Bez nátlaku přistoupila žena k synově dluhu, který zajistila převodem družstevního podílu v bytovém družstvu na věřitelskou firmu. Půlmilionový dluh nesplatila. Žalobě firmy o vyklizení bytu vyhověly obecné soudy. Žena si však u Ústavního soudu (ÚS) stěžovala, že mohla ručit jen zástavním právem. ÚS jí dal za pravdu: Šlo o spotřebitelský úvěr, žena se synem jsou spotřebitelé a jako u nemovitosti mohli ručit jen zástavním právem. Obecné soudy nesplnily povinnost.
Soudy měly podle ÚS z úřední povinnosti přihlédnout k důvodům, pro které je v zákonu o spotřebitelském úvěru zástavní právo u nemovitosti a porovnat vlastnické a družstevní právo ve vztahu k bydlení. To však soudy neučinily, a proto se dopustily porušení práva na soudní ochranu, rozhodl v nálezu Ústavní soud, který ve věci vydal právní věty.
