Počet agresivních útoků ze strany pacientů stále narůstá, verbální napadání navíc častěji než dříve přechází ve fyzické, zní unisono z tuzemských nemocnic. Ty nespí na vavřínech a snaží se reagovat preventivními bezpečnostními opatřeními i edukací svých zaměstnanců. Fakultní nemocnice přitom sázejí na pestrý mix posilování ostrahy, kamer a dalších bezpečnostních prvků a praktických i teoretických školení svých zaměstnanců, a to i v koordinaci s policií. Myslí i na psychologickou pomoc již napadeným zaměstnancům.
Ke zjištění, že se jako prevence útoků vyplatí kombinovat různé formy bezpečnostních opatření, dospěli ve Fakultní nemocnici Olomouc. „Osvědčují se zejména preventivní opatření spočívající ve fyzické přítomnosti pracovníků ostrahy nemocnice v nejvíce rizikových prostorách, mezi něž patří urgentní příjem, pohotovosti a psychiatrie, využívání technických prostředků a režimových opatření, včasné přivolání ostrahy na místo potencionálního konfliktu ze strany zaměstnanců a bezpečnostní školení personálu, jak předcházet těmto situacím a jak na ně reagovat,“ popsal Zdravotnickému deníku tiskový mluvčí nemocnice Adam Fritscher. Doplnil, že v souvislosti s fyzickým napadením jsou bohužel registrovány i pracovní úrazy zaměstnanců FN Olomouc. „V ojedinělých případech podává nemocnice i trestní oznámení na útočící osoby,“ dodal Fritscher.
Prostředky na to, aby naučila své zaměstnance konfliktním situacím předcházet nebo jim poskytla brzkou pomoc, vynakládá také Fakultní nemocnice Hradec Králové. „Zaměstnanci jsou poučeni o způsobu komunikace, který má takové chování odklonit. Na vybraných pracovištích jsou prostředky pro přivolání rychlé pomoci – signalizace a mobilní alarmy. Existuje také úzká vazba zaměstnanců na strážní službu. Vybraná oddělení prošla nebo nyní prochází školením externích společností, které zaměstnance učí základní techniky zvládání situací, kdy už se agresivitě pacienta nelze vyhnout. Často jde ale spíš o techniky únikové, nikoli kontaktní. Diskutovaným opatřením je i zavedení kamerového systému na exponovaných místech, které může agresora od útoku odradit,“ vyjmenoval Zdravotnickému deníku tiskový mluvčí FN Hradec Králové Jan Špelda s tím, že řešení již vyhrocených situací je obecně velmi problematické.
V hradecké fakultní nemocnici myslí také na následnou péči o zaměstnance, kteří se obětí nějakého útoku stali. „Zaměstnanci zasažení takovými událostmi mají poté možnost využít službou PEER, což je služba orientovaná na pomoc a podporu zdravotníků, kteří prožívají profesně náročné a nadlimitně zátěžové situace,“ uvedl Špelda.
Kdo je připraven, není překvapen
Dotační program na neinvestiční dotace pro roky 2019-2021 v oblasti ochrany měkkého cíle využila pro zvýšení bezpečnosti Fakultní nemocnice Ostrava. „V prvním roce byla dotace využita na analýzu prostředí, zpracování dokumentace a prvotní školení dle jednotlivých stupňů managementu. Ve druhém a ve třetím roce byla – kvůli omezením způsobeným pandemií covidu – částka určena na oblast edukace, cvičení a školení,“ popsal pro Zdravotnický deník vedoucí Odboru vnitřní bezpečnosti a krizového řízení FN Ostrava Daniel Naivert.
Odbor zabývající se bezpečností ve FN Ostrava také ve spolupráci s externí společností vytvořil edukační video „Ozbrojený útočník v nemocnici“. „To mají naši zaměstnanci k dispozici na intranetových stránkách nemocnice. Dále v součinnosti s Policií ČR proběhlo na zdravotnických i technických pracovištích cvičení – teoretické školení a praktická ukázka – zaměřené na oblast ochrany měkkého cíle v nemocnici,“ vysvětlil Naivert a dodal, že pro zaměstnance nemocnice je přístupná a písemně zpracovaná dokumentace nazvaná „Bezpečnostní plán k ochraně měkkého cíle, typové karty činností“.
Pro své zaměstnance letos nemocnice připravila také seminář na téma Kdo je připraven, není překvapen. „V něm jsou v prezentaci zpracována témata vnitřní bezpečnosti, krizového řízení, technických prvků sloužících pro bezpečnost a jejich vzájemná propojenost. Zaměstnanci se mohou v kazuistikách seznámit s konkrétními případy, využít možnosti diskuse a svěřit se svými zkušenostmi,“ upřesnil Naivert. Seminář, který probíhá v gesci vedení Odboru vnitřní bezpečnosti a krizového řízení se podle něj setkal s kladným ohlasem. „Mimo školení, cvičení a edukaci je rovněž důležité sledovat trendy a vytvářet koncepci v oblasti ochrany měkkého cíle, což bylo zpracováno v zadaném generelu, který poslouží jako materiál pro další rozvoj vnitřní bezpečnosti ve FN Ostrava,“ dodal Naivert.
Spolupráce s policií se osvědčila Ústřední vojenské nemocnici v Praze (ÚVN). „V ÚVN jsou ve spolupráci s Policií ČR pravidelně prováděny nácviky krizové připravenosti zaměstnanců při vzniku mimořádné události. Prověřit mají schopnost zaměstnanců ÚVN rychle reagovat na měnící se podmínky u konkrétní krizové situace,“ popsala Zdravotnickému deníku tisková mluvčí ÚVN Adéla Davidová. V nemocnici se konají také školení na krizovou komunikaci a kurzy sebeobrany. „Nelze definovat, co se v dané oblasti osvědčilo, jde o to, jak máte nastavené procesy bezpečnosti. Pokud jsou zaměstnanci obeznámeni se základními pokyny, jak postupovat při konfliktu, je možné snížit riziko agrese,“ uzavřela Davidová.
Jakub Němec, Zdravotnický deník
