Pokud pohřební firma nabízí společně regulovanou a neregulovanou službu, musí s celkovou cenou nakládat, jako kdyby byly státem usměrněné všechny její části. Kalkulaci musí evidovat a uchovat po dobu tří let pro kontrolu, že nevytváří nepřiměřený majetkový prospěch. A to přesto, že ministerský cenový výměr není všeobsažný. Stát tím předchází stavu, kdy by se cen v pohřebnictví chopila neviditelná ruka trhu, vysvětlil Nejvyšší správní soud v rozhodnutí o kasační stížnosti.
Pokutu padesát tisíc korun uložil speciální finanční úřad pohřební službě Pohřebnictví Zlín za to, že neuchovávala tři roky kalkulace pohřbů, zpopelňování zemřelých a smutečních obřadů a sociálních pohřbů. Ceny pohřbů a pohřebního zboží jsou státem regulované „věcným usměrňováním“ podle zákona o cenách. Povinnost tři roky archivovat kalkulaci má prokazovat, že firma dodržuje zákon.
Při neuchování kalkulace totiž nemůže finanční ředitelství zjistit „vznik případného nepřiměřeného majetkového prospěchu“, uvádí se důvody pokuty v rozsudku.
Kalkulace pro zpopelnění, nikoli však pro výdej urny
Krajský soud v Brně se původně zastal pohřební služby, Nejvyšší správní soud však rozhodl, že původní rozhodnutí finančního ředitelství obstojí.
Čím se služba provinila? Pohřební firma nabízela společně služby regulované i neregulované jako „balíček“. Například hned první odhalený skutek spočíval v tom, že „zahrnula do ceny služby zpopelnění bez obřadu položky (a) zpopelnění, (b) uložení popele, (c) administrativní činnost a vedení evidence, (d) pomoc při návozu do krematoria, (e) přechodné uložení rakve do chladícího zařízení po převzetí ke zpopelnění a (f) výdej urny. Avšak pro položky administrativa a evidence, pomoc při návozu do krematoria, uložení rakve v chladícím boxu a výdej urny nevyhotovila a neuchovala kalkulaci.
Soud: Cenové výměry ministerstva financí jsou nepředvídatelné
Podobně se firma zachovala u služby „smuteční obřad v obřadní síni“, která podle kontroly odpovídala regulované službě „pronájem obřadních místností pro smuteční obřady“. Ve třetím případu šlo o sociální pohřeb, kde podle výměrů ministerstva financí podléhají regulaci všechny služby, které je povinna zajistit obec při „zajištění slušného pohřbení v krematoriu tak, aby náklady byly tvořeny určitými položkami, včetně položky vsyp zpopelněných lidských ostatků na veřejném pohřebišti“.
Kvůli pokutě se firma žalobou obrátila na krajský soud, který jí dal zapravdu. Soud dospěl k závěru, že seznamy zboží s regulovanými cenami, které vydává ministerstvo financí, neobsahovaly dostatečně předvídatelnou povinnost, za jejíž porušení má být pohřební služba trestána. Právní úprava nebyla přesná a jasná. „Předvídatelnost je totiž ve správním trestání klíčová,“ uvedl Krajský soud v Brně.
Finanční ředitelství: Soud výkladem paralyzuje účel regulace
Proti tomu se ohradilo odvolací finanční ředitelství kasační stížností u Nejvyššího správního soudu. „Výklad nastíněný krajským soudem podle něj paralyzuje účel cenové regulace, kterým je ochrana slabšího subjektu (kupujícího), což krajský soud nijak nezohlednil. Požadavky krajského soudu na absolutní přesnost právní úpravy cenové regulace jsou jen stěží uskutečnitelné,“ uvedlo v kasační stížnosti.
„Krajský soud nadto zcela diskvalifikoval § 2 odst. 1 zákona o cenách svým závěrem, že dohoda stran nemůže vést k rozšíření taxativních výčtů obsažených ve výměrech MF. To ovšem z cenové regulace činí naprosto bezzubý právní nástroj,“ brojilo proti rozhodnutí soudu odvolací finanční ředitelství.
Firma: Chtějí-li orgány absolutní regulaci, mají to uvést
Firma Pohřebnictví Zlín ale trvala na tom, že požadavky zákona o cenách i výměry financí naplnila. „Jestliže zákonodárce výslovně vyjmenoval některé činnosti jako regulované, nelze výkladem v rámci cenové kontroly dojít k jinému závěru,“ uvedl ve stanovisku ke kasační stížnosti finančního ředitelství. Naopak odchýlení se od přesných výměrů ministerstva financí by znamenalo porušení postupu při tvorbě cen.
Z právní úpravy podle firmy musí být předem zcela jasné, co patří do regulované ceny. Až poté lze učinit závěr o spáchání přestupku. Výklad pojmu „pronájem nemovitých věcí“ jako „poskytnutí místnosti“ je pro firmu zcela nepředvídatelný.
K třetímu případu pak uvedla, že „chtějí-li orgány cenové regulace regulovat veškeré činnosti spojené se sociálními pohřby, mají to takto uvést ve výměrech MF“. Zákon o cenách neuvádí, že je nutné ho aplikovat ve prospěch co nejširší regulace. Neuvádí, že je nutné při interpretaci brát ohled na ochranu slabší strany – kupujícího. „Chybí jakákoliv zákonná licence pro takový postup správního orgánu, což svědčí o svévoli a despektu k obecně uznávaným postulátům veřejného práva,“ uvedla Pohřební služba Zlín.
Pravidlo cenotvorby: Výčet položek, za který lze trestat, není uzavřený
Podle Nejvyššího správního soudu je smyslem cenové regulace nastavení cenové hranice. Tou je výsledná cena V případě regulace cen jejich věcným usměrňováním je naprosto klíčové právě dodržování závazného postupu při tvorbě ceny včetně zahrnování přiměřeného zisku do ceny, uvedl Soud.
„Regulace pohřebních služeb spočívala pouze v tom, že výměry ministerstva financí stanovily konkrétní okruhy služeb, které spadají do rozsahu věcného usměrňování cen, a konkrétní položky (služby), které lze do těchto cen zahrnout s důrazem na slovo ,lze´,“ uvedl NSS. .
Z pravidel pro tvorbu ceny v oblasti pohřebnictví (zákonných i podzákonných) proto podle Nejvyššího správního soudu plyne, že „výčet regulovaných položek uvedený v právních předpisech (a to i těch, na jejichž základě je osoba trestána) nemůže být uzavřený a všeobsažný“.
Je povinnost evidovat neregulované položky v regulované ceně?
Požadavek Krajského soudu v Brně, aby výměry ministerstva financí konkretizovaly podmínky prodeje nebo náklady oběhu, aby bylo předvídatelné, pod co je podřadit, má Nejvyšší správní soud za nepřiměřeně přísný. NSS nesouhlasí ani se závěrem, že je nutné každou položku konkretizovat, aby naplňovala definici prodeje podle zákona o cenách.
Cenová regulace je podle NSS nastavena tak, že dává prodejcům prostor, aby „s ohledem na jedinečnost své činnosti sami mohli alespoň v určité míře individuálně do ceny zahrnout náklady, které jim konkrétně vznikají a mají souvislost s položkami výslovně vyjmenovanými ve výměrech MF“.
„Zásadní otázkou, ve které se krajský soud a Nejvyšší správní soud rozcházejí, je, zda existuje povinnost vést evidenci o položkách, které jsou do ceny zahrnuty, navzdory tomu, že by samostatně pod cenovou regulaci nespadaly, a tedy jsou do ceny zahrnuty v rozporu s cenovou regulací,“ vysvětlil Nejvyšší správní soud.
Stát: Ceny v pohřebnictví nesmí určovat neviditelná ruka trhu
V úvodu svého rozhodnutí pak Nejvyšší správní soud připomněl, proč stát v pohřebnictví nedovoluje tržní ceny. „Úvodem kasační soud shrnuje, že cílem regulace pohřebních služeb je snaha státu o usměrnění ceny nabízené kupujícím v obtížné životní situaci.“
„Smrt blízkého je citlivým momentem pro pozůstalé a poslední rozloučení a pohřbení hraje v naší společnosti sociálně a kulturně významnou roli. Existuje tak legitimní zájem na tom, aby právě u tohoto typu služeb byly ceny regulovány a aby se předcházelo situaci, v níž by si prodávající bez jakéhokoliv omezení (pouze prostřednictvím „neviditelné ruky trhu“) určoval cenu těchto služeb,“ uvedl Nejvyšší správní soud doslova.
Při kalkulaci a tvorbě cen jsou proto prodávající povinni dodržovat závazná pravidla pro jejich stanovení. „Tím je zajištěno, že budou dodávat konkrétní služby za odpovídající cenu a nebudou zneužívat svého postavení,“ vysvětlil NSS.
Zahrnout do ceny službu nad rámec regulace je porušením zákona
V případě pohřebnictví jde podle Soudu v zásadě věcnou regulaci: Ministerstvo stanoví položky (okruhy služeb), na které se cenová regulace vztahuje. Potom stanoví, které konkrétní služby lze pod tyto položky zahrnout; jiné tedy zahrnout nelze. Tím je určen okruh služeb, které by měly být nabízeny kupujícím jako „minimální standard“, který si může kupující zakoupit odděleně.
„Zahrne-li kupříkladu prodávající do ceny společně s regulovanou položkou Pronájem obřadních místností pro smuteční obřady (položka č. 8, resp. 10 výměrů MF) další služby, jako čerstvé květiny, plačky a oplakávače, či živé hudební vystoupení, poskytuje služby nad rámec výměrů MF a porušuje tím cenovou regulaci, neboť měl tyto položky nabízet odděleně za samostatnou cenu, aby měl kupující na výběr, zda spolu s regulovanou položkou zakoupí také další služby,“ vysvětlil Soud.
S celkovou cenou se musí nakládat jako s regulovanou
Jak dále vyplývá z rozsudku, v takovém případě přidané ceny za další neregulované služby k ceně regulované služby, musí prodejce zacházet se všemi cenami, ze kterých se balíček skládá, jako s regulovanými a vést o nich evidenci.
„Je-li tedy do ceny za regulované položky přidáno „něco navíc“ – tedy položka, kterou prodávající není oprávněn do ceny zahrnout –, je potřeba dovodit povinnost vést evidenci i k těmto ostatním položkám zahrnutým do jedné ceny, přestože by se odděleně nejednalo o položku, jejíž cena má být věcně usměrňována,“ vysvětlil NSS s tím, že opačný závěr by zcela znemožnil kontrolu a vytvořil by prostor pro obcházení zákona. Vytvořil by prostor pro schovávání zakázaných nákladů a regulace by ztratila smysl.
Účelem povinnosti vést evidenci o cenách je umožnit efektivní kontrolu dodržování pravidel cenové regulace, v případě věcně usměrňovaných cen především to, zda prodávající dodržel stanovený postup při tvorbě ceny.
Soud: Evidovat a se musí ve všech článcích řetězce
Poté Nejvyšší správní soud shrnul: „Cenovou evidenci je nutné vést ke každé ceně, jejíž i malá část odpovídá věcně usměrňované položce. Pokud taková evidence chybí, jde o porušení § 11 odst. 1 písm. b) zákona o cenách. Porušením pravidel pro sjednávání ceny se nelze vyvázat z povinnosti vést a uchovávat evidenci o cenách.“
Na rozdíl od krajského soudu měl Nejvyšší správní soud za to, že firma Pohřebnictví se ve všech případech dopustila přestupku, za který ji pokutoval speciální finanční úřad.
Je zřejmé, že aby bylo dosaženo účelu zamýšleného zákonem o cenách, resp. výměry MF, musí být cena regulována ve všech článcích řetězce, jinak přestává mít cenová regulace smysl. Bylo by vskutku absurdní, aby žalobkyně coby subjekt poskytující pohřební služby, platila vlastníku obřadní síně nájemné v podobě regulované ceny, ale koncovému zákazníkovi ji mohla dále poskytovat za cenu neregulovanou, uvedl NSS k příkladu s nájmem obřadní síně.
Podle Nejvyššího správního soudu napadené rozhodnutí speciálního finančního úřadu obstojí.
Irena Válová
