby k plnění úkolů, které jsou ze zákona svěřeny obecní policii a odmítají navrhované řešení.
Co s dumpingovými cenami?
V registru smluv je možné najít celou řadu smluv vzešlých uzavřených na základě veřejných zakázek na bezpečnostní služby, jejichž hodinová cena nedosahuje součtu minimální hodinové zaručené mzdy a povinných odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Ministerstvo vnitra obecně popsalo shora uvedené
ve Zprávě o situaci v oblasti soukromých bezpečnostních služeb v ČR za období 2016-2022 z 31. března 2023 a ilustruje situaci na dvou konkrétních příkladech veřejných zakázek s cenou hluboko pod náklady.
Hlavními příčinami tohoto jevu jsou podle ministerstva vnitra jednak sami zadavatelé veřejných zakázek
na bezpečnostní služby, jejichž jediným kritériem je cena, bez ohledu na požadavky plynoucí z pracovněprávních předpisů o minimální zaručené mzdě a v druhé řadě jsou to subjekty, které jsou schopny takové ceny dosáhnout rozsáhlým zneužíváním státní politiky zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zadavatel zaplatí za veřejnou zakázku vítěznému subjektu, který aby dosáhl vítězné ceny, pobírá dotaci na osoby zdravotně postižené. Vítězná cena je sice nejnižší, stát však v součtu vysoutěženou
cenou a dotací na osoby se zdravotním postižením v souhrnu za nakoupené služby zaplatí více, než by zaplatil vítěznému dodavateli v rámci férové soutěže.
Řešením tohoto komplexního problému by podle vnitra mělo být efektivnější vymáhání již platných právních předpisů upravujících zadávání veřejných zakázek, pracovněprávní vztahy a zaměstnanost. Podle informací ministerstva vnitra se profesní skupiny z oblasti soukromých bezpečnostních služeb zapojily do aktivit souvisejících s projektem Strategie odpovědného zadávání veřejných zakázek ministerstva pro
místní rozvoj. To v současné době připravuje minimální standardy odpovědného zadávání včetně důstojných pracovních podmínek osob podílejících se na veřejných zakázkách, i s ohledem na specifika bezpečnostních služeb) a metodická doporučení v této oblasti.
„Práce na minimálních standardech odpovědného veřejného zadávání se zaměřují mimo jiné na problematiku mimořádně nízké nabídkové ceny a možnosti efektivnějšího vymáhání již platných právních předpisů upravujících zadávání veřejných zakázek, pracovněprávní vztahy a zaměstnanost,“ zmiňuje ministerstvo vnitra.
Soukromé bezpečnostní služby a privatizace výkonu veřejné moci?
Ministerstvo v materiálu zmiňuje také situaci v některých obcích, které namísto nebo vedle zřízené
obecní policie, najímají k ochraně veřejného pořádku soukromé bezpečnostní služby. Přitom náplní činnosti soukromých bezpečnostních služeb, jakožto soukromoprávních subjektů, není a ani nemůže být výkon povinností a oprávnění svěřených výhradně do kompetence orgánů veřejné moci.
„Na tomto místě je nutno připomenout, že obec je veřejnoprávní korporací, která je mimo jiné i oprávněna podnikat. Z tohoto titulu tedy nic obci nebrání v tom, aby si zřídila soukromou bezpečnostní službu především za účelem ochrany majetku obce, a to i za využití tzv. Pultů centralizované ochrany. Zmíněné problémy se však nemusí týkat pouze obcí, ale i jiných orgánů veřejné moci (například vyšší územní samosprávné celky). Zákon o obecní policii zakazuje obcím využívat k zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku soukromé bezpečnostní služby, nicméně tento zákaz se vztahuje na výkon činností svědčících pouze obecní policii,“ tvrdí vnitro a navrhuje řešení: „V rámci změny zákona o obcích stanovit výslovný zákaz obcím svěřit (v rámci spolupráce s fyzickými a právnickými osobami podle § 54 zákona o obcích) činnosti spadající do působnosti orgánů veřejné moci fyzickým (včetně podnikajících) a právnickým osobám. Navrhujeme upravit znění ustanovení § 54 zákona o obcích a doplnit jej o výše uvedený zákaz a do příslušných ustanovení doplnit sankci za jeho porušení. Ostatní v úvahu přicházející případy plně pokrývá ustanovení § 328 trestního zákoníku-přisvojení pravomoci úřadu. Tímto zákazem by však nebylo
dotčeno právo obce najmout si soukromou bezpečnostní agenturu za účelem ostrahy vlastního majetku.“
Neefektivně nastavené podmínky odborné způsobilosti k získání koncese a švarcsystém
Podmínky odborné způsobilosti k získání koncese bezpečnostní agentury jsou aktuálně nastaveny neefektivně, což je jednou z příčin džungle na trhu. Národní ekonomická rada vlády podle ministerstva vnitra připravila návrh prorůstových opatření nejen z oblasti trhu práce. Jedno z navrhovaných opatření je snížení rozsahu a míry certifikace, kdy prvním krokem k realizaci tohoto opatření je posouzení certifikačních požadavků na výkon profesí. Pro obor soukromých bezpečnostních služeb existuje v Národní soustavě kvalifikací celá řada profesních kvalifikací, o které není dlouhodobě zájem a tyto profesní kvalifikace nereflektují potřeby trhu.
Ke konci roku 2022 existovalo 6 profesních kvalifikací bez autorizovaných osob a 10 profesních kvalifikací bez jediného vydaného osvědčení o profesní kvalifikaci.
Největší zájem je o základní profesní kvalifikace, které jsou podmínkou pro získání koncese, respektive podmínkou pro zaměstnání; podle živnostenského zákona.
„Profesní kvalifikace dlouhodobě bez autorizovaných osob a bez vydaných osvědčení by bylo vhodné revidovat s ohledem na potřeby trhu práce a po této revizi buď vhodně upravit nebo jako nadbytečné zrušit,“ míní resort Víta Rakušana (STAN).
Ministerstvo vnitra dlouhodobě vnímá nedostatky v systému odborné způsobilosti pro koncesované živnosti ostraha majetku a osob a služba soukromého detektiva. Odborná způsobilost pro koncesované živnosti je stanovena přílohou č. 3 k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), kde
jsou u jednotlivých koncesí stanoveny požadavky na vzdělání a délku praxe v oboru pro získání koncese.
Odborná způsobilost může být, mimo jiných způsobů, prokázána také dokladem o uznání odborné kvalifikace podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání). U koncesované živnosti Ostraha majetku a osob je minimální požadavek na profesní kvalifikaci Strážný (68-008-E). U koncesované živnosti Služby soukromých detektivů je to minimálně profesní kvalifikace Detektiv koncipient (68-009-M).
Odborná způsobilost může být, mimo jiných způsobů, prokázána také dokladem o uznání odborné kvalifikace podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání). U koncesované živnosti Ostraha majetku a osob je minimální požadavek na profesní kvalifikaci Strážný (68-008-E). U koncesované živnosti Služby soukromých detektivů je to minimálně profesní kvalifikace Detektiv koncipient (68-009-M).
„Výše uvedený minimální požadavek pro získání koncese je úplně stejný jako požadavek odborné způsobilosti pro zaměstnance podnikatele. V praxi tak dochází k tomu, a data Českého statistického úřadu to dlouhodobě potvrzují, že počet podnikatelských subjektů neustále roste, zatímco počet zaměstnanců v oboru setrvale klesá. Na jedné straně lze tento trend zčásti přisoudit rozvoji technologií (vzdálený dohled, autonomní vrátnice apod.), z větší části však půjde o přechod mnoha podnikatelských subjektů na takzvaný švarcsystém, tedy nelegální zaměstnávání,“ domnívá se ministerstvo.
V současnosti připadají podle dat ČSÚ průměrně dva zaměstnanci na jednu soukromou bezpečnostní službu.
Další prohloubení výše popsaného trendu lze očekávat v souvislosti s přijetím tzv. transpoziční novely zákoníku práce, který zpřísnil parametry pro práce konané mimo pracovní poměr.
Nově zákoník práce zaručuje zaměstnancům pracujících na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti mimo jiné právo na dovolenou, příplatky za práci v ve svátek, v noci, v sobotu a neděli a ve ztíženém pracovním prostředí.
„Práce konané mimo pracovní poměr jsou u soukromých bezpečnostních služeb velmi využívané a v souvislosti s již popsanými negativními jevy v oblasti soukromých bezpečnostních služeb lze očekávat, že mnohé podnikatelské subjekty budou více hledat způsoby, jak zachovat současný stav věci. Pro úplnost je na místě uvést, že držitelů osvědčení Strážný je nyní více než 140 000, tedy více než 140 000
případných držitelů koncese ostraha majetku a osob,“ analyzují Rakušanovi úředníci.
Co ministerstvo vnitra navrhuje?
„V duchu navrženého prorůstového opatření Národní ekonomické rady vlády č. 4 Snížení rozsahu a míry certifikace pro výkon profese navrhujeme provést ve spolupráci s ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy revizi profesních kvalifikací v působnosti ministerstva vnitra týkající se soukromých bezpečnostních služeb s ohledem na aktuální potřeby trhu práce v této oblasti. Novela zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání je v současné době v mezirezortním připomínkovém řízení. Na podkladě výše uvedeného vyhodnocení profesních kvalifikací iniciovat novelu živnostenského zákona tak, aby nebylo možné na základě nejnižší profesní kvalifikace získat koncesi k provozování živnosti,“ uzavírá ministerstvo vnitra.
Jan Hrbáček
